9 Cmo 73/2024-56 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným rozsudkem Městský soud v Praze jako soud I. stupně ve výroku I. určil se, že , Jméno žalobce A, , r. č. , RČ, , bytem , adresa, byl ke dni úmrtí dne , Anonymizováno, členem žalovaného , Anonymizováno, , IČ , IČO žalovaného, , sídlem , adresa, s právem nájmu bytové jednotky č. , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, a ve výroku II. žalovanému stanovil povinnost zaplatit žalobcům na náhradu nákladů řízení částku 46 552,20 Kč.2. Soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že otec žalobců , Jméno žalobce A, , narozený , Anonymizováno, , zemřelý dne , Anonymizováno, , byl minimálně do dne 30. 6. 1999 řádným členem žalovaného. S jeho členstvím bylo spojeno i právo užívat družstevní byt č. , Anonymizováno, , na adrese , adresa, , jenž je po učinění prohlášení vlastníka označen v evidenci též jako bytová jednotka č. , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, (dále také jen „by“), jenž je ve vlastnictví žalovaného.3. Soud I. stupně dále vyšel ze skutečnosti, že žalovaný dne 1. 7. 1999 informoval , Jméno žalobce A, , že byl vyloučen z družstva pro neplacení nájemného.4. Dále soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že rozhodnutí o vyloučení podle , Jméno žalobce A, mu bylo doručeno dne 15. 7. 1999 a je identifikováno č. j. , Anonymizováno, , přičemž se , Jméno žalobce A, v souladu s poučením podáním ze dne 22. 7. 1999 proti svému vyloučení z družstva odvolal, když v tomto svém podání specifikoval rozhodnutí o vyloučení č. j. , Anonymizováno, a tuto listinu adresoval žalovanému. Poukázal na jím tvrzenou skutečnost, že všechny závazky byly z jeho strany uhrazeny, a to především dlužné nájemné a z toho důvodu požádal žalovaného o prošetření věci a sdělení výsledku.5. Soud I. stupně vyšel také ze skutečnosti, že na uvedené odvolání reagoval žalovaný dopisem ze dne 31. 8. 1999 prostřednictvím , adresa, , v němž se žalovaný výslovně vyjadřuje k dopisu , Jméno žalobce A, , jejž , adresa, obdržela dne 26. 7. 1999. Podle žalovaného vyloučený , Jméno žalobce A, závazky vůči družstvu neuhradil a , Jméno žalobce A, tak měl dlužit v měsíci 4/97 nájemné ve výši 1 057 Kč, poplatek z prodlení ve výši 3 606 Kč a dále poplatky za upomínky v celkové výši 321 Kč a nedoplatek za zálohy za teplo ve výši 520 Kč za rok 1998. Podle žalovaného po úhradě uvedených dluhů a zaplacení 2 000 Kč mohl , Jméno žalobce A, požádat představenstvo o zrušení rozhodnutí o vyloučení. Konečně soudu I. stupně vyšel ze skutečnosti, že v následujících letech 1999 až 2011 zasílal žalovaný , Jméno žalobce A, měsíční předpisy záloh na úhradu příspěvku za byt, přičemž za rok 1999 měl , Jméno žalobce A, na nájemném a službách přeplatek 1 667 Kč, za rok 2000 měl , Jméno žalobce A, na nájemném a službách bytu přeplatek 1 993 Kč a za rok 2010 měl , Jméno žalobce A, na nájemném a službách bytu přeplatek 27 Kč. Konečně soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že žalobci jsou potencionálními dědici zůstavitele , Jméno žalobce A, , byť usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 27. 1. 2020, č. j. 34 D 2608/2019-55 bylo řízení o pozůstalosti , Jméno žalobce A, zastaveno, neboť zůstavitel zanechal pouze nepatrný majetek, mezi nějž nebylo možno zahrnout podíl v žalovaném bytovém družstvu s ohledem na tvrzení žalovaného, že , Jméno žalobce A, nebyl v době svého úmrtí členem žalovaného bytového družstva s ohledem na své vyloučení z družstva v roce 1999.6. Soud I. stupně věc posuzoval po právní stránce zejména podle § 80 o. s. ř., dále podle čl. 19 odst. 5 stanov žalovaného účinných od 9. 12. 1997 (dále jen „stanovy“) a podle § 231 odst. 3 zák. obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2000 (dále také jen obchod. zák.) a učinil právní závěr, podle něhož , Jméno žalobce A, byl ke dni úmrtí dne , Anonymizováno, členem žalovaného , Anonymizováno, , IČ , IČO žalovaného, , sídlem , adresa, s právem nájmu bytové jednotky č. , adresa, , když nedošlo k završení procesu vyloučení , Jméno žalobce A, z žalovaného bytového družstva. Mělo tomu být podle soudu I. stupně proto, že proces vyloučení člena z družstva je v zákoně i stanovách koncipován jako proces dvouetapový, neboť rozhodnutím představenstva o vyloučení člena nekončí účast člena v družstvu, když odvolání proti vyloučení má odkladný účinek a žalovaný neprokázal, že by o odvolání , Jméno žalobce A, bylo rozhodnuto shromážděním delegátů.7. Proti tomuto rozsudku se v zákonem stanovené lhůtě z důvodů podle § 205 odst. 2. písm. d) písm. e) a písm. g), o. s. ř. odvolal žalovaný (odvolatel) a domáhal se změny napadeného rozsudku a zamítnutí žaloby.8. Podle odvolatele sice žalobci předložili jako důkaz o odvolání svého právního předchůdce , Jméno žalobce A, proti vyloučení z žalovaného bytového družstva listinu označenou jako „Odvolání“ adresovanou obecně , Anonymizováno, , označenou jako Věc: č. j. , Anonymizováno, ze dne 22. 7. 1999, avšak tato listina nebyla , Jméno žalobce A, podepsána. Listina nebyla adresována ani shromáždění delegátů. Tuto listinu podle odvolatele nemá žalovaný ve složce člena družstva ani v jiné korespondenci, a tudíž nadále tvrdil, že ji neobdržel. Tato listina, pokud by skutečně byla doručena ať již do podatelny družstva, poštou nebo přímo některému z pracovníků družstvu, by musela podle odvolatele být označena dodacím razítkem žalovaného označeného číslem podacím, o čemž podle odvolatele svědčí řada listin a korespondence žalovaného.9. Odvolatel zdůraznil, že předložená listina není , Jméno žalobce A, podepsaná a je psaná na počítači, což v roce 1999 nebyl úplně běžný způsob vedení korespondence a žalovaný tedy není přesvědčen ani o tom, že byla napsána na psacím stroji, jak se v odůvodnění rozsudku uvádí.10. Soudu I. stupně odvolatel dále vytkl, že nepřipustil návrh žalovaného, aby žalobci předložili doklad o tom, že uvedená listina označená jako „odvolání“, byla skutečně žalovanému doručena, a to podacím poštovním lístkem, nebo přímo potvrzená pracovníkem družstva. Proto podle odvolatele žalobci neunesli břemeno tvrzení, že jejich právní předchůdce podal odvolání proti svému vyloučení z družstva (žalovaného), když soudu předložili listinu, která nesplňuje náležitosti vedení korespondence žalovaného, který měl a musí mít přesnou evidenci korespondence, když v roce 1999 ještě vlastnil cca 20 tis. bytů. jež má z větší části nyní ve správě jako bývalý vlastník z titulu stavebního bytového družstva a žalobci ani nepředložili řádný doklad o doručení odvolání žalovanému.11. Dopis , adresa, ze dne 31. 8. 1999 podle odvolatele nedokládá, že by tato pracovnice odpovídala na dopis označený žalobci jako „Odvolání“, ale dopis konstatuje pouze stav „salda bytu“, tj. stávající dluhy a není prokázáno, že by odpovídala na dopis označený jako „Odvolání“.12. Podle odvolatele je nepravděpodobné, že by byl dopis adresovaný , Anonymizováno, a označený jako „Odvolání“ doručen , adresa, , jež neměla bez dodacího razítka právo na něj reagovat. Text odpovědi podle odvolatele neodpovídá předmětu listiny předložené žalobci a označené jako „Odvolání“. Současně podle odvolatele , adresa, jako vedoucí oddělení nájemného neměla rozhodovací pravomoc jednat o odvolání.13. Dále podle odvolatele je výrok I. napadeného rozsudku nepřesný a zavádějící, když právní předchůdce žalobců nemohl mít právo nájmu k bytové jednotce, ale měl by mít právo nájmu družstevního bytu č. , Anonymizováno, , na adrese , adresa, .14. Konečně podle odvolatele odměna advokáta byla stanovena na 7 úkonů právní služby, když je soudem I. stupně uvedeno pouze 6, příp. 5,5 úkonů (předání a převzetí, předžalobní výzva, žaloba, doplnění žaloby a účast na dvou jednáních), přičemž předžalobní výzva je v převážné většině sporů soudy všech stupňů kvalifikována jako právní služba ve výši 50 % tarifní odměny dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif).15. Žalobci navrhli napadený rozsudek potvrdit.16. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. napadené rozhodnutí, a to včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo a dospěl k následujícím ujištěním a závěrům.17. Z hlediska právního odvolací soud vychází z § 231 obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2000 (dále jen obchod. zák.), podle něhož členství zaniká písemnou dohodou, vystoupením, vyloučením nebo zánikem družstva (odst. 1). Člen může být vyloučen, jestliže opětovně a přes výstrahu porušuje členské povinnosti, nebo z jiných důležitých důvodů uvedených ve stanovách. Fyzická osoba může být vyloučena také, byla-li pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin, který spáchala proti družstvu nebo členu družstva. O vyloučení, které musí být členu písemně oznámeno, rozhoduje, pokud stanovy neurčují jinak, představenstvo. Proti rozhodnutí o vyloučení má právo podat člen odvolání k členské schůzi (odst. 3). Soud na návrh člena, jehož se rozhodnutí týká, prohlásí rozhodnutí členské schůze o vyloučení za neplatné, je-li v rozporu s právními předpisy nebo stanovami (odst. 4).18. Odvolací soud z hlediska skutkového vycházel ze spr