9 Cmo 85/2024-78 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobkyně se podanou žalobou ze dne 7. 8. 2023 domáhá zaplacení částky ve výši 2 234 195,23 Kč s příslušenstvím coby akcionářka společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, a žalovaní jsou jejími bývalými akcionáři. Spolu s žalobou podala žalobkyně „urgentní“ návrh na nařízení předběžného opatření.2. Usnesením ze dne 8. srpna 2023 č. j. 67 Cm 84/2023-8 soud prvního stupně (dále též jen „soud“) vyhověl návrhu na nařízení předběžného opatření a žalovanému ad 1) zakázal nakládat s jednotkou č. 1974/26…zejména ji zcizit, zatížit zástavním právem, věcným břemenem…. (výrok I.), vyzval žalobkyni k zaplacení soudního poplatku za návrh na zahájení řízení ve výši 111 710 Kč (výrok II.) a uložil žalobkyni zaplatit České republice - Městskému soudu v Praze za návrh na nařízení předběžného opatření soudní poplatek ve výši 1 000 Kč (výrok III.) - dále též jen „usnesení - 8“. Usnesení soudu prvního stupně bylo doručeno žalobkyni dne 9. 8. 2023. To znamená, že posledním dne lhůty k zaplacení soudního poplatku za žalobu byl 24. srpen 2023.3. K námitce litispendence soud prvního stupně však předmětné řízení z důvodu litispendence zastavil, a to usnesením ze dne 16. srpna 2023 č. j. 67 Cm 84/2023-20, jež bylo doručeno žalobkyni dne 17. srpna 2023.4. K odvolání žalobkyně odvolací soud usnesením ze dne 8. ledna 2024 č. j. 9 Cmo 198/2023-58 (dále též jen „usnesení VSPH“) změnil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. srpna 2023 č. j. 67 Cm 84/2023-20 tak, že řízení zahájené žalobou ze dne 7. srpna 2023 sp. zn. 67 Cm 84/2023 se nezastavuje. Odvolací soud své rozhodnutí odůvodnil tím, že usnesením ze dne 3. listopadu 2023 č. j. 64 Cm 242/2023-51, v právní moci dne 25. 11. 2023, Městský soud v Praze zastavil jiné řízení o zaplacení částky 2 234 195,23 Kč, vedené u něj mezi týmiž účastníky řízení, z téhož právního i skutkového důvodu s tím, že jde o řízení původně zahájené dne 5. 5. 2023 a vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 11 C 149/2023, přičemž. k zastavení tohoto řízení došlo podle § 96 o. s. ř. v důsledku zpětvzetí žaloby žalobkyní učiněného podáním ze dne 11. 10. 2023. V době rozhodování odvolacího soudu již neběželo řízení mezi týmiž účastníky ohledně téhož předmětu řízení, tedy řízení u Městského soudu v Praze sp. zn. 64 Cm 242/2003, jako tomu bylo v době rozhodování soudu prvního stupně v dané věci. Ten potud rozhodl v době svého rozhodování správně. V době rozhodování odvolacího soudu tedy již nebyla dána překážka litispendence ve smyslu § 83 odst. 1 a § 103 o. s. ř.5. Následně soud prvního stupně v záhlaví označeným usnesením ze dne 23. ledna 2024 řízení zastavil (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky I. a II.). Své rozhodnutí odůvodnil tím, že usnesení - 8 bylo doručeno zástupci žalobkyně dne 9. 8. 2023 a soudní poplatek ve lhůtě zaplacen nebyl, proto řízení s odkazem na § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích (dále též jen „z. s. p.“ zastavil.6. Soud prvního stupně doručil žalobkyni (prostřednictvím jejího zástupce) usnesení VSPH a současně v záhlaví označené usnesení o zastavení řízení (pro nezaplacení soudního poplatku) dne 24. 1. 2024.7. Dne 1. 2. 2024 uhradila žalobkyně soudní poplatek za žalobu ve výši 111 710 Kč.8. Proti usnesení soudu prvního stupně podala žalobkyně v zákonné lhůtě odvolání. Její stěžejní argumentace byla následující:1) Patnáctidenní lhůta stanovená žalobkyni k úhradě soudního poplatku usnesením - 8, doručeném žalobkyni dne 9. 8. 2023, byla odklizena původním usnesením ze dne 16. 8. 2023, doručeném žalobkyni dne 17. 8. 2023, kterým bylo řízení původně zastaveno, neboť bylo v té době rozhodnutím, jimž se řízení končí. Pakliže soud nejprve vyzval žalobkyni k úhradě soudního poplatku, přičemž v polovině této lhůty následně řízení zastavil, nebyla žalobkyně povinna soudní poplatek hradit, neboť by jej hradila do zastaveného soudního řízení, což by nebylo logické, natož odůvodněné. V předmětné době (ke dni 24. 8. 2023, který byl dle napadeného usnesení posledním dnem k úhradě soudního poplatku) zároveň stále nebylo postaveno najisto, zda jsou k projednání předmětné věci příslušné krajské či okresní soudy, kdy rozhodnutí Vrchního soudu v Praze o věcné příslušnosti bylo vydáno 22. 8. 2023, žalobkyni pak doručeno o měsíc později dne 21. 9. 2023. V té době přitom stále probíhalo i vedlejší řízení u Obvodního soudu pro Prahu 6 (později dle rozhodnutí Vrchního soudu v Praze u Městského soudu v Praze), které nebylo zastaveno, a ve kterém žalobkyně soudní poplatek za podání žaloby řádně a včas uhradila.2) Právní hodnocení soudu, dle kterého měla žalobkyně v situaci, ve které i) nevěděla, zda řízení bude probíhat u krajského či okresního soudu, ii) již jednou soudní poplatek zaplatila (a ten byl zároveň následně krácen o 20 %, kdy se pro žalobkyni jedná o částku nikoliv zanedbatelnou) a zejména iii) bylo rozhodnuto v polovině lhůty pro zaplacení soudního poplatku o zastavení řízení, zaplatit opětovně soudní poplatek v téže výši nepřípustným přepjatým formalismem.3) Per analogiam je Ústavním soudem judikováno, že „Je-li soudem rozhodováno k návrhu účastníka řízení o osvobození od soudního poplatku podle § 138 odst. 1 občanského soudního řádu, je účelem tohoto rozhodování posouzení poměrů účastníka, jakož i svévole nebo zřejmé bezúspěšnosti při uplatňování nebo bránění práva. Do nabytí právní moci tohoto rozhodnutí není tedy otázka povinnosti zaplatit soudní poplatek konečným způsobem rozhodnuta. Pro případ nepřiznání osvobození od soudních poplatků musí být účastníku řízení za účelem možnosti uplatnění práva na soudní ochranu poskytnut reálný časový prostor pro úhradu soudního poplatku a pro pokračování v řízení ve věci samé“ (dle II. ÚS 588/2000, [56/2002 USn.]).Žalobkyně v této souvislosti nevidí žádný rozdíl oproti právě řešené věci, kdy je nepochybné, že i jí musí být poskytnut reálný časový prostor pro úhradu soudního poplatku (tímto prostorem nepochybně není nejistota žalobkyně v důsledku výše uvedených skutečností a zejména utnutí lhůty pro zaplacení soudního poplatku v polovině jejího trvání). Zároveň též platí, že pokud by Vrchní soud v Praze rozhodnul o tom, že věcně příslušné k projednání této věci jsou okresní soudy, řízení by pokračovalo dále u Obvodního soudu pro Prahu 6, ve kterém žalobkyně soudní poplatek řádně a včas uhradila, tudíž by neexistoval důvod, proč by žalobkyně přistupovala k úhradě soudního poplatku i v tomto řízení.4) Kromě toho žalobkyně soudní poplatek aktuálně, na základě vyjasněného stavu věci a zejména v řádné lhůtě od doručení usnesení Vrchního soudu v Praze o tom, že se řízení nezastavuje, zaplatila.5) Zároveň soud prvního stupně nepřihlédl k tomu, že výrokem I. usnesení - 8 soud vyhověl návrhu žalobkyně na vydání předběžného opatření, tedy jinými slovy začal jednat ve věci samé. Podle § 9 odst. 4 písm. a) zákona o soudních poplatcích soud pro nezaplacení poplatku soud řízení nezastaví, začal-li již jednat o věci samé. Pod pojem „jednání ve věci samé“ byl přitom Ústavním soudem aprobován nejen postup soudu, který ve věci nařídil jednání či vydal meritorní rozhodnutí, nýbrž i postup, ve kterém soud vyhověl návrhu na vydání předběžného opatření a toto předběžné opatření vydal („Protože soud prvního stupně tím, že předběžné opatření nařídil, začal jednat ve věci samé, nelze již řízení pro nezaplacení soudního poplatku zastavit“ (III. ÚS 865/07 ze dne 31. 5. 2007). V dané věci proto ani z tohoto důvodu nejsou dány důvody pro zastavení řízení.9. Odvolatelka navrhla, aby odvolací soud zrušil odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení.10. K odvolání se vyjádřil žalovaný ad 1) a navrhl usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení potvrdit.11. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl závěru, že odvolání je důvodné.12. Podle § 4 odst. 1 písm. a) z. s. p. „Jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení.“ Dle § 7 odst. 1 věta první z. s. p. „Poplatek, …, je splatný vznikem poplatkové povinnosti.“ Podle § 9 odst. 1 z. s. p. „Nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, … zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.“13. Poplatková povinnost je jednoznačně určena zákonem, vzniká již podáním žaloby (odvolání nebo dovolání - viz § 4 odst. 1 z. s. p.) a tímto okamžikem je poplatek také splatný - viz § 7 odst. 1 z. s. p. Účastník by tedy měl poplatkovou povinnost zásadně řádně splnit již při podání samotného návrhu a zaplatit ho společně s tímto návrhem. Povinnost soudu stanovená v § 9 odst. 1 a 2 z. s. p. vyzvat účastníka k úhradě splatného soudního poplatku a poskytnout mu další ("dodatečnou") lhůtu k zaplacení, je tak do jisté míry beneficiem, což ostatně také zdůraznil v řadě svých rozhodnutí i Ús