14 Cmo 357/2024-47 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením přiznal likvidátorce zaniklé společnosti , právnická osoba, Papír, s. r. o. v likvidaci (dále jen „společnost“) , tituly před jménem, , jméno FO, (dále jen „likvidátorka“) odměnu za provedenou likvidaci společnosti ve výši 5 000 Kč, která jí bude vyplacena z účtu Městského soudu v Praze po právní moci usnesení [výrok I.], a náhradu hotových výdajů spojených s likvidací společnosti ve výši 4 260 Kč, která jí po odečtení poskytnuté zálohy na hotové výdaje ve výši 10 000 Kč již nebude vyplacena [výrok II.], a rozhodl, že likvidátorka je povinna zaplatit nespotřebovanou část zálohy na hotové výdaje ve výši 5 740 Kč na účet Městského soudu v Praze s uvedením příslušných platebních dispozic, a to do tří dnů od právní moci usnesení [výrok III.].2. Soud prvního stupně uvedl, že likvidátorka byla jmenována do funkce v období mezi 1. 1. 2001 a 31. 12. 2013, proto bude na tuto věc v souladu s § 3043 odst. 2 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, aplikována vyhláška č. 479/2000 Sb., o odměně a náhradě hotových výdajů likvidátora a člena orgánu společnosti jmenovaného soudem (dále jen „vyhláška“). Přitom odkázal na ustálenou rozhodovací praxi Vrchního soudu v Praze. Výrok I. odůvodnil s odkazem na § 71 odst. 6 a 9 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), a § 4 odst. 1 a 2 vyhlášky tím, že odměna nižší než 5 000 Kč „se jeví jako dosti nízká zejména s ohledem na početnost zákonných povinností likvidátorky, potřebu znalosti práva a zodpovědnost“ (přitom odkázal na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 3. 2017, sp. zn. 7 Cmo 74/2016), avšak přiznání vyšší odměny vyhláška neumožňuje. Dle § 5 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, likvidátorce nenáleží náhrada DPH. Výrok II. usnesení soud prvního stupně odůvodnil s odkazem na § 8 odst. 1 vyhlášky tím, že za účelně vynaložené a doložené shledal hotové výdaje na zveřejnění oznámení vstupu společnosti do likvidace v Obchodním věstníku ve výši 2 380 Kč, na ověřování listin a podpisů ve výši 73 Kč, na správní poplatky ve výši 350 Kč a na poštovné ve výši 457 Kč, jejichž náhradu likvidátorce přiznal. Účelně vynaloženým pak neshledal hotový výdaj na archivaci písemností a účetnictví ve výši 2 400 Kč, neboť podle jeho přesvědčení tato cena přesahuje cenu za archivaci dokumentů obvyklou. Tou je dle soudu prvního stupně 1,00 Kč za jeden běžný metr (cca 12 šanonů) za den, tedy zhruba 30 Kč za jeden šanon za rok, tj. 300 Kč za desetileté archivační období (za jeden běžný metr pak 3 650 Kč za desetileté archivační období). Vzhledem k tomu, že jde o likvidaci nemajetné společnosti a likvidátorka byla do této funkce jmenována pro více podobných společností, objem archivovaných dokumentů by neměl přesáhnout jeden běžný metr. I s ohledem cenu dalších s archivací spojených činností shledal za přiměřenou částku ve výši 1 000 Kč, kterou likvidátorce jako náhradu tohoto hotového výdaje přiznal. Likvidátorce naopak nepřiznal náhradu hotového výdaje na „kopírování listin (odhad)“, „kancelářský materiál (odhad)“ a „telekomunikační poplatky (odhad)“ v celkové výši 600 Kč, neboť jejich vynaložení likvidátorka soudu nedoložila, ani náhradu za vedení účetnictví a zpracování účetních závěrek ve výši 3 000 Kč, neboť tuto činnost likvidátorka provedla sama, náhrada je tedy již součástí likvidátorce přiznané odměny. Soud prvního stupně tak likvidátorce přiznal z jí požadované výše náhrady hotových výdajů (9 260 Kč) částku 4 260 Kč a uložil jí vrátit částku 5 740 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou zálohou ve výši 10 000 Kč a přiznanou náhradou hotových výdajů na účet soudu prvního stupně.3. Proti výrokům II. a III. usnesení soudu prvního stupně podala likvidátorka odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud tyto výroky zrušil, nebo změnil tak, že likvidátorce přizná náhradu hotových výdajů spojených s likvidací ve výši 9 260 Kč.4. Odvolatelka nesouhlasí s nepřiznáním náhrady hotového výdaje za vedení účetnictví a zpracování účetních závěrek. Výkon všech potřebných úkonů, které vypočítává, měl trvat cca 10 hodin. Byla-li by náhrada za tyto úkony skutečně součástí odměny, vykonávala by odvolatelka tuto činnost v přepočtu pouze za 100 Kč za hodinu. K nepřiznání náhrady za archivaci dokumentů uvádí, že žádná spisovna nepřijme k archivaci jediný šanon. Obvyklá cena bez zohlednění souvisejících nákladů by činila 4 380 Kč, vč. DPH. Některé z dokumentů se musí archivovat po dobu 30, nikoli 10 let. Státní archivy navíc vydávají souhlas se skartací až po 45 letech. Zákonnou povinnost archivace přitom nelze obejít. Náhrada ve výši 1 000 Kč je proto nepřiměřená. Vynaložení administrativních výdajů není schopna doložit, potřeba jejich vynaložení je ale dle odvolatelky nezpochybnitelná.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu (§ 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/), a dospěl k závěru, že odvolání je částečně důvodné.6. Dle § 1 odst. 2 vyhlášky určuje odměnu likvidátora a člena orgánu společnosti jmenovaného soudem soud. V případě, kdy jsou odměna likvidátora a jeho hotové výdaje hrazeny státem, vyplácí tyto částky soud.7. Dle § 6 vyhlášky je v odměně likvidátora je zahrnuta i náhrada za administrativní a jiné práce uskutečněné v souvislosti s prováděním likvidace.8. Dle § 8 odst. 1 vyhlášky likvidátorovi náleží náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s prováděním likvidace, zejména na soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, telekomunikační poplatky, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy a fotokopie.9. Vzhledem k tomu, že odvolatelka byla do své funkce jmenována usnesením soudu prvního stupně ze dne 10. 5. 2007, č. j. 81 Cm 108/2007-8, které nabylo právní moci dne 12. 6. 2007, posuzoval odvolací soud její nárok na náhradu hotových výdajů podle vyhlášky (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 2. 2023, sp. zn. 14 Cmo 244/2022, nebo ze dne 23. 3. 2023, sp. zn. 14 Cmo 58/2023).10. Soud prvního stupně s ohledem na skončení likvidace, výmaz společnosti z obchodního rejstříku a odvolatelkou předložené vyúčtování odměny a hotových výdajů správně přistoupil k rozhodnutí o předmětných nárocích odvolatelky (srov. zejm. § 71 odst. 6, § 74 odst. 1, § 75 odst. 1 a 6 a § 75a obch. zák.).11. V konečné zprávě likvidátora a návrhu na určení odměny a náhrady hotových výdajů ze dne 27. 5. 2024 požadovala odvolatelka náhradu hotových výdajů v celkové výši 9 260 Kč.12. Soud prvního stupně odvolatelce nepřiznal náhradu hotového výdaje za vedení účetnictví a zpracování účetních závěrek, neboť tuto činnost odvolatelka provedla sama (jak je uvedeno i v konečné zprávě likvidátora a návrhu na určení odměny a náhrady hotových výdajů). S tímto závěrem se odvolací soud ztotožňuje. Dle § 6 vyhlášky je totiž v odměně likvidátora zahrnuta nejen náhrada za administrativní práce, ale i za jiné práce uskutečněné v souvislosti s prováděním likvidace. Vedla-li proto účetnictví společnosti a zpracovávala-li účetní závěrky společnosti odvolatelka sama, je tato činnost právě onou „jinou prací uskutečněnou v souvislosti s prováděním likvidace“ ve smyslu § 6 vyhlášky. Náhrada za ni je proto již součástí odvolatelce přiznané odměny.13. Odvolatelka dále požaduje přiznání náhrady hotového výdaje za archivaci dokumentů společnosti ve výši 2 400 Kč, jehož vynaložení dokládá fakturou č. 1421/2011 vystavenou společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, .14. Odvolací soud se neztotožňuje s argumentací soudu prvního stupně, podle něhož se obvyklá cena za archivaci dokumentů v obdobných případech pohybuje kolem částky 3 650 Kč za jeden běžný metr za 10leté období. Soud prvního stupně sice správně uvedl, že archivace (resp. vedení spisovny) zahrnuje nejen uchovávání dokumentů po zákonem stanovenou dobu, ale i soubor s tím souvisejících činností (dopravu, zařazení dokumentů ve spisovně, vyhledávání dokumentů, komunikaci se státním oblastních archivem apod.), ty už ale do odvolatelce přiznané náhrady tohoto hotového výdaje dostatečně nepromítl. Odvolacímu soudu je dále známo, že ne všechny společnosti poskytující službu vedení spisovny umožňují do jednoho běžnému metru uložit dokumenty s rozdílnou zákonnou skartační lhůtou. Soud prvního stupně navíc odvolatelce náhradu za tento hotový výdaj v částce 2 400 Kč v minulosti vícekrát sám přiznal (srov. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2024, sp. zn. 77 Cm 112/2006, ze dne 29. 4. 2024, sp. zn. 77 Cm 297/2008, nebo ze dne 29. 4. 2024, sp. zn. 76 Cm 14/2007). Takto postupoval v minulosti i odvolací soud (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 12. 2024, sp. zn. 14 Cmo 298/2024). Odvolací soud proto odvolatelce náhradu za hotový výdaj na archivaci ve výši 2 400 Kč přiznal.15. Základním předpokladem náhrady hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s prováděním likvidace podle § 8 odst. 1 vyhlášky je, že likvidátor vynaložení těchto hotových výda