14 Cmo 59/2025-73 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením přiznal likvidátorce zaniklé společnosti , právnická osoba, v likvidaci (dále jen „společnost“) , tituly před jménem, , jméno FO, odměnu za provedenou likvidaci společnosti ve výši 5 000 Kč, která jí bude vyplacena z účtu Městského soudu v Praze po právní moci usnesení [výrok I.], dále náhradu hotových výdajů spojených s likvidací společnosti ve výši 5 462 Kč, která jí po odečtení poskytnuté zálohy na hotové výdaje ve výši 10 000 Kč již nebude vyplacena [výrok II.], a rozhodl, že likvidátorka je povinna vrátit nespotřebovanou část zálohy na hotové výdaje likvidátora ve výši 4 538 Kč na účet Městského soudu v Praze s uvedením příslušných platebních dispozic do tří dnů od právní moci usnesení [výrok III.].2. Předně soud prvního stupně své usnesení odůvodnil tím, že pro stanovení výše odměny a náhrady hotových výdajů likvidátora jmenovaného do své funkce v období mezi 1. 1. 2001 a 31. 12. 2013 vychází v souladu s § 3043 odst. 2 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, z příslušných ustanovení vyhlášky č. 479/2000 Sb., o odměně a náhradě hotových výdajů likvidátora a člena orgánu společnosti jmenovaného soudem (dále jen „vyhláška“).3. Výrok I. usnesení soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 71 odst. 6 a 9 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), a § 4 odst. 1 a 2 vyhlášky a likvidátorce přiznal s ohledem na jí v průběhu likvidace učiněné úkony, které soud jmenuje, zvýšenou odměnu v rozsahu 5 000 Kč. K tomu uvedl, že přiznání vyšší odměny, kterou likvidátorka navrhuje, nemá oporu v právní úpravě dopadající na projednávanou věc, proto ji přiznat nelze. Stejně tak nelze přiznat náhradu DPH, neboť vyplacená odměna není předmětem daně z přidané hodnoty.4. Výroky II. a III. usnesení soud odůvodnil s odkazem na § 8 odst. 1 vyhlášky tím, že při určení výše náhrady hotových výdajů vynaložených likvidátorkou v souvislosti s likvidací vyšel soud z likvidátorkou předloženého vyúčtování a za účelně vynaložené a doložené shledal hotové výdaje za oznámení vstupu společnosti do likvidace v Obchodním věstníku ve výši 2 160 Kč, ověření listin ve výši 126 Kč, správní poplatky ve výši 436 Kč, archivaci ve výši 2 400 Kč a poštovné ve výši 340 Kč. Likvidátorkou požadovanou náhradu výdajů za „kopírování listin (odhad)“, „kancelářský materiál (odhad)“ a „telekomunikační poplatky (odhad)“ v celkové výši 950 Kč soud nepřiznal, neboť tyto výdaje likvidátorka ničím nedoložila. Dále soud likvidátorce nepřiznal náhradu za vedení účetnictví a zpracování účetních závěrek ve výši 3 850 Kč, jelikož z příjmového pokladního dokladu ze dne 9. 8. 2021 soud zjistil, že jej vystavila společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále též jen „, jméno FO, “), která pro likvidovanou společnost opakovaně vyhotovovala účetní závěrky a daňová přiznání, k čemuž však nebyla oprávněna. , jméno FO, poskytovala daňové poradenství soustavně za účelem zisku a vykonávala tak pro společnost nedovolenou činnost, tj. činnost v rozporu se zákonem č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky (dále jen „ZoDP“), neboť k této činnosti nedisponovala příslušným živnostenským oprávněním. K tomu soud odkázal na příslušná zákonná ustanovení a na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 11. 2024, č. j. 7 Cmo 294/2024-40, z nichž vyšel. Soud prvního stupně tak likvidátorce přiznal náhradu hotových výdajů ve výši 5 462 Kč a uložil jí vrátit částku 4 538 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou zálohou ve výši 10 000 Kč a přiznanou náhradou hotových výdajů na účet soudu prvního stupně.5. Proti výrokům II. a III. usnesení soudu prvního stupně podala likvidátorka odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud tyto výroky zrušil, nebo změnil tak, že likvidátorce přizná náhradu hotových výdajů ve výši 10 262 Kč, která jí bude po odečtení poskytnuté zálohy ve výši 10 000 Kč vyplacena toliko v částce 262 Kč.6. Odvolatelka předně vyvrací závěr soudu prvního stupně stran nepřiznaného výdaje za služby poskytnuté společností , jméno FO, , Anonymizováno, z důvodu absence oprávnění této společnosti k poskytování daňového poradenství. Odvolatelka služby daňového poradenství nevyužívala, v rámci likvidace společnosti , jméno FO, odvolatelce poskytovala toliko službu zpracování účetních závěrek a daňových přiznání, tzn. vedení účetnictví, nikoli daňové poradenství. Dále napadá závěr soudu stran nepřiznání paušální náhrady za administrativní výdaje likvidátorky vzniklé v průběhu likvidace. Odvolatelka vědoma si skutečnosti, že nárokované administrativní výdaje nedoložila, argumentuje tím, že v rozhodné době byla ustanovena likvidátorkou několika stovkám společností, a tudíž pro ni bylo zcela nereálné dokládat pro každou jednotlivou likvidovanou společnost administrativní náklady (tzn. výdaje za telefon, toner, kancelářský materiál atd.) v souvislosti s tím vzniklé. O vzniku těchto nákladů však nelze pochybovat, odvolatelka je vyčíslila odhadem. Pokládá za nespravedlivé, aby tyto náklady pravidelně nesla ze svého čistého příjmu.7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu (§ 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/), a dospěl k závěru, že odvolání je zčásti důvodné.8. Na úvod odvolací soud poznamenává, že vzhledem k tomu, že odvolatelka byla do své funkce jmenována usnesením soudu prvního stupně ze dne 15. 2. 2011, č. j. 71 Cm 117/2010-7, které nabylo právní moci dne 14. 11. 2011, posuzoval odvolací soud její nárok na náhradu hotových výdajů podle vyhlášky (srov. např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 2. 2023, sp. zn. 14 Cmo 244/2022).9. Soud prvního stupně s ohledem na skončení likvidace, výmaz společnosti z obchodního rejstříku a odvolatelkou předložené vyúčtování odměny a hotových výdajů správně přistoupil k rozhodnutí o předmětných nárocích odvolatelky (srov. zejm. § 71 odst. 6, § 74 odst. 1, § 75 odst. 1 a 6 a § 75a obch. zák.).10. V konečné zprávě likvidátorky a návrhu na určení odměny a náhrady hotových výdajů ze dne 27. 5. 2024 požaduje odvolatelka náhradu hotových výdajů v celkové výši 10 262 Kč.11. První předestřenou otázkou je účelnost hotových výdajů vynaložených na službu vedení účetnictví a zpracování účetních závěrek, kterou odvolatelce poskytla společnost , jméno FO, . Výdaj na poskytnutí této služby odvolatelka doložila příjmovým pokladním dokladem za sestavování účetních závěrek a zpracování přiznání k dani z příjmu právnických osob vystaveným na částku 3 850 Kč. Soud prvního stupně odvolatelce nepřiznal náhradu hotových výdajů spočívajících v sestavování účetních závěrek a vedení účetnictví z důvodu, že , jméno FO, pro poskytování daňového poradenství nedisponovala příslušným živnostenským oprávněním.12. Odvolacímu soudu je známo stanovisko přijaté v usnesení ze dne 19. 11. 2024, sp. zn. 7 Cmo 294/2024, s nímž se senát 14 Cmo ztotožnil co do závěru, že společnost , jméno FO, nebyla oprávněna za společnost zpracovávat daňová přiznání.13. Dle § 8 odst. 1 vyhlášky likvidátorovi náleží náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s prováděním likvidace, zejména na soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, telekomunikační poplatky, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy a fotokopie.14. Podle § 1 písm. a) ZoDP tento zákon upravuje poskytování právní pomoci a finančně ekonomických rad ve věcech daní, odvodů, poplatků a jiných plateb (dále jen „daně“), jakož i ve věcech, které s daněmi přímo souvisejí (dále jen „daňové poradenství“).15. Podle § 2 ZoDP tímto zákonem nejsou dotčena oprávnění advokátů, komerčních právníků a auditorů, popřípadě jiných osob a orgánů, upravená zvláštními předpisy. Dotčeno není ani právo fyzické nebo právnické osoby požádat o právní pomoc a finančně ekonomickou radu ve věcech daní a ve věcech, které s daněmi přímo souvisejí, i jinou fyzickou osobu než je daňový poradce; tato jiná osoba však nesmí poskytovat uvedenou pomoc nebo rady soustavně za účelem dosažení zisku, nejde-li o osoby uvedené ve větě první.16. Podle § 3 odst. 6 ZoDP mohou daňové poradenství na základě smlouvy uzavřené mezi jimi a klientem vykonávat také obchodní společnosti nebo družstva, která daňové poradenství vykonávají pomocí daňových poradců, a která mají tuto činnost jako předmět podnikání zapsánu do obchodního rejstříku podle zvláštního předpisu. Na poskytování daňového poradenství právnickými osobami podle tohoto ustanovení se přiměřeně použijí ustanovení tohoto zákona pro poskytování daňového poradenství daňovými poradci a stanovy komory.17. Ve shora zmiňovaném usnesení je vysloven a odůvodněn závěr, že daňovým poradenstvím se rozumí poskytování právní pomoci a finančně ekonomických rad ve věcech daní, odvodů, poplatků a jiných plateb, jakož i ve věcech, které s daněmi přímo souvisejí (§ 1 písm. a/ ZoDP). Daňové poradenství mohou vykonávat také obchodní společnosti nebo družstva. Podmínkou je mimo jiné, že mají tuto činnost jak