14 Cmo 8/2025-189 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením ustanovil účastníkům 2), 4), 5), 6) a 7) pro řízení procesního opatrovníka , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta, sídlem , adresa, .2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil s odkazem na § 21 odst. 4 a § 29 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tím, že tito účastníci nemohou před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ně jednat, neboť za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby. S odkazem na § 169 odst. 2 větu druhou o. s. ř. soud prvního stupně usnesení blíže neodůvodnil.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podali účastníci 2), 4), 5), 6) a 7) samostatná odvolání. Shodně navrhují, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v celém rozsahu zrušil.4. Odvolatelé mají za to, že jim byl opatrovník ustanoven v rozporu se zákonem a rozhodovací praxí Nejvyššího soudu. Shodně namítají, že ustanovení opatrovníka by jim znemožnilo hájit své zájmy před soudem, což by způsobilo zmatečnost řízení. Upozorňují, že v nesporném řízení je třeba posuzovat, zda dochází ke střetu zájmů, s odkazem na povahu hmotněprávního vztahu, který má být v řízení vypořádán, nikoli pouze s odkazem na procesní postavení účastníků (k tomu odkazují na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 2286/2021). Soud prvního stupně podle nich zaměnil postavení obchodních korporací se zájmy vylučovaného jednatele [účastníka 1)]. Ke střetu zájmu dle uvedené judikatury dochází pouze mezi osobou, která má být vyloučena z výkonu funkce člena statutárního orgánu, a obchodními korporacemi, kterých se týká důvod vyloučení. Mezi ně však odvolatelé nepatří. Odvolatelé mají navíc dalšího člena statutárního orgánu, který ve střetu zájmu není, a může je proto v tomto řízení zastupovat. Došel-li soud prvního stupně k závěru, že ke střetu zájmů došlo automaticky, aniž by zkoumal konkrétní skutečnosti, a ustanovil-li odvolatelům procesního opatrovníka pouze pro existenci střetu zájmů mezi navrhovatelem a vylučovaným účastníkem 1), bylo jeho posouzení chybné. Podle odvolatelů soud prvního stupně chyboval i v tom, že jim neposkytl možnost se k ustanovení procesního opatrovníka vyjádřit. Odvolatel 2) dodává, že stojí „na stejné straně s navrhovatelem“. Není podle něj vyloučeno, aby za účastníka v řízení jednal jiný jeho účastník, stojí-li oba na stejné straně sporu, což platí i pro řízení nezaložená na kontradiktorním postavení stran (k tomu odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2008, sp. zn. 20 Cdo 2765/2006). Odvolatelé tak uzavírají, že podmínky pro ustanovení procesního opatrovníka splněny nejsou, je proto namístě usnesení soudu prvního stupně zrušit.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání jsou důvodná.6. Předně je třeba uvést, že odvolací soud se v rámci posouzení, zda jsou splněny podmínky řízení, nezabýval otázkou, zda je navrhovatel oprávněn podat za účastníky 2), 4), 5), 6) a 7) odvolání, [resp. v případě účastníka 2) , Jméno Zástupce, , advokát, kterému udělil plnou moc pro toto řízení navrhovatel]. Je tomu tak proto, že (i) tato otázka představuje podstatu projednávané věci a důvod podaného odvolání (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 7. 2016, sp. zn. II. ÚS 2502/15, ze dne 23. 10. 2018, sp. zn. III. ÚS 1472/18, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2021, sp. zn. 27 Cdo 2099/2020, či ze dne 3. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 3152/2021).7. Řízení o vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace z výkonu funkce [§ 63 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákona o obchodních korporacích), dále jen „z. o. k.“] je řízením ve statusové věci právnických osob podle § 3 odst. 2 písm. b) a § 85 písm. b) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), a proto se podle § 1 odst. 3 a 4 z. ř. s. podpůrně použije občanský soudní řád všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci zákona o zvláštních řízeních soudních.8. Podle § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. za právnickou osobu jedná člen statutárního orgánu; tvoří-li statutární orgán více osob, jedná za právnickou osobu předseda statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen; je-li předsedou nebo pověřeným členem právnická osoba, jedná vždy fyzická osoba, která je k tomu touto právnickou osobou zmocněna nebo jinak oprávněna.9. Podle § 21 odst. 4 o. s. ř. za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby.10. Podle § 29 odst. 2 o. s. ř. opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení.11. Z obsahu předloženého spisu se podává, že se navrhoval svým návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 9. 3. 2022 domáhá vyloučení účastníka 1) z výkonu funkce člena statutárního orgánu účastníka 2) pro tvrzená porušení povinností účastníkem 1) při výkonu funkce jediného jednatele účastníka 2). Za další účastníky řízení označil navrhovatel i ostatní společnosti [účastníky 3) až 7)], v nichž účastník 1) vykonává funkci jednatele. Navrhovatel v návrhu uvádí, že účastník 1) jakožto vylučovaný jednatel opakovaně a závažným způsobem porušuje své (soukromoprávní i veřejnoprávní) povinnosti při výkonu funkce jediného jednatele účastníka 2), čímž porušuje svou povinnost jednat s péčí řádného hospodáře. Porušení spatřuje v tom, že účastník 1) od roku 2020 nesvolal valnou hromadu účastníka 2), nikdy po dobu existence účastníka 2) nezaložil do sbírky listin obchodního rejstříku účetní závěrky, nevypracoval ani nepodal za účastníka 2) daňové přiznání za rok 2020, za což byla účastníku 2) vyměřena pokuta, neumožňuje navrhovateli vykonat práva na informace v účastníku 2), nekomunikuje s obchodními partnery účastníka 2), nezajišťuje (schopnost) splácení dluhů účastníkem 2) a že dopustil, aby bylo vůči účastníku 2) zahájeno exekuční řízení pro zaplacení částky ve výši 2 909 Kč.12. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává, že:1) Řízení o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce směřuje k vyloučení dotčené osoby z výkonu funkce člena statutárního orgánu ve všech obchodních korporacích, v nichž tuto funkci vykonává (§ 66 odst. 1 z. o. k.). Z tohoto důvodu jsou účastníky řízení vedle navrhovatele a toho, kdo má být z funkce člena statutárního orgánu vyloučen, i všechny obchodní korporace, v nichž dotyčná osoba vykonává funkci člena statutárního orgánu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2018, sp. zn. 29 Cdo 2227/2016, uveřejněné pod číslem 53/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Důvod, kvůli kterému je řízení vedeno (například tvrzené opakované a závažné porušení péče řádného hospodáře), se ovšem může týkat jen některé z obchodních korporací, v nichž ten, kdo má být vyloučen, vykonává funkci člena statutárního orgánu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 2286/2021, uveřejněné pod č. 1/2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).2) Ke střetu zájmů, jenž je přirozeně přítomný mezi účastníky řízení vystupujícími v kontradiktorním postavení, dochází v řízení o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce pouze ve vztahu mezi osobou, která má být vyloučena z výkonu funkce člena statutárního orgánu, a obchodní korporací, které se týká důvod, pro nějž má být dotčená osoba vyloučena. Za tuto obchodní korporaci proto v řízení o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce nesmí jednat ten, kdo má být z výkonu funkce jednatele vyloučen.3) Smyslem a účelem ustanovení (procesního) opatrovníka podle § 29 odst. 2 o. s. ř. je řádné hájení zájmů právnické osoby, k ochraně jejíchž práv byl opatrovník ustanoven, v občanském soudním řízení.4) Opatrovník může být účastníku řízení (právnické osobě) ustanoven jedině tehdy, když zájmy (práva) právnické osoby nemůže hájit osoba oprávněná za ni jednat.5) Ustanovení procesního opatrovníka právnické osoby přichází podle výslovné dikce zákona (§ 29 odst. 2 o. s. ř.) v úvahu ve dvou typových případech, ve kterých je právnická osoba účastnicí civilního soudního řízení, aniž by mohla před soudem sama vystupovat. Jde jednak o případ, kdy právnická osoba nemůže vystupovat před soudem proto, že tu není (chybí) osoba oprávněná za ni jednat, a jednak o případ, kdy právnická osoba nemůže vystupovat před soudem proto, že je sporné, kdo je oprávněn za ni jednat. Ve vztahu k oběma těmto (jinak samostatným) skutkovým podstatám zákon stanoví, že ustanovení procesního opatrovníka právnické osoby přichází v úvahu pouze, je-li tu nebezpečí z prodlení.6) Ustanovení procesního opatrovníka je citelným zásahem do vnitřních poměrů právnické osoby, k němuž je na místě přikročit pouze tam, kde nelze docílit ochrany procesních zájmů právnické osoby jiným, méně invazivním