2 Cmo 76/2025-174 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně zamítl námitku místní nepříslušnosti soudu prvního stupně vznesenou všemi žalovanými. V tomto řízení se žalobkyně domáhá na žalovaných zaplacení částek uvedených v záhlaví tohoto usnesení s tím, že se jedná o částečná plnění na nároky ze směnky, která zní na celkovou částku , částka, . Směnka zajišťuje, konstatoval soud prvního stupně, nároky ze smlouvy o lince pro investiční úvěry, kde věřitelem je , Jméno žalobkyně B, ., a dlužníkem společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., se sídlem v , adresa, . Tento dlužník je výstavcem sporné směnky a žalovaní jsou na dané směnce podepsáni jako rukojmí. Funkce směnky je ujednána v dohodě o údajích na směnce , Anonymizováno, , Anonymizováno, o převzetí a vyplnění směnky ze dne 15. 10. 2019. Žalovaní svoji námitku místní nepříslušnosti soudu prvního stupně opírají o prorogační dohodu obsaženou v čl. 4 posledně uvedené dohody, kde se praví, že si strany dohodly, že místně příslušným soudem prvního stupně pro řešení sporů vzniklých z této dohody a v souvislosti s ní je místně příslušný soud podle sídla banky, vyjma případů, kdy příslušná zákonná úprava stanoví jinak. Protože věřitel, to je , Jméno žalobkyně B, . má sídlo v Praze, považují žalovaní za místně příslušný Městský soud v Praze.2. Soud prvního stupně poukázal na to, že prorogační dohoda může být platně uzavřena podle § 89a o. s. ř. jen v řízeních týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z jejich podnikatelské činnosti, nejde-li o místní příslušnost podle zákona výlučnou. Žalovaní jsou fyzickými osobami, které nejsou v postavení podnikatele. Nemohli proto dohodu o prorogaci platně uzavřít. Protože obecné soudy žalovaných leží v obvodu soudu prvního stupně, je dána místní příslušnost soudu prvního stupně s ohledem na obecné soudy žalovaných podle § 84 až 85a o. s. ř.3. Proti tomuto usnesení se žalovaní odvolali společným odvoláním a navrhují jeho změnu tak, že bude vyslovena místní nepříslušnost soudu prvního stupně a po právní moci takového rozhodnutí bude věc postoupena Městskému soudu v Praze jako soudu místně příslušnému. Nerozporují okolnosti, ze kterých vycházel soud prvního stupně včetně toho, že žalovaní nejsou v této věci ve vztahu ke , Jméno žalobkyně B, . v postavení podnikatelů. Považují za významné, že výstavce směnky i , Jméno žalobkyně B, . jako její remitent jsou podnikateli a sporná směnka byla vystavena v bezprostřední návaznosti na jejich podnikatelskou činnost, souvisí se smlouvou o investičním úvěru po výstavce směnky. Jestliže obecně je omezení pro prorogační dohody odůvodněno ochranou nepodnikajících osob v zájmu zvýšení jistoty jejich procesního postavení, je v tomto případě v zájmu žalovaných, aby nároky proti nim byly uplatněny ve stejném řízení jako nároky vůči výstavci sporné směnky. Žádná nerovnováha práv účastníků řízení zde nehrozí. Výstavce směnky může snadněji uplatňovat kauzální námitky a dokládat k nim příslušné důkazy, k nimž má bezprostřední přístup. , jméno FO, za situace, kdy se žalovaní v tomto případě připojili k prorogační dohodě, měl soud z této dohody i vůči nim vycházet jako z dohody platně uzavřené.4. Žalobkyně navrhuje potvrzení napadeného usnesení. Smysl předmětné prorogační doložky nespočívá v tom, aby nároky všech směnečných dlužníků byly projednány ve stejném řízení, nýbrž usnadnění postavení majitele směnky, který jakožto bankovní instituce poskytoval svoje služby klientům ve velkém množství a na území celé České republiky Dohoda o sudišti měla zabránit, aby banka musela vést případná soudní řízení u velkého množství různých soudů. Poukazuje také na to, že žalující strana je oprávněna si vybrat, po kterém z povinných bude svoji pohledávku uplatňovat. Účastníkem jednotlivého řízení tak nemusí být nejen výstavce směnky ale ani všichni z rukojmích.5. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle § 212 a násl. o. s. ř., aniž ve věci nařizoval jednání [§ 214 odst. 2, písm. c) o. s. ř.] a dospěl k následujícím závěrům.6. Rozhodující věcné okolnosti vztahující se k projednávané otázce místní příslušnosti soudů v této věci jsou nepochybné a rozporné je pouze jejich právní hodnocení.7. Není pochybností o tom, že ustanovení § 89a o. s. ř. redukuje možnost volby sudiště jen na případy, kde v jednotlivém řízení jde o vztahy mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti. I tak je vyloučeno se odchýlit při volbě sudiště od výlučné místní příslušnosti. Z nutnosti, aby se jednalo o vztah podnikatelů při jejich podnikatelské činnosti, zjevně vycházejí i žalovaní, když účinnost prorogační doložky i na ně odvozují z toho, že tuto uzavřela banka jako remitent směnky a její výstavce, kteří jsou oba podnikateli a s jejichž podnikatelskou činností na obou stranách tohoto vztahu sporná směnka jako zajištění jejich obchodů úzce souvisí. Je pravdou, že , Jméno žalobkyně B, . a výstavce směnky dohodu o sudišti uzavřít mohli, když výlučná příslušnost zde nepřichází v úvahu. Odvolací soud ovšem nehodnotí, zda je tato obecně možná smlouva o sudišti uzavřena mezi nimi platně.8. Nelze však souhlasit s tím, že právo uzavřít prorogační dohodu připadá i na jiné osoby, které by jinak podmínky § 89a o. s. ř. nesplňovaly. Takovou možnost by musel zákon předvídat. To platí tím spíše, kdy rozhodujícím kritériem pro to, aby se k dohodě o sudišti mohly připojit i osoby, které nejsou podnikateli, případně jednotlivá věc s jejich podnikatelskou činnosti nesouvisí, bylo zkoumání, zda v konkrétní věci je prorogace pro procesní zájmy takových osob příznivá anebo nepříznivá. Tedy platí obecný závěr, že dohody o sudišti jsou vyhrazeny jen řízením, kde podnikající osoby uplatňují nároky související s jejich podnikatelskou činností.9. Neobstojí však ani argumentace žalovaných, že v této věci by bylo pro ně výhodnější, aby věc projednával Městský soud v Praze s ohledem na sídlo výstavce směnky.10. Z hlediska hmotného práva jsou směneční dlužníci z nezaplacené směnky v postavení solidárních dlužníků, jak plyne z čl. I. § 47 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový. Jak je při solidaritě dlužníků obvyklé, je zcela na volbě věřitele, zda bude solidární závazky uplatňovat proti všem solidárním dlužníkům, nebo proti jen některým anebo jen proti jedinému. To pro nároky ze směnek výslovně stanoví i zmíněný čl. I. § 47 zákona směnečného a šekového. Proto je vždy představitelné, že vůči jednotlivým směnečným dlužníkům budou vedena zcela samostatná řízení. To ostatně mnohdy ani není jinak možné. Je-li proti některému ze směnečných dlužníků vedeno insolvenční řízení, nelze nárok ze směnky uplatnit jinak než přihláškou v takovém řízení. Jestliže majitel směnky uzavře jen s některým ze směnečných dlužníků rozhodčí smlouvu, nebude moci svůj směnečný nárok uplatnit v žádném soudním řízení. Z těchto důvodů není nijak vzácné, že nároky vůči jednotlivým směnečným dlužníkům jsou projednávány ve zcela oddělených řízeních. Tedy již proto nemusela žalobkyně uplatňovat v tomto řízení nároky proti výstavci směnky a mohla se omezit jen na směnečná rukojmí.11. Nejinak je tomu i z hlediska procesního práva. Nelze pochybovat o tom, že solidární dlužníci jsou samostatnými účastníky řízení ve smyslu § 91 odst. 1 o. s. ř. To platí rovněž ohledně nároků ze směnek. Pak i z procesního pohledu je jen na rozhodnutí žalující strany, které směnečné dlužníky do žaloby, a tedy i do jednotlivého řízení pojme, a které nikoliv. Také ve směnečných věcech platí, že svoji obranu si každý ze žalovaných dlužníků formuluje sám za sebe a že s ní může i v průběhu řízení zcela samostatně nakládat. To platí i v případech, kdy na počátku formulují žalovaní směneční dlužníci svou procesní obranu obdobně, zcela shodně anebo společným podáním. Bude vždy na každém jednotlivě, jak svoji obranu samostatnou anebo společnou ustojí. Rozhodně neplatí, že obrana uplatněná jen jedním ze žalovaných směnečných dlužníků je bez dalšího obranou i ostatních. Jestliže by byl účastníkem tohoto řízení i výstavce sporné směnky a ten by uplatnil nějakou obranu, nebyla by obranou i jeho rukojmích, pokud by ji výslovně nepřevzali. Pak ovšem také nic nebrání získávat podklady pro obranu směnečnými rukojmími od výstavce směnky, i když ten není účastníkem jednotlivého řízení.12. Protože výstavce sporné směnky není účastníkem tohoto předmětného řízení a bez vůle žalující strany se jím stát ani nemůže, bez ohledu na to, bylo-li by to vůbec procesně možné anebo nebylo, není pro postavení žalovaných vůbec nijak rozhodné, zda výstavce sporné směnky uzavřel anebo neuzavřel dohodu o sudišti. Jejich procesní postavení ani v nejmenším neutrpí, bude-li věc projednávat a rozhodovat o ní soud prvního stupně stejně tak by se toto procesní postavení ani žádným způsobem nemohlo zlepšit, kdyby se tato věc projednávala v prvním stupni před Městským soudem v Praze, jak se toho žalovaní domáhají.13. Soud prvního stupně tedy správně uzavřel, že prorogační doložka, které se žalovan