7 Cmo 170/2025-82 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 16. 8. 2024 domáhala určení vlastnického práva k obchodnímu podílu ve společnosti , Jméno žalované B, ., IČO , IČO, , sídlem , Adresa žalované B, (dále též jen „Společnost“).2. Soud prvního stupně rozsudkem ze dne 4. 6. 2025, č. j. 67 Cm 77/2024-53, rozhodl, že žalobkyně je výlučným vlastníkem obchodního podílu ve Společnosti a rozhodl o náhradě nákladů řízení žalobkyně a státu. Proti tomuto rozsudku se žalovaná 1) i žalovaná 2) včasně odvolaly.3. Usnesením označeným v záhlaví soud prvního stupně rozhodl, že odvolací řízení zahájené odvoláním žalované 2) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 6. 2025, č. j. 67 Cm 77/2024-53, se zastavuje (výrok I.) a dále, že ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 2) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že žalované 1) a 2) podaly odvolání do rozsudku soudu prvního stupně ze dne 4. 6. 2025, č. j. 67 Cm 77/2024-53. Usnesením ze dne 3. 7. 2025, č. j. 67 Cm 77/2024-66, byly žalované vyzvány, aby každá samostatně zaplatila soudní poplatek ve výši 2 000 Kč ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení. Usnesení bylo právnímu zástupci žalovaných 1) a 2) doručeno dne 3. 7. 2025. Soudní poplatek ve lhůtě uhradila žalovaná 1), žalovaná 2) do dne rozhodování soudu prvního stupně neuhradila ničeho, pročež soud podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „ZoSP“), odvolací řízení zastavil. Nákladový výrok soud prvního stupně odůvodnil § 146 odst. 2 věty druhé zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a contrario, jelikož žalovaná 2) zavinila zastavení řízení, avšak žalobkyni žádné náklady odvolacího řízení nevznikly.4. Proti tomuto usnesení podala žalovaná 2) včasné odvolání, v němž uvádí, že k neuhrazení soudního poplatku došlo administrativní chybou na její straně, s tím, že nesprávnou úhradou poplatku nevznikla žádná prodleva v řízení. Žalovaná 2) neprodleně chybu napravuje v poslední den lhůty pro odvolání, čímž nezanikla poplatková povinnost podle § 9 odst. 7 ZoSP. Dodatečné splnění poplatkové povinnosti ještě předtím, než rozhodnutí o zastavení řízení nabude právní moci, znamená odpadnutí důvodu, pro který bylo řízení zastaveno. K odvolání přikládá doklad o zaplacení soudního poplatku za odvolání. Navrhuje, aby odvolací soud rozhodnutí zrušil.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal podle § 212 a § 212a o. s. ř. napadené usnesení včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. Podle § 2 odst. 5 ZoSP poplatníkem poplatku za řízení před odvolacím soudem je odvolatel a za řízení před dovolacím soudem dovolatel. Ustanovení odstavců 3 a 4 platí obdobně.7. Podle § 4 odst. 1 písm. b) ZoSP jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost podáním odvolání.8. Podle § 9 odst. 1 uvedeného zákona, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Podle odst. 3 uvedeného ustanovení soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen. Podle odst. 4 pro nezaplacení poplatku soud řízení nezastaví a) začal-li již jednat o věci samé, b) vznikla-li povinnost zaplatit poplatek poplatníku, kterému soud v řízení ustanovil opatrovníka jako účastníku, jehož pobyt není znám nebo jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, c) je-li nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma, a poplatník ve lhůtě určené soudem ve výzvě podle odstavců 1 a 2 sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohl poplatek dosud zaplatit, d) došlo-li k rozšíření návrhu na zahájení řízení v téže věci nebo rozšířil-li poplatník odvolání nebo dovolání poté, co soud začal jednat o věci samé.9. Odvolací soud konstatuje na základě zjištění učiněných ze spisu, že žalovaná 2) současně s podáním odvolání nesplnila svou poplatkovou povinnost, která jí vznikla podle § 4 odst. 1 písm. b) ZoSP, přičemž podle § 7 odst. 1 uvedeného zákona se poplatek stal splatným vznikem této poplatkové povinnosti. Soud prvního stupně podle § 9 odst. 1 téhož zákona správně žalovanou 2) vyzval usnesením ze dne 3. 7. 2025, č. j. 67 Cm 77/2024-66, k zaplacení soudního poplatku ve výši 2 000 Kč ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení a současně ji řádně poučil o následcích nesplnění výzvy. Usnesení bylo právnímu zástupci žalované 2) doručeno, jak se podává z potvrzení o dodání a doručení do datové schránky, dne 3. 7. 2025. Posledním dnem lhůty byl 18. 7. 2025, Lhůta však uplynula marně, neb žalovaná 2) soudní poplatek za podané odvolání ve stanovené lhůtě neuhradila.10. Odvolací soud nemá ani v této věci při aplikaci § 9 odst. 1 ZoSP důvod se odchýlit od ustálených judikaturních závěrů, jež výstižně shrnul Nejvyšší soud v usnesení ze dne 29. 1. 2020, sp. zn. 27 Cdo 2870/2019, dostupném na www.nsoud.cz., ve kterém uvádí, že:„Zaplacení soudního poplatku je zpravidla nutným předpokladem pro pokračování řízení po podání žaloby (odvolání, dovolání). Přestože (ne)zaplacení soudního poplatku má nesporně i procesněprávní důsledky, není (ne)zaplacení poplatku procesním úkonem; z tohoto důvodu nemůže být lhůta k jeho zaplacení podle § 9 odst. 1, 2 zákona lhůtou procesní ve smyslu § 55 o. s. ř. Nesplnil-li poplatník řádně svou poplatkovou povinnost již při podání žaloby, odvolání nebo dovolání (§ 4 odst. 1 a § 7 odst. 1 zákona), a soud ho proto musel vyzvat k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určil (§ 9 odst. 1, 2 zákona), je lhůta zachována pouze tehdy, jestliže je předepsaná částka nejpozději v poslední den lhůty v dispozici příslušného soudu; nepostačí, je-li podání obsahující soudní poplatek poslední den lhůty odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit. Nestane-li se tak, soud řízení (nejde-li o některou z výjimek stanovených v zákoně) zastaví. Zaplacení soudního poplatku po marném uplynutí soudem (dodatečně) stanovené lhůty již nemůže mít jakýkoli význam. Důvodem pro zrušení usnesení o zastavení řízení by měla být pouze skutečnost, že byl poplatek zaplacen ve lhůtě určené ve výzvě (např. nebyla-li včasně provedená platba ztotožněna s určitým řízením). Již samotná povinnost soudů vyzvat poplatníka k úhradě splatného soudního poplatku je do jisté míry beneficiem, jelikož poplatková povinnost je jednoznačně určena zákonem a poplatníkovi v zásadě nic nebrání, aby ji řádně splnil již při podání žaloby. Pokud tak neučiní, a dokonce tak neučiní ani v dodatečné (náhradní) propadné lhůtě poskytnuté soudem, je zastavení řízení logickým a ústavně konformním důsledkem jeho pasivity.“11. S ohledem na výše uvedené je námitka odvolatelky právně nedůvodná, když lhůta pro zaplacení soudního poplatku je lhůtou propadnou, jejíž zmeškání nelze prominout.12. Odvolací soud proto uzavírá, že soud prvního stupně postupoval v souladu s § 9 odst. 1 ZoSP, neboť lhůta pro zaplacení soudního poplatku za odvolání, určená soudem v usnesení obsahujícím řádnou výzvu k jeho zaplacení, uplynula marně, přičemž zaplacení soudního poplatku po marném uplynutí soudem stanovené lhůty již nemá jakýkoli význam. V tomto případě nenastaly skutečnosti předpokládané v § 9 odst. 4 uvedeného zákona, pro které soud řízení pro nezaplacení soudního poplatku nezastaví.13. Z uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení potvrdil podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné, a to včetně výroku o náhradě nákladů řízení.14. Nákladový výrok je odůvodněn § 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla v odvolacím řízení plný úspěch, náklady řízení ji však nevznikly. Odvolací soud proto vyslovil, že právo na náhradu nákladů odvolacího řízení nemá žádný z jeho účastníků.