7 Cmo 201/2024-18 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným soudu dne 6. 11. 2023 se navrhovatel domáhal, aby soud odvolal účastníka 2) z funkce likvidátora společnosti , Jméno navrhovatele A, . v likvidaci, IČO , IČO, , sídlem , Adresa navrhovatele A, (dále též jen „Společnost“) a aby jmenoval likvidátora nového z důvodu, že je nečinný, neboť Společnost nepodala přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2022, ačkoli je k tomu povinna podle § 240c zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu (dále jen „d. ř.“) a nereaguje na výzvy navrhovatele. Likvidátor tudíž řádně neplní své povinnosti.2. V záhlaví uvedeným usnesením soud prvního stupně o návrhu rozhodl tak, že návrh na odvolání , Jméno navrhovatele B, , narozeného , Datum narození navrhovatele B, , se zamítá (výrok I.) a ve výroku II. soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění soud uvedl, že dle zjištění z obchodního rejstříku Společnosti likvidátor řádně plní své povinnosti, když činí kroky v rámci likvidace (zveřejnil oznámení o vstupu Společnosti do likvidace s výzvou pro věřitele, zakládá do sbírky listin dokumenty). Ani délka likvidace se nejeví jako nepřiměřená, pročež soud prvního stupně návrh na odvolání stávajícího likvidátora a jmenování nového likvidátora Společnosti zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), neboť řízení o odvolání likvidátora je možné zahájit i bez návrhu a žádné zvláštní okolnosti případu odůvodňující odchylný postup soud v posuzované věci neshledal.3. Proti tomuto usnesení podal navrhovatel včasné odvolání, ve kterém namítá, že se s vyslovenými závěry soudu neztotožňuje. S odkazem na rozhodnutí zdejšího odvolacího soudu ze dne 22. 3. 2021, sp. zn. 7 Cmo 206/2020, uvedl, že podle d. ř. stále trvá povinnost podávat daňová přiznání, a to až do dne zániku právnické osoby. Společnost sice již podala daňové přiznání za rok 2022, ale až po podání návrhu na odvolání likvidátora, s tím, že toto je již bez významu ve vztahu k neplnění povinností likvidátora, jelikož likvidátor nezajistil včasné podání předmětného daňového přiznání. Jedná se tak o porušení zákonné povinnosti likvidátora. Soudem prvního stupně uvedené důvody nejsou důvody svědčící zamítnutí návrhu. Navrhovatel tak má odvoláním napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů a navrhuje, aby odvolací soud usnesení zrušil.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že řízení trpí zmatečnostní vadou bránící věcnému přezkumu napadeného usnesení.5. Podle § 21 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soud řád (dále jen „o. s. ř.“) 1) Za právnickou osobu jedná a) člen statutárního orgánu; tvoří-li statutární orgán více osob, jedná za právnickou osobu předseda statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen; je-li předsedou nebo pověřeným členem právnická osoba, jedná vždy fyzická osoba, která je k tomu touto právnickou osobou zmocněna nebo jinak oprávněna. (2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, stanoví-li tento nebo zvláštní zákon, že za právnickou osobu jednají jiné osoby. (4) Za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby.6. Podle § 32 odst. 2 o. s. ř. zástupcem účastníka nemůže být ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného.7. Řízení o odvolání likvidátora z funkce je tzv. nesporným řízením podléhajícím právní úpravě z. ř. s., a to podle ustanovení § 2 písm. e) a § 85 písm. a) z. ř. s.8. Z obsahu spisu se podává, že v řízení jedná za Společnost účastník 2) coby její likvidátor.9. V usnesení ze dne 9. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 2286/2021, dospěl Nejvyšší soud k těmto závěrům: „[30] Fyzická osoba, která je členem statutárního orgánu právnické osoby, nemá právo jednat jménem této právnické osoby ve sporu, který s ní vede... [34] Ve zvláštních řízeních soudních je ovšem situace odlišná právě v tom, že účastníci těchto řízení nevystupují v kontradiktorním postavení. Proto zde na střet zájmů, který je přirozeně přítomný mezi stranami sporných řízení, nelze usuzovat jen s odkazem na procesní postavení účastníků. Otázku, zda mezi účastníky řízení, která nemají spornou povahu, dochází ke střetu zájmů, jenž je imanentní mezi účastníky řízení vystupujícími v kontradiktorním postavení, je nutné řešit s odkazem na povahu (hmotně)právního vztahu, který má být v řízení vypořádán.[37] Proto je namístě vycházet z toho, že ke střetu zájmů, jenž je přirozeně přítomný mezi účastníky řízení vystupujícími v kontradiktorním postavení, dochází v řízení o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce pouze ve vztahu mezi osobou, která má být vyloučena z výkonu funkce člena statutárního orgánu, a obchodní korporací, které se týká důvod, pro nějž má být dotčená osoba vyloučena. Za tuto obchodní korporaci proto v řízení o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce nesmí jednat ten, kdo má být z výkonu funkce jednatele vyloučen.[40] Vyšel-li tedy odvolací soud z toho, že vylučovaný jednatel nemůže v řízení již jen kvůli svému procesnímu postavení jednat za první společnost, a proto je namístě jí ustanovit opatrovníka, neboť zde není nikdo, kdo by byl oprávněn za první společnost jednat, je jeho právní posouzení této právní otázky správné. To platí i přesto, že první společnost jednající vylučovaným jednatelem udělila advokátovi po zahájení řízení v projednávané věci procesní plnou moc. Existuje-li totiž střet zájmů mezi účastníkem (právnickou osobou) a osobou za něj jednající, jsou procesní úkony, které jednající osoba za právnickou osobu činila, od počátku neúčinné a soud k nim nesmí přihlížet (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 7. 2020, sp. zn. 20 Cdo 1453/2020). Takovým procesním úkonem je přitom i udělení procesní plné moci.“10. S uvedenými závěry se odvolací soud ztotožňuje a dle jeho názoru jsou obdobně použitelné i v dané věci. Je tak zřejmé, že ke střetu zájmů, který je přirozeně přítomný mezi účastníky řízení vystupujícími v kontradiktorním postavení, dochází v řízení o odvolání likvidátora z funkce ve vztahu mezi osobou, která má být z funkce likvidátora odvolána, a obchodní korporací, ve které dotčená osoba funkci likvidátora vykonává. Za tuto obchodní korporaci proto v řízení o odvolání likvidátora z funkce nesmí jednat ten, kdo má být z funkce likvidátora odvolán.11. V usnesení ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4747/2014, uveřejněném pod číslem 1/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že „v občanském soudním řízení jedná za společnost v likvidaci podle § 21 odst. 2 o. s. ř., § 70 odst. 3 a § 72 obch. zák. likvidátor; to neplatí, nemá-li společnost likvidátora nebo jde-li o řízení, v němž je zastoupení společnosti likvidátorem vyloučeno (§ 32 odst. 2 o. s. ř.).“ Dle odvolacího soudu je tento závěr použitelný i pro právní úpravu platnou od 1. 1. 2014.12. Z aktuálního úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl C, vložka , Anonymizováno, , odvolací soud zjistil, že účastník 2) je od 31. 5. 2022 zapsán v obchodním rejstříku coby likvidátor Společnosti a že Společnost nemá zapsaný žádný statutární orgán – jednatele od 7. 11. 2019, což je den výmazu jednatelky , Anonymizováno, , které funkce zanikla dne 31. 10. 2019. Společnost vstoupila do likvidace na základě rozhodnutí jediného společníka ke dni 31. 10. 2019, což bylo zapsáno do Ostatních skutečností dne 7. 11. 2019.13. Z uvedeného vyplývá, že Společnost nebyla v řízení zastoupená osobou oprávněnou za ni jednat pro střet zájmů (§ 32 odst. 2 o. s. ř.).14. Řízení je tak zatíženo zmatečnostní vadou podle § 229 odst. 1 písm. c) o. s. ř., ke které je odvolací soud povinen přihlížet z moci úřední podle § 212a odst. 5 o. s. ř. Zmatečností vada je vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a za odvolacího řízení nemůže být zjednána náprava.15. Z vyložených důvodů odvolací soud napadené usnesení podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V případě, že zde není jiné osoby oprávněné za Společnost v soudním řízení jednat, ustanoví ji soud procesního opatrovníka podle § 29 odst. 2 o. s. ř. V novém rozhodnutí ve věci se vypořádá i s odvolacími námitkami navrhovatele.16. O náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).