7 Cmo 202/2022-184 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh, aby na místo žalobce vstoupil do řízení nabyvatel práva společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále též „společnost , Anonymizováno, “ nebo „postupník“).2. Žalobce se žalobou ze dne 29. června 2021 (doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 1, kdy posléze Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 8. září 2021, č. j. Ncp 592/2021-45, určil, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy, a po právní moci usnesení věc postoupil k dalšímu řízení Městskému soudu v Praze) domáhá na žalovaných zaplacení částky 143 400 000 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody.3. Soud prvního stupně (mimo jiné) vyšel z toho, že:- žaloba došla do datové schránky soudu dne 29. června 2021- žalobce navrhl, aby do řízení na jeho místo vstoupila společnost , Anonymizováno, (podání ze dne 6. května 2022);- společnost , Anonymizováno, vyslovila souhlas se svým vstupem do řízení;- žalobce, jako postupitel, dne 18. června 2021 uzavřel se společností , Anonymizováno, , jako postupníkem, smlouvu o postoupení pohledávek z titulu náhrady škody uplatňované v daném řízení (dále jen „smlouva o postoupení pohledávek“);- dne 29. června 2021 oznámil insolvenční správce žalovaným, že došlo k postoupení pohledávek;- žalobce je insolvenčním správcem společnosti , právnická osoba, , na jejíž majetek byl prohlášen konkurs usnesením Městského soudu v Praze ze dne 6. června 2019, č. j. MSPH 77INS 17419/2018-B-28.4. Žalovaní s návrhem nesouhlasili, uvedli, že se jedná o fiktivní transakci /žalovaná 1)/, žalobu měla podat společnost , Anonymizováno, , nikoli insolvenční správce /žalovaná 2)/, jedná se o přenesení poplatkové povinnosti, , Anonymizováno, není v dobré ekonomické kondici a může tak dojít k neunesení nákladů řízení, dochází k zneužití práva /žalovaný 3) /.5. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, nastala nikoli po, ale před zahájením řízení. Rovněž soud shledal, že z účetních závěrek lze dovodit, že cílem návrhu na vydání rozhodnutí podle § 107a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o. s. ř.“) je zneužití procesní úpravy za tím účelem, aby se možná pohledávka na náhradu nákladů řízení stala vůči neúspěšnému žalobci nedobytnou. Proto návrh na změnu účastníka na straně žalobce zamítl.6. Proti usnesení soudu prvního stupně podal žalobce odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se vstup společnosti , Anonymizováno, namísto dosavadního žalobce připouští.7. Odvolatel uvedl, že jako postupitel uzavřel dne 18. června 2021 smlouvu o postoupení pohledávek se společností , Anonymizováno, , jako postupníkem, na základě, které postoupil na společnost , Anonymizováno, veškeré pohledávky uplatňované žalobou v tomto řízení. Účinnost postoupení nastala podle čl. 2. 2 smlouvy o postoupení pohledávek doručením oznámení o vítězi výběrového řízení. Dále uvedl, že účinnost smlouvy a zahájení řízení nastaly v jeden den, a to dne 29. června 2021, avšak nejprve odvolatel podal žalobu a následně bylo doručeno oznámení o vítězi výběrového řízení společnosti , Anonymizováno, . Odvolatel namítá, že soud prvního stupně postupoval v rozporu se závaznou judikaturou vyšších soudů. Aby totiž bylo možné uzavřít, že se v případě návrhu odvolatele jedná o zneužití práva, muselo by dojít k naplnění dvou předpokladů, a sice, musí být zjevné, že strana žalující bude neúspěšná a musí být zřejmé, že nový žalobce (postupník) nebude schopen splnit svoji případnou povinnost k náhradě nákladů řízení. K tomu odkázala na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. října 2016, sp. zn. 21 Cdo 1041/2016. Pro závěr o zneužití práva dotčeným návrhem odvolatele není splněn ani jeden z těchto předpokladů. Též uvedl, že ve skutkově totožné záležitosti Městský soud v Praze usnesením ze dne 27. července 2022, č. j. 80 Cm 201 /2021 - 107, povolil vstup společnosti , Anonymizováno, do řízení. Má za to, že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, dostatečně nezkoumal finanční situaci společnosti , Anonymizováno, a věc nesprávně právně posoudil.8. Žalovaní ve vyjádřeních k odvolání zejména shodně uvedli, že je napadené usnesení správné a navrhli jeho potvrzení. Domnívají se, že se jedná o účelové jednání, kterým se žalobce snaží vyhnout povinným odvodům, zejména náhradě nákladů řízení. Žalobce neprokázal, že k tvrzenému postoupení pohledávky došlo. Nadto žalovaný 3) ve svém vyjádření k odvolání a v doplnění tohoto vyjádření zejména uvedl, že dané postoupení pohledávky nelze považovat za standardní zpeněžení pohledávky jako majetkového aktiva subjektu v úpadku a konkurzu, neboť cílem není zpeněžení majetkové podstaty dlužnice, ale pouze změna osoby vymáhající pohledávku. Domnívá se, že cílem takového postupu je mj. osvobození žalobce od soudního poplatku, které se žalobce snaží přenést na společnost , Anonymizováno, , byť tomuto subjektu právo na osvobození nenáleží. Rovněž poukazuje na bezúplatnost postoupení pohledávky na společnost , Anonymizováno, . Též není jasné, kdy mělo dojít k doručení oznámení o uzavření smlouvy o postoupení pohledávky. Poukázal na průběh insolvenčního řízení dlužnice , právnická osoba, , v němž není zmíněna skutečnost, že odměna za postoupení pohledávek by byla inkasována. Lze dovodit, že pohledávky byly postoupeny bezúplatně. Žalovaný 3) rovněž poukázal na skutečnost, že společnost , Anonymizováno, má za poslední čtyři roky záporný vlastní kapitál a negeneruje žádné příjmy. Společnost , Anonymizováno, by tudíž nebyla schopna žalovaným zaplatit náklady řízení. Odkázal též na své vyjádření učiněné v průběhu řízení.9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne ze dne 25. listopadu 2022, č. j. 7 Cmo 202/2022-117, odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně potvrdil.10. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, podle něhož skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod práva účastníka řízení, o něž v řízení jde (§107a o. s. ř.), nastala před zahájením řízení.11. K dovolání žalobce Nejvyšší soud usnesením ze dne 28. srpna 2024, č. j. 27 Cdo 1120/2023-171, zrušil shora uvedené usnesení odvolacího soudu a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.12. Nejvyšší soud odvolacímu soudu vytkl, že v projednávané věci na určení okamžiku účinnosti smlouvy o postoupení žalobou uplatněných pohledávek aplikoval § 601 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“), a nikoliv § 601 odst. 2 o. z. Právní posouzení věci odvolacím soudem za dané situace shledal jako nesprávné. Nejvyšší soud konstatoval, že je-li zánik jednoho subjektivního práva předpokladem vzniku druhého (tedy nejde-li o pouhou časovou souslednost), je třeba při posuzování rozhodného okamžiku aplikovat pravidlo § 601 odst. 2 o. z. Zákon pro tyto případy dispozitivně a podpůrně (neujednají-li si strany anebo nestanoví-li zákon něco jiného) upravuje pravidlo, že takový právní následek nastane nikoliv začátkem, ale až koncem určitého dne. Účinností smlouvy o postoupení pohledávky (§ 1879 a násl. o. z.) pozbývá postupitel postoupenou pohledávku (přestává být jejím věřitelem) a nabývá ji (jejím věřitelem se stává) postupník. Nabytí pohledávky postupníkem je „podmíněno“ pozbytím této pohledávky postupitelem ve smyslu ustanovení § 601 odst. 2o. z. Nejvyšší soud uzavřel, že odvolací soud nezjišťoval, v jaký okamžik bylo oznámení společnosti , Anonymizováno, doručeno, ani neposuzoval, zda ujednání článku 2. 2. smlouvy o postoupení pohledávek určuje odlišný okamžik účinnosti smlouvy o postoupení pohledávek (okamžik doručení oznámení společnosti , Anonymizováno, ), než stanoví (dispozitivní) § 601 odst. 2 o. z. (konec dne, kdy bylo oznámení společnosti , Anonymizováno, doručeno).13. Odvolací soud proto znovu přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a vázán shora uvedeným právním názorem Nejvyššího soudu dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.14. Podle § 107a odst. 1 o. s. ř. má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než so\id o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastnili a; to neplatí v případech uvedených v § 107.15. Podle § 107a odst. 2 o. s. ř. soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány.16. Podle § 601 odst. 1 o. z., nabývá-li se právo nebo vzniká-li povinnost v určitý den, nabude se nebo vznikne počátkem toho dne; zaniká-li právo nebo povinnost v určitý