9 Cmo 25/2025-0 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně uložil obchodní společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, sídlem , adresa, (dále také jen „společnost“) pořádkovou pokutu ve výši 8 000 Kč (dále také jen „napadené usnesení“).2. Soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí poukázal na povinnost osob zapsaných v obchodním rejstříku zakládat do sbírky listin účetní závěrky s tím, že kontrolou rejstříkového spisu zjistil, že ve sbírce listin nejsou založeny řádné účetní závěrky za roky 2015, 2016, 2017, 2018. 2019, 2020, 2021, 2022, resp. vyzval společnost, aby doložila rozvahy a výkazy zisků a ztrát, neboť na předchozí výzvu doložila pouze přílohy k účetním závěrkám dle § 66 písm. c) z. v. r. Společnost povinnost nesplnila, proto jí soud prvního stupně uložil pořádkovou pokutu 8 000 Kč s odkazem na zákonné rozpětí vyplývající z § 104 z. v. r.3. Proti usnesení soudu prvního stupně o uložení pokuty podala společnost včasné odvolání. Uvedla, že ve zdaňovacím období 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021, 2022 nevykazovala žádnou ekonomickou činnost, za všechna uvedená období bylo podáno přiznání k dani z příjmu právnických osob s výsledkem hospodaření nula, byly zaslány přílohy k účetní závěrce, kde bylo uvedeno, že společnost nevykazovala ekonomikou činnost, toto bylo Finančním úřadem akceptováno a nebyla vyžadována rozvaha (k výkazu zisku a ztrát není společnost jako mikro účetní jednotka povinna), přiznání k dani z příjmu právnických osob, včetně přílohy k účetní závěrce za dotčená období byla zaslána i na Krajský soud v Plzni k založení do sbírky listin. Společnost měla za to, že pokud nevykazovala ekonomickou činnost a Finanční úřad akceptoval tyto dva dokumenty (přiznání k dani + příloha k účetní závěrce), mohly by být též dostačující i pro založení do sbírky listin. Společnost požádala o zvážení nutnosti uložení pořádkové pokuty.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.5. Odvolací soud vychází ze skutečnosti, že povinnost osob zapsaných ve veřejném rejstříku vedeném soudem je založena ustanovením § 72 odst. 1 z. v. r. tak, že „zapsaná osoba předloží bez zbytečného odkladu od vzniku rozhodné skutečnosti rejstříkovému soudu listiny zakládané do sbírky listin.“ Pro všechny obchodní společnosti a družstva platí povinnost zakládat do sbírky listin listiny dle § 66 písm. c) z. v. r. ve spojení s § 21a odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále také jen „z. ú.“). Proto i společnost s ručením omezeným je povinna založit do sbírky listin příslušné účetní závěrky.6. Dále odvolací soud vychází ze skutečnosti, že povinnost osob zapsaných v obchodním rejstříku předkládat soudu listiny, které se zakládají do sbírky listin, byla výslovně stanovena již obchodním zákoníkem s účinností od 1. 7. 1996, a to v § 27a obch. zák. ve znění účinném do 30. 6. 2005, a s účinností od 1. 7. 2005 v ust. § 38k obch. zák. a v § 38i obch.zák. ve znění účinném do 31. 12. 2013 byl uveden výčet listin, jejichž uložení do sbírky listin zákon požadoval. Účetní závěrky byly uvedeny pod písm. c/ prvního odstavce tohoto ustanovení.7. Z § 18 z. ú. je zřejmé, že účetní jednotky sestavují v případech stanovených tímto zákonem účetní závěrku. Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji a) rozvaha (bilance), b) výkaz zisku a ztráty, c) příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v částech uvedených pod písmeny a) a b), zejména naplněním § 7 odst. 3 až 5 a § 19 odst. 5 a 6 z. ú. Účetní jednotky sestavují účetní závěrku v plném nebo zkráceném rozsahu. Nestanovíli zákon jinak, ve zkráceném rozsahu mohou sestavit účetní závěrku účetní jednotky, které nejsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Prováděcí právní předpis stanoví pro jednotlivé skupiny účetních jednotek podle kategorií účetních jednotek rozsah a způsob sestavení účetní závěrky v plném rozsahu a ve zkráceném rozsahu.8. Jak je zřejmé z § 21 z. ú. z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 z. ú. jsou povinny účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a výroční zprávu, vyžaduje-li jejich vyhotovení tento zákon nebo zvláštní právní předpis, zveřejnit ty osoby, jež se zapisují do veřejného rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis. Účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku v rozsahu, v jakém jimi byla sestavena (§ 18 odst. 4 z. ú.) a v případě účetních jednotek, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, v rozsahu a znění, ve kterém byla ověřena auditorem. Povinnosti účetních jednotek ke zveřejnění či uveřejnění jiných informací stanovené ve zvláštních právních předpisech nejsou dotčeny. Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin nejpozději v době stanovené v odstavci 2 uvedeného ustanovení, přitom účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy. Povinnost zveřejnění uvedených účetních záznamů podle tohoto zákona účetní jednotka splnila okamžikem jejich předání rejstříkovému soudu.9. Z § 3a odst. 2 prováděcí vyhlášky č. 500/2002 Sb. (dále též jen „vyhláška“) je zřejmé, že rozvaha ve zkráceném rozsahu zahrnuje a) položky podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, a to pouze položky označené písmeny a římskými číslicemi s výjimkou položek C.II.1. - Dlouhodobé pohledávky, C.II.2. - Krátkodobé pohledávky a C.II.3. - Časové rozlišení aktiv a může ji sestavovat malá účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo zahrnuje b) položky podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, a to pouze položky označené písmeny a může ji sestavovat mikro účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Dle vyhlášky § 3a odst. 4 vyhlášky výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu zahrnuje položky podle přílohy č. 2 nebo č. 3 k této vyhlášce, a to pouze položky označené římskými číslicemi, písmeny a výpočtové položky, a může ji sestavit malá účetní jednotka nebo mikro účetní jednotka, která a) není obchodní společností a b), která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Dle § 3a odst. 6 vyhlášky Příloha v účetní závěrce ve zkráceném rozsahu zahrnuje informace podle § 39 a může ji sestavit malá účetní jednotka a mikro účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.10. Z výše uvedených zákonných ustanovení a prováděcí vyhlášky pro společnost s ručením omezeným coby obchodní společnost, jež se zapisuje do obchodního (tedy veřejného) rejstříku vyplývá její povinnost zveřejnit účetní závěrku, jejíž nedílnou součást tvoří: a) rozvaha, výkaz zisku a ztrát a příloha. Přitom platí, že rozvahu a přílohu ve zkráceném rozsahu může sestavit, tedy i zveřejnit malá účetní jednotka a mikro účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Její třetí součást, tedy výkaz zisku a ztráty, však musí sestavit a zveřejnit v plném rozsahu (viz výše § 3a odst. 4 prováděcí vyhlášky, když společnost s ručením omezeným je obchodní společností. S uvedeným zněním označených ustanovení není souladné ustanovení § 21 z. ú., dle něhož malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty, pokud jim tuto povinnost nestanoví zvláštní právní předpis (§ 21 odst. 9 z. ú.).11. Ustanovení § 21 odst. 9 z. ú. (coby lex posterior) bylo do zákona vloženo na základě novely zákona o účetnictví - zákon č. 221/2015 Sb. Dle příslušné části důvodové zprávy k tomuto zákonu je cílem předloženého návrhu novely zákona o účetnictví (transpozice směrnice do zákona o účetnictví) v maximální míře využít zjednodušení či osvobození z povinností nejen vykazovat určité informace v účetní závěrce, ale i osvobození z povinnosti sestavovat a zveřejňovat výroční zprávu, konsolidovanou účetní závěrku, či konsolidovanou výroční zprávu. Výsledkem této snahy by pak mělo být v praxi vyjádřeno maximálním omezením administrativní zátěže dotčených subjektů.12. Uvedené podle odvolacího soudu znamená, že na základě novelizovaného ustanovení § 21 z. ú. pro společnost s ručením omezeným, jež je malou účetní jednotkou či mikro účetní jednotkou (což je i posuzovaný případ), nemající povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, platí povinnost zveřejňovat účetní závěrku jen ve zkráceném rozsahu ohledně rozvahy a přílohy (k účetní závěrce). Jinak řečeno takové účetní jednotky nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty, pokud jim tuto povinnost nestanoví zvláštní právní předpis. Takový zvláštní právní předpis, který by jim tuto povinnost stanovoval, přičemž prováděcí vyhláška coby podzákonný právní předpis jím míněna není, doposud vydán nebyl.13. Na základě uvedeného odvolací soud konstatuje, že nezaložení zákonem určené listiny do sbírky listin ze strany povinné osoby - ve veřejném rejstříku zapsané osoby, znamená nepřípustné atakování realizace zákonem stanoveného principu formální publicity veřejného rejstříku. Z tohoto důvodu