9 Cmo 315/2024-29 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví označeným usnesením Městský soud v Praze soud I. stupně odvolal , Jméno navrhovatele B, z funkce likvidátora společnosti , Jméno navrhovatele A, . v likvidaci, IČO , IČO navrhovatele A, (výrok I.), společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, jmenoval likvidátorem společnosti , Jméno navrhovatele A, . v likvidaci, IČO , IČO navrhovatele A, (výrok II.), , Jméno navrhovatele B, uložil povinnost zaplatit České republice na účet Městského soudu v Praze soudní poplatek ve výši 2 000 Kč (výrok III.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).2. Soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že se navrhovatel domáhal odvolání účastníka 2. (dále také jen „likvidátor“) z funkce likvidátora účastnice 1. (dále též zkráceně „společnost“) a jmenování nového likvidátora. Soud I. stupně vycházel z odůvodnění návrhu, podle něhož likvidátor společnosti je nečinný, což bylo dovozováno ze skutečnosti, že společnost nepodala od roku 2019 přiznání k dani z příjmu právnických osob, ač je k tomu povinna dle § 240c daňového řádu č. 280/2009 Sb., (dále též „d. ř.“) a byla k tomu navrhovatelem jakožto správcem daně opakovaně vyzývána. Likvidátor tak podle navrhovatele řádně neplní své povinnosti. Právní zájem na návrhu navrhovatel odůvodnil tím, že stávající stav brání řádnému výkonu správy daně dle § 1 odst. 2 d. ř.3. Dále soud I. stupně vycházel z toho, že usnesením vyzval společnost a likvidátora k vyjádření se k podanému návrhu. Likvidátor se vyjádřil dne 11. 3. 2024 s tím, že žádá o přerušení řízení dle § 110 o. s. ř. Přiznal, že neplnil své povinnosti a nepodával daňová přiznání, nicméně namítal, že zájmy navrhovatele nebyly podstatným způsobem poškozeny. Dále uvedl, že pohledávka jediného věřitele likvidované společnosti byla uspokojena již v roce 2016 a jiné závazky nebyly zjištěny. S vyjádřením byla doložena smlouvu o převodu podílu ze dne 8. 3. 2024, kterou od současných společníků nabývá likvidátor jejich podíly.4. Podle soudu I. stupně je mu z vlastní činnosti (z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti) známo, že společnost vstoupila do likvidace dne 4. 12. 2014 rozhodnutím valné hromady. Likvidátorem byl jmenován účastník 2. s tím, že ke dni rozhodnutí soudu je likvidátor rovněž jediným společníkem a jednatelem společnosti.5. Soud I. stupně citoval příslušná zákonná ustanovení, konkrétně § 189 odst. 1 věta druhá nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (NOZ), § 191 NOZ s tím, že ve věci rozhodl v souladu s § 89 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) bez jednání, neboť v daném případě jde o řízení vedené dle § 85 písm. a) z. ř. s., v němž nebylo třeba provádět dokazování, když pro rozhodná skutková zjištění postačují skutečnosti známé soudu z jeho vlastní činnosti, konkrétně z údajů z úplného výpisu z obchodního rejstříku (§ 121 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.).6. Podle soudu I. stupně navrhovatel má jako organizační složka státu právní zájem na tom, aby subjekty působící na území státu plnili své daňové povinnosti stran daně z příjmu právnických osob ve smyslu § 17 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu a z toho důvodu je aktivně věcně legitimován k podání návrhu na odvolání stávajícího likvidátora společnosti a jmenování likvidátora nového (srov. např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 3. 2020, sp. zn. 14 Cmo 24/2020). Svůj právní zájem na požadovaném rozhodnutí navrhovatel podle soudu I. stupně osvědčil.7. Podle soudu I. stupně pro rozhodnutí o odvolání likvidátora je rozhodné, zda k porušení povinností došlo, nikoli zda byla zjednána náprava. Nepodání daňového přiznání je podle soudu I. stupně dostatečně závažným porušením povinností likvidátora, jež může vést k jeho odvolání. (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 11. 2022, sp. zn. 14 Cmo 228/2022-28; usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 10. 2022, 14 Cmo 205/2022-28). Likvidátor daňové přiznání od roku 2019 nepodal a jeho příslib k nápravě nemění skutečnost, že k porušení povinností již došlo. Navíc k nápravě byl již vyzýván navrhovatelem od září 2020 a likvidátor tak měl dostatek času k nápravě, k čemu však nedošlo. Likvidátor podle soudu I. stupně rovněž nezakládá dokumenty do sbírky listin za celou dobu, co je společnost v likvidaci, ačkoli je k tomu povinen. Likvidátor k této své pasivitě podle soudu I. stupně tvrdil, že veškeré závazky společnosti byly vypořádány již v roce 2016 a od vstupu do likvidace nevykonává žádnou činnost, tudíž nemá žádné příjmy.8. Podle soudu I. stupně nečinnost likvidátora (a tedy porušování jeho povinnosti) lze sledovat také v nepřiměřené délce celého řízení a podle soudu I. stupně je zarážející, že nedošlo za uplynulých 8 let k dokončení likvidace a až po zahájení řízení o odvolání likvidátora z jeho funkce začal být aktivní. Dále si soud I. stupně položil otázku, jaký cíl likvidátor sleduje převodem podílů ze současných společníků na svoji osobu za €100 při výši základního kapitálu 200 000 Kč, a to za situace, kdy účelem likvidace je vypořádat majetek zrušené právnické osoby (likvidační podstatu), vyrovnat dluhy věřitelům a naložit s čistým majetkovým zůstatkem, jenž vyplyne z likvidace (s likvidačním zůstatkem), podle zákona (§ 187 odst. 1 NOZ). Podle soudu I. stupně není zřejmé, jak podle likvidátora uvedeného účelu má být dosaženo cestou změny vlastnické struktury, navíc u nečinné společnosti.9. Soud I. stupně dále vyšel ze skutečnosti, že podle likvidátora společnosti mohou vznikat další náklady v souvislosti se zápisy změn v obchodním rejstříku.10. Podle soudu I. stupně je účelem tohoto řízení především odvolání likvidátora, který porušil své povinnosti a jmenování nového likvidátora, aby mohlo být v likvidaci pokračováno, když k nápravě závadného stavu (např. založení chybějících účetních závěrek do sbírky listin) i přes příslib likvidátora doposud nedošlo.11. Za dané situace soud I. stupně návrhu vyhověl postupem dle § 191 odst. 2 NOZ a likvidátora odvolal a následně přistoupil ke jmenování nového likvidátora z řad osob zapsaných v seznamu insolvenčních správců dle § 191 odst. 4 NOZ, neboť nedošlo k návrhu osoby na jmenování likvidátora a společnost nemá jiného člena statutárního orgánu, když podle závěrů soudu I. stupně je nepochybné, že stávající likvidátor řádně nevykonával své povinnosti, což bylo označeno za nesporné a současně podle soudu I. stupně navrhovatel osvědčil právní zájem na rozhodnutí ve věci.12. Proti usnesení soudu I. stupně ve vztahu k výrokům I. a II. podal účastník ad 2) (odvolatel) včasné blanketní odvolání. Uvedl, že odvolání podrobně odůvodní ve lhůtě 15 dnů. Po uplynutí této lhůty usnesením ze dne 20. září 2024 č. j. 62 Cm 89/2024-25 soud vyzval odvolatele k avizovanému doplnění odvolání ve stanovené lhůtě 5 dnů od doručení výzvy. Přestože byla výzva soudu odvolateli řádně doručena dne 27. 9. 2024, odvolatel na ni nereagoval ani do dne rozhodnutí odvolacího soudu.13. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu I. stupně v odvoláním napadeném rozsahu a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.14. Ve vztahu k přezkumné činnosti odvolacího soudu odvolací soud ve smyslu § 28 odst. 3 z. ř. s. přezkoumal odvoláním napadené usnesení, i když odvolání nebylo odůvodněno (neobsahovalo zákonnou náležitost odvolání dle § 205 o. s. ř.).15. Podle odvolacího soudu soud I. stupně správně zjistil pro rozhodnutí všechny právně relevantní skutečnosti a správně zhodnotil skutkový stav. Věc posoudil správně i po stránce právní. Odvolací soud se plně ztotožňuje se zdůvodněním rozhodnutí učiněným soudem prvního stupně.16. Podle § 191 NOZ právnické osobě, která vstoupila do likvidace, aniž byl povolán likvidátor podle § 189, jmenuje likvidátora soud, a to i bez návrhu. Soud jmenuje likvidátora i v případě, že sám rozhodl o zrušení právnické osoby (odstavec 1). Nebyl-li podán jiný návrh či nelze-li návrhu vyhovět, může soud při postupu podle odstavce 1 nebo 2 likvidátorem jmenovat i bez jeho souhlasu člena statutárního orgánu. Takový likvidátor nemůže ze své funkce odstoupit. Může však navrhnout soudu, aby ho funkce zprostil, prokáže-li, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby funkci vykonával (odstavec 2). Nebyl-li podán jiný návrh či nelze-li návrhu vyhovět, může soud při postupu podle odstavce 1 nebo 2 likvidátorem jmenovat i bez jeho souhlasu člena statutárního orgánu. Takový likvidátor nemůže ze své funkce odstoupit. Může však navrhnout soudu, aby ho funkce zprostil, prokáže-li, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby funkci vykonával (odst. 3). Nelze-li likvidátora jmenovat ani podle odstavce 3, jmenuje ho soud z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců (odst. 4).17. Ve vyjádření účastníci 1. a 2. k výzvě soudu uvedli podáním ze dne 11. 3. 2024 (č.l. 14), že skutečnosti, jež byly vylíčeny v návrhu na odvolání likvidátora jsou nesporné. Nesporné je podle nich také to, že společno