9 Cmo 50/2025-166 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem ze dne 3. 9. 2021 se navrhovatelé domáhali určení neplatnosti rozhodnutí výboru účastníka ze dne 2. 6. 2021 (v návrhu nepřesně 3. 6. 2021), jímž výbor účastníka zamítl žádost navrhovatele a/ o umístění bezpečnostní schránky na fasádu domu , Anonymizováno, . Navrhovatelé uvedli, že navrhovatel a/ je výlučným vlastníkem bytové jednotky , Anonymizováno, , přičemž navrhovatelka b/ je původním vlastníkem této bytové jednotky a od roku 2014 má zřízené doživotní věcné břemeno užívání jednotky. Z důvodu nepříznivého zdravotního stavu navrhovatelky b/, byla uzavřena smlouva se společností, která poskytuje navrhovatelce b/ sociální služby pomocí několika osobních asistentů, konkrétně cca šesti asistentů měsíčně, přičemž navrhovatelka b/ je povinna zajistit asistentovi přístupnost do domu i jednotky, neboť nedisponují klíči od domu ani bytové jednotky. Dům, ve kterém se nachází bytová jednotka je přístupný skrze dvoje vchodové dveře, přičemž druhé vchodové dveře nelze otevřít dálkovým způsobem. Z těchto důvodů bylo navrhovatelům spolkem , právnická osoba, . doporučeno nainstalování bezpečnostní schránky na klíče na fasádu domu, ze které by si osobní asistenti vždy klíče při příchodu vyzvedli a při odchodu opět vrátili zpět do schránky. Spolek , právnická osoba, . nezajišťuje předávání klíčů mezi asistenty, neboť službu poskytuje nepřetržitě (24/7) a v případě výpadku konkrétního asistenta by bylo ohroženo zajištění celé služby, které by záviselo na předávání služby asistentovi. Vzhledem k tomu, že fasáda domu je společnou částí domu (§ 2 písm. g/ zákona č. 72/1994 Sb., který se použije dle § 3063 o. z.), navrhovatel a/ požádal o souhlas s umístěním bezpečnostní schránky, přičemž ponese veškeré náklady spojené s instalací. Výbor účastníka sdělil navrhovatelům, že žádosti nevyhoví a souhlas nevydá, neboť dle názoru výboru má pravomoc v této záležitosti rozhodovat výlučně shromáždění vlastníků. Výbor však navrhovatelům nabídl instalaci bezpečnostní schránky ve vstupním vestibulu za prvními dveřmi, které se dají otevírat dálkově, což ovšem dle navrhovatele a/ vzniklou situaci nikterak neřeší, neboť navrhovatelka b/ není schopna dveře otevřít - je velmi těžce mobilní a i kdyby nějakým způsobem k domovnímu telefonu došla, nebyla by schopna osobnímu asistentovi otevřít. Navrhovatelka je osobou zdravotně postiženou ve smyslu antidiskriminačního zákona a účastník se dopouští nepřímé diskriminace, odmítá-li instalaci bezpečnostní schránky na fasádu domu.2. Účastník navrhl zamítnutí návrhu, neboť jak ustanovení § 1209 o. z., tak i v návaznosti ust. § 258 o. z. dopadají výhradně na rozhodnutí nejvyššího orgánu společenství/spolku a tedy jakýkoliv soudní přezkum rozhodnutí volených orgánů společenství „není dovolen“. Dále účastník uvedl, že ve věci umístění bezpečnostní schránky výbor rozhodl tak, že není kompetentní rozhodnout a že věc bude předložena k rozhodnutí nejbližšímu shromáždění společenství. Tvrzení navrhovatelů, že výbor účastníka „rozhodl“, neodpovídá skutečnosti. Dále ze záznamů o použití čipových karet předaných navrhovateli a/ účastník dovozoval, že vstup do domu je pečovatelskou službou využíván ve standardním rozsahu. Účastník vyloučil, že se dopouští diskriminace. Dále uvedl, že shromáždění vlastníků dne 30. 11. 2022 po projednání věci odsouhlasilo všemi přítomnými vlastníky postup výboru účastníka a taktéž odsouhlasilo všemi přítomnými vlastníky nesouhlas s instalací druhého otevíracího systému domu.3. Na podání účastníka reagovali navrhovatelé podáním ze dne 22. 2. 2023 a navrhli změnu (rozšíření) návrhu, tu však soud usnesením ze dne 27. 6. 2023, č. j. 72 Cm 164/2021-48 nepřipustil.4. Městský soud v Praze coby soud prvního stupně rozhodl svým ve věci prvním usnesením ze dne 26. července 2023 č. j. 72 Cm 164/2021-56 tak, že „Návrh, aby soud vyslovil neplatnost rozhodnutí výboru účastníka ze dne 3. 6. 2021, jímž výbor účastníka zamítl žádost navrhovatele a/ o umístění bezpečnostní schránky na fasádu domu , adresa, , se zamítá.“ (výrok I.), „Navrhovatelé jsou povinni zaplatit účastníkovi, náhradu nákladů řízení ve výši 12 342 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce účastníka.“ (výrok II.).5. Vrchní soud v Praze k odvolání obou navrhovatelů usnesením ze dne 17. ledna 2023 č. j. 9 Cmo 247/2023-89 usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Konstatoval, že soud prvního stupně správně aplikoval judikaturu ohledně možnosti osoby mající na tom právní zájem napadnout rozhodnutí jiného orgánu společenství, než je jeho orgán nejvyšší - shromáždění. Odvolací soud uvedl, že podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 3. 2020, sp. zn. 27 Cdo 4639/2018 (publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí NS pod č. A 84/2020): „Platnost rozhodnutí výboru jakožto statutárního orgánu společenství vlastníků (§ 1205 odst. 1 věta druhá o. z.), popř. dalších (stanovami zřízených) orgánů společenství vlastníků (§ 1205 odst. 1 věta třetí o. z.), lze posuzovat toliko v řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti tohoto rozhodnutí, podaném vlastníkem jednotky, popř. (výjimečně) jinou osobou mající na požadovaném určení zájem hodný právní ochrany, v souladu s § 258 a násl. o. z. Oprávněná osoba se může domáhat vyslovení neplatnosti rozhodnutí volených orgánů společenství vlastníků (postupem podle § 1221 a § 258 až 260 o. z.) pouze v případech, kdy je pro to důležitý důvod.“ s tím, že jde sice o judikaturu dopadající na právní režim společenství přede dnem 1. 7. 2020, kdy došlo k novelizaci ust. § 1209 o. z., nicméně dle odvolacího soudu tato judikatura na danou věc dopadá i nadále, dle „nového práva“ účinného od 1. 7. 2020. Se soudem prvního stupně se odvolací soud ztotožnil i v tom, že oba navrhovatelé jsou osobami majícími právní zájem na vyslovení neplatnosti rozhodnutí výboru společenství. Odvolací soud provedl (zopakoval) dokazování přečtením následujících listin: „zápis ze schůze výboru společenství vlastníků , adresa, ze dne 2.6.2021“. Z této listin zjistil, že pod bodem 4) je uvedeno: „Po konzultaci celé záležitosti s právnickou vyslovil výbor jednomyslně nesouhlas s umístěním krabičky na fasádu našeho domu. Právníkovi p. , jméno FO, bude zaslána odpověď s tímto stanoviskem. Zároveň mu bude nabídnuto, aby si podal písemnou žádost, aby jeho požadavek byl zahrnut do programu nejbližšího shromáždění vlastníků jako samostatný bod“. Tento zápis byl soudu předložen účastníkem řízení - společenstvím. Z uvedeného důkazu podle odvolacího soudu jednoznačně vyplývá, že výbor předmětného společenství o předmětné otázce umístění krabičky /na klíče/ na fasádu domu rozhodoval a rozhodl o něm negativně. Dalším provedeným důkazem byl zápis ze shromáždění vlastníků domu , adresa, konaného dne 30. 11. 2022 v 18.00 hodin v sušárně č. 2, kdy pod bodem 8. je kromě jiného uvedeno: „Po diskusi o situaci bylo hlasováno o tom, zda shromáždění souhlasí s tím, že výbor SVJ odmítl povolit instalaci přístupového systému do domu jen pro p. , jméno FO, a požadoval, aby se obrátil na shromáždění vlastníků“. Z uvedeného podle odvolacího soudu vyplývá, že výbor SVJ rozhodl tak, že se odmítá povolit instalaci přístupového systému do domu jen pro p. , jméno FO, . I tento důkaz svědčí o tom, že výborem bylo rozhodováno. Závěr soudu prvního stupně o tom, že o dané věci výbor vůbec nerozhodoval, je potud nesprávný, pročež i jen to samo je vzhledem k tomu, že soud prvního stupně se věcí již dále nezabýval, důvodem pro zrušení jeho usnesení. Dále odvolací soud přečetl mail zaslaný z adresy „, Anonymizováno, “ , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 3. 6. 2021, tedy od předsedkyně SVJ advokátovi navrhovatele, v němž je uvedeno následující: „jménem výboru SVJ Vám sděluji, že výbor žádosti pana , jméno FO, nevyhoví a souhlas nevydá. Nabízíme panu , jméno FO, možnost podat písemnou žádost, aby byl jeho požadavek zařazen jako bod programu na nejbližší shromáždění vlastníků, kde o něm následně bude diskutováno a hlasováno“. Z uvedeného, v kontextu s dalšími výše uvedenými důkazy, především s rozhodnutím výboru ze dne 2. 6. 2021, vyplývá, že byl navrhovatel zpraven společenstvím o tom, že výbor nevyhoví žádosti a nevydá souhlas, pročež že kladně nerozhodne o žádosti navrhovatele. Ani s ohledem na tento důkaz nelze souhlasit se soudem prvního stupně v jeho skutkovém závěru o tom, že by výbor o umístění krabičky nerozhodoval, tedy že by vůbec nebylo přijato rozhodnutí, jež bylo navrhovateli napadeno. Chybný je tak potažmo i právní názor soudu prvního stupně. Soud prvního stupně rozhodl v předmětné věci na základě svého závěru o tom, že o předmětném, navrhovateli napadeném rozhodnutí výboru společenství nebylo vůbec rozhodnuto, pročež se nezabýval dalšími, navrhovateli tvrzenými skutečnostmi, nečinil k nim důkazy, a tudíž ani skutkové a právní závěry. Nijak se tak nezabýval především navrhovateli široce pojednanými tvrzeními a právní argumentací ohledně diskriminace navrhovatelů, resp. navrhovatelky ad b/. Dále se nezabýval ani otáz