12 Cmo 59/2026-95 – Vrchní soud v Praze

ECLI: ECLI:CZ:VSPH:2026:12.Cmo.59.2026.1
Datum: 2026-05-26
Předmět: o neplatnost usnesení valné hromady ze dne 11. 6. 2024,
Ustanovení: § 10 z. č. 99/1963 Sb., § 138 z. č. 99/1963 Sb., § 201 z. č. 99/1963 Sb., § 202 z. č. 99/1963 Sb., § 204 z. č. 99/1963 Sb., § 212 z. č. 99/1963 Sb., § 212a z. č. 99/1963 Sb., § 219 z. č. 99/1963 Sb.,
O co šlo: o neplatnost usnesení valné hromady ze dne 11. 6. 2024, (§ 10 z. č. 99/1963 Sb., § 138 z. č. 99/1963 Sb., § 201 z. č. 99/1963 Sb., § 202 z. č. 99/1963 Sb., § 204 z. č. 99/1963 Sb., § 212 z. č. 99/1963 Sb., § 212a z. č)
1. Shora označeným usnesením soud prvního stupně nepřiznal účastníkovi osvobození od soudních poplatků.2. Soud prvního stupně v odůvodnění svého usnesení uvedl, že účastník napadl včasným odvoláním usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 9. 2025, č. j. 64 Cm 89/2024-67, a současně požádal o osvobození od soudních poplatků, neboť v současnosti nemůže vykonávat žádnou činnost a své potřeby zajišťuje prostřednictvím zápůjček od svých členů. Soud prvního stupně postupoval dle § 138 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle něhož je třeba kumulativně splnit dvě podmínky, tedy že se nejedná o bezúspěšné či svévolné uplatňování práva, a že osvobození odůvodňují poměry žadatele. Neshledal přitom, že by se jednalo o zjevně bezdůvodný nárok účastníka, začal proto zjišťovat jeho aktuální poměry. Účastník ve vyplněném Prohlášení právnické osoby o majetkových poměrech uvedl, že jeho provoz je financován ze zápůjček od členů spolku, vlastní uvedené nemovitosti v k. ú. , adresa, , nevlastní movité věci větší hodnoty (navrhovatel protiprávně odstranil jurtu ve spoluvlastnictví účastníka a jeho členů), zůstatek na bankovním účtu ke dni podání žádosti činí 28 722,20 Kč (prostředky ze zápůjčky člena ze dne 16. 10. 2025), účastník nemá pohledávky větší hodnoty a za poslední 3 roky před podáním žádosti neměl nezdanitelné příjmy. Za významnou skutečnost mající vliv na jeho majetkové poměry považuje protiprávní kroky navrhovatele směřující ke zrušení účastníka a obohacení se na likvidačním zůstatku, v důsledku jednání navrhovatele účastník nemůže vykonávat žádnou činnost, disponibilní prostředky ze zápůjček od členů k úhradě základních provozních nákladů jsou neudržitelné. Majetkové poměry účastníka proto neumožňují zaplacení soudního poplatku, aniž by byla ohrožena jeho činnost. Účastník předložil výpis z katastru nemovitostí, podle něhož vlastní uvedené pozemky v k. ú. , adresa, , kopii výpisu z běžného účtu u , právnická osoba, za období od 1. 9. 2025 do 31. 10. 2025, z něhož vyplývá počáteční zůstatek 1 182,22 Kč a konečný zůstatek 51 182,22 Kč, dne 16. 10. 2025 byla připsána platba ve výši 50 000 Kč označená jako „půjčka od , Anonymizováno, “, dále účastník doložil kopii potvrzení o zůstatku na účtu ke dni 19. 11 2025 ve výši 28 722,20 Kč. Soud prvního stupně zdůraznil výjimečnost institutu osvobození od soudních poplatků, nutnost přihlédnout k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku a dalším okolnostem, povinnost žadatele prokázat důvodnost žádosti, a dále poukázal na povahu soudního poplatku jako daňového příjmu státního rozpočtu. Na základě výše uvedeného dospěl soud prvního stupně k závěru, že účastník řádně nedoložil své nepříznivé majetkové poměry, neboť nepředložil kompletní výpisy z běžného účtu ke dni podání žádosti o osvobození, není patrné, jaké transakce proběhly od 1. 11. do 19. 11. 2025, kdy se zůstatek snížil o 22 460,02 Kč, nadto doložený disponibilní zůstatek 28 722,20 Kč několikanásobně převyšuje soudní poplatek za odvolání ve výši 2 000 Kč, a účastník vlastní řadu nemovitostí, nelze jej tedy pokládat za nemajetného. Soud prvního stupně tedy neshledal výjimečné okolnosti pro osvobození účastníka od soudních poplatků a z uvedených důvodů jeho žádost zamítl.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal účastník včasné odvolání, v jehož následném odůvodnění navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se osvobození od soudních poplatků přiznává. Účastník uvedl, že nepředložení výpisů z běžného účtu nepovažuje za nedostatek rozhodný pro nepřiznání osvobození. Statutární orgán účastníka z důvodu vedeného soudního sporu nemůže činit zásadní právní jednání, platí pouze provozní náklady, ke snížení částky 22 460 Kč od 1. 11. do 19. 11. 2025 došlo z důvodů hrazení nákladů. Disponibilní zůstatek na účtu neodpovídá majetkové realitě účastníka, jedná se o prostředky ze zápůjček od jeho členů, účastník žádné vlastní finanční prostředky nemá, úhrada soudního poplatku proto zasáhne do majetkové sféry ostatních členů spolku. Dále uvedl, že osvobození od soudního poplatku je určeno nejen pro případy, kdy finanční situace neumožňuje účastníkovi uplatnění procesních práv, ale rovněž pro situace, kdy by účastník muset zvažovat, zda uhradí soudní poplatek, či dostane svým dalším povinnostem vůči dalším věřitelům. Dle účastníka dospěl soud prvního stupně na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a nesprávnému právnímu posouzení, a žádá o přiznání osvobození, případně alespoň snížení soudního poplatku.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí soudu prvního stupně oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně i řízení, které vydání usnesení přecházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.5. Z obsahu spisu se podává, že soud prvního stupně rozhodl dne 29. 9. 2025 usnesením č. j. 64 Cm 89/2024-67, účastník napadl usnesení včasným odvoláním, v němž zároveň požádal o osvobození od soudních poplatků. Na výzvu soudu prvního stupně účastník v podání ze dne 22. 12. 2025 předložil vyplněné Prohlášení právnické osoby, podle něhož je provoz účastníka financován členy spolku prostřednictvím zápůjček, účastník vlastní uvedené nemovitosti v k. ú. , adresa, , movité věci větší hodnoty nevlastní, nemá žádné pohledávky větší hodnoty, zůstatek na všech bankovních účtech ke dni podání žádosti činí 28 722,20 Kč (z poslední zápůjčky poskytnuté členem), nemá žádné nezdanitelné příjmy za poslední 3 roky před podáním žádosti. Dále v prohlášení uvedl, že se v soudním řízení brání protiprávním krokům navrhovatele směřujícím ke zrušení spolku a obohacení z likvidačního zůstatku, a že v důsledku tohoto jednání nemůže spolek vykonávat žádnou činnost, disponibilní prostředky na účtu slouží k úhradě základních provozních nákladů. Dále účastník doložil výpis z katastru nemovitostí prokazující jeho vlastnické právo k nemovitostem v k. ú. , adresa, , výpis z běžného účtu u , Anonymizováno, za období 1. 9. 2025 – 31. 10. 2025 s konečným zůstatkem 51 182,22 Kč, a potvrzení o zůstatku na témže účtu ke dni 19. 11. 2025 ve výši 28 722,20 Kč.6. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.7. Podmínkou pro osvobození od soudních poplatků je kumulativní splnění dvou předpokladů, tedy že takové rozhodnutí odůvodňují poměry účastníka a nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Z obsahu spisu přitom odvolacímu soudu nejsou známy žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by se jednalo o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva, tento předpoklad lze tedy pro účely rozhodování o osvobození od soudního poplatku považovat za splněný. Odvolací soud však shodně se soudem prvního stupně neshledal splnění druhého předpokladu ohledně poměrů účastníka.8. Odvolací soud podotýká, jak vyplývá rovněž z ustálené judikatury (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, usnesení ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, usnesení ze dne 27. 9. 2017, sp. zn. 28 Cdo 3426/2017, nebo usnesení ze dne 28. 3. 2017, sp. zn. 22 Cdo 648/2017), že žadatel je povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry a nese důkazní břemeno o prokázání nedostatku prostředků pro zaplacení soudního poplatku. Účastník přitom nedoložil všechny podklady požadované soudem prvního stupně, zejména kompletní výpisy z bankovních účtů. Účastníkem zaslaný výpis z účtu u , Anonymizováno, je neúplný, zahrnuje pouze období od 1. 9. do 31. 10. 2025, tedy nikoliv 3 měsíců před podáním žádosti. Není z něj patrný téměř žádný pohyb kromě jediné příchozí platby označené jako půjčka od člena spolku. Účastník nijak nevylíčil své příjmy a výdaje a nedoložil je žádnými listinami, není tak patrné, jakým způsobem účastník hospodaří a hradí obvyklé náklady na svou činnost, jaké tyto náklady jsou (když zároveň uvádí, že nevyvíjí žádnou činnost) ani jaká je jejich výše.9. Odvolací soud proto uzavírá, že si nemohl učinit ucelenou představu o poměrech účastníka a nemohl tedy posoudit, zda jeho poměry odůvodňují osvobození od soudních poplatků, které přichází v úvahu pouze ve výjimečných případech, kdy to odůvodňují poměry účastníka a kdy by mu jen pro jeho nepříznivou majetkovo

Citovaná ustanovení

§ 10 (99/1963 Sb.)§ 138 (99/1963 Sb.)§ 201 (99/1963 Sb.)§ 202 (99/1963 Sb.)§ 204 (99/1963 Sb.)§ 212 (99/1963 Sb.)§ 212a (99/1963 Sb.)§ 219 (99/1963 Sb.)§ 238 (99/1963 Sb.)