3 Co 20/2025-210 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem ve výroku I. zamítl žalobu o uložení povinnosti žalovanému 1) zdržet se výkonu práva užít autorské dílo - počítačový program , Anonymizováno, sloužící pro správu objektů, společenství vlastníků jednotek a družstev, ve výroku II. zamítl žalobu o uložení povinnosti žalovaným 2) a 3) zdržet se užívání autorského díla - počítačového programu , Anonymizováno, sloužícího pro správu objektů, společenství vlastníků jednotek a družstev, ve výroku III. zamítl žalobu o uložení povinnosti všem žalovaným do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 1 502 318,80 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky za dobu od doručení žaloby poslednímu ze žalovaných do zaplacení, ve výroku IV. zamítl žalobu o uložení povinnosti žalované 2) do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku 578 622 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky za dobu od doručení žaloby žalované 2) do zaplacení, ve výroku V. uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému 1) na náhradu nákladů řízení 97 470 Kč k rukám právní zástupkyně žalovaného 1) do tří dnů od právní moci rozsudku, ve výroku VI. uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované 2) na náhradu nákladů řízení 213 915,90 Kč a žalovanému 3) na náhradu nákladů řízení 108 718,50 Kč k rukám právního zástupce žalovaných 2) a 3) do tří dnů od právní moci rozsudku a ve výroku VII. uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému 4) na náhradu nákladů řízení 135 316,79 Kč k rukám právního zástupce žalovaného 4) do tří dnů od právní moci rozsudku.2. Při svém rozhodování vyšel soud z tvrzení žalobkyně o tom, že pro správu bytového fondu od roku 2009 používala softwarový produkt , Anonymizováno, , který byl pro ni vytvořen na objednávku žalovaným 1), žalobkyně od roku 2009 vynaložila na vytvoření, úpravy, údržbu a modernizaci softwaru 1 502 318,80 Kč. Na konci roku 2020 žalobkyně zjistila, že žalovaný 3), jako jeden ze správců, kteří pro ni provádějí správu jednotlivých objektů, je společníkem a statutárním orgánem mj. žalované 2) a dalších společností, které vykonávají v podstatě totožnou činnost jako žalobkyně. Současně žalobkyně zjistila, že žalovaný 3) a jeho společnosti , Anonymizováno, využívají pro svoji obchodní činnost softwarový produkt , Anonymizováno, , přestože k jeho užívání nemají licenci. Do této činnosti žalovaného 3) byl zapojen rovněž žalovaný 4), který pracoval pro žalobkyni od 17. 10. 2011 do 31. 8. 2019 ve správě objektů a IT poradenství, přičemž po určitou dobu rovněž působil pro společnosti , Anonymizováno, a pomáhal tak žalovanému 3) s činností společnosti v oblasti správy objektů. Od ledna 2020 začalo docházet k výpovědím smluv mezi žalobkyní a některými společenstvími vlastníků jednotek, přičemž se jednalo výhradně o taková společenství vlastníků jednotek, u kterých v minulosti působil žalovaný 3) pro žalobkyni na pozici správce objektu. Společenství vlastníků jednotek, která vypověděla smlouvu se žalobkyní, následně uzavřela novou smlouvu se společností , Anonymizováno, .3. Softwarový produkt , Anonymizováno, vytvořený pro žalobkyni žalovaným 1) se přitom podle ustanovení § 58 odst. 7 autorského zákona považuje za zaměstnanecké dílo a žalobkyně k němu vykonává veškerá majetková práva, je tedy jediným oprávněným subjektem k poskytnutí licence k tomuto dílu. Žalovaná 2) pro správu bytového domu neoprávněně používá softwarový produkt , Anonymizováno, , aniž by disponovala licencí k užití tohoto softwarového díla. Žalovaný 3) a s ním spolupracující osoby již v době svého působení pro žalobkyni aktivně vykonával činnost soutěžní povahy pro společnosti , Anonymizováno, a aktivně využíval informace a data žalobkyně, aby mohl následně v rámci společností , Anonymizováno, převzít správu objektů původně spravovaných žalobkyní. Pokud žalovaný 3) uvádí, že měl získat licenci k užití softwarového produktu , Anonymizováno, od žalovaného 1), pak žalovaný 1) nebyl oprávněn poskytnout jakékoli právo užít softwarový produkt , Anonymizováno, . Žalovaný 3) navíc užívá softwarový produkt , Anonymizováno, , ačkoli přinejmenším žalovaní 3) a 4) byli seznámeni s interní směrnicí žalobkyně, která zakazovala užití softwarového produktu , Anonymizováno, mimo výkon činnosti pro žalobkyni, stejně tak zakazovala použití dat a informací žalobkyně získaných v rámci výkonu činnosti. Přinejmenším žalovaní 3) a 4) tuto svou povinnost vědomě porušovali, žalovaný 4) přitom dopomohl žalovanému 3) k využití těchto dat a informací, neboť měl v rámci činnosti pro žalobkyni na starosti i záležitosti týkající se informačních technologií.4. Podle žalobkyně jednání žalovaných vykazuje jednak známky porušení majetkových autorských práv k softwarovému produktu , Anonymizováno, , a jednak známky nekalé soutěže. V důsledku jednání žalovaných došlo na straně žalobkyně ke vzniku škody, dále ke vzniku bezdůvodného obohacení přinejmenším na straně žalovaného 2), pravděpodobně však též na straně dalších společností , Anonymizováno, , neboť lze důvodně předpokládat, že v rámci své činnosti všechny společnosti , Anonymizováno, užívají pro správu objektů, společenství vlastníků jednotek a družstev softwarový produkt , Anonymizováno, . Vzniklá škoda spočívá ve zmařené investici žalobkyně do softwarového produktu , Anonymizováno, , když v důsledku jednání žalovaného 1) již žalobkyně nemůže nadále pro výkon své činnosti tento produkt využívat. Celková výše zmařené investice činí přinejmenším částku 1 502 318,80 Kč odpovídající nákladům vynaloženým žalobkyní na vytvoření, úpravy, údržbu a modernizace softwarového produktu , Anonymizováno, do konce roku 2019.5. Při stanovení výše bezdůvodného obohacení žalobkyně vycházela z porovnání ceny srovnatelného softwarového produktu při současném zohlednění skutečnosti, že společnosti , Anonymizováno, spravují cca 800 bytových jednotek a využívají softwarový produkt , Anonymizováno, nejpozději od 1. 4. 2019 do současnosti. Jestliže tedy cena srovnatelného softwarového produktu při zohlednění výše uvedených skutečností činí 8 767 Kč bez DPH za měsíc, pak za období od 1. 4. 2019 do 31. 12. 2021 činí cena srovnatelného softwarového produktu 289 311 Kč bez DPH. V souladu s ustanovením § 40 odst. 4 autorského zákona pak výše bezdůvodného obohacení činí 578 622 Kč.6. Žalovaný 1) namítl, že systém , Anonymizováno, je jeho duševním vlastnictvím, který žalobkyni nikdy neprodal. Žalobkyně se žalovaným 1) nikdy nepodepsala žádnou smlouvu o výhradním vlastnictví, nedodala žádnou objednávku, ani nezaplatila žádnou částku za výhradní vlastnictví k produktu , Anonymizováno, . Žalovaný 1) program , Anonymizováno, vyvinul již v roce 2007, žalobkyni prodal pouze neomezenou licenci k užívání tohoto software, žalobkyně za ni zaplatila v roce 2009 částku 80 000 Kč, pro žalobkyni žalovaný provedl pouze úpravu tohoto software dle jejích požadavků. I z faktur za období let 2010 až 2020 je zřejmé, že se nejedná o částku za vývoj aplikace, ale za údržbu a datovou podporu. Předmětem fakturace nikdy nebyl vývoj softwaru , Anonymizováno, , přičemž cena za vývoj nového softwaru by se pohybovala v řádech statisíců až milionu korun a žalobkyně by vlastnila i zdrojové kódy. Ze žaloby není vůbec zřejmé, v čem měla spočívat zmařená investice žalobkyně a jakým jednáním žalovaného 1) jí měla vzniknout škoda.7. Žalovaní 2) a 3) odmítli, že by neoprávněně užívali počítačový program , Anonymizováno, . Žalovaný 3) nemá objektivně žádný důvod tento program užívat, neboť správu objektu nevykonává. Žalovaná 2) ekonomickou správu objektů zajišťuje svým klientům subdodavatelsky externí firmou, tedy jakákoliv práva či licence k počítačovému vybavení náleží jiným subjektům než žalované 2), žalovaní pracují pouze s výstupy těchto počítačových programů. Žalovaní 2) a 3) proto nejsou v tomto sporu pasivně legitimováni.8. Žalovaný 4) namítl, že nikomu z ostatních žalovaných žádná data ani informace týkající se provádění správy objektů nepředal ani nezpřístupnil. Žalobkyně v žalobě vůbec netvrdí, jakou povinnost měl žalovaný 4) porušit, tedy jakým konkrétním jednáním žalovaného 4) měla žalobkyni tvrzená škoda vzniknout. Není pak vůbec zřejmé, z jakého důvodu je žalobkyní vynaložená investice do systému , Anonymizováno, považována za škodu, tedy proč by se mělo jednat o zmařenou investici.9. Soud prvního stupně skutkový stav zjištěný z provedeného dokazování posoudil podle § 58 zák. č. 121/2000 Sb., autorský zákon (dále jen „AZ“), § 2976 odst. 1 a § 2988 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.10. Vzhledem k žalobním petitům I. a II., zakazujícím žalovaným užití softwaru , Anonymizováno, se soud jako otázkou předběžnou zabýval otázkou vlastnictví k tomuto softwaru. Podle soudu bylo na žalobkyni (a v tom smyslu byla soudem i poučena) prokázat, že žalovaný 1) vyvinul software , Anonymizováno, na základě její objednávky. Z jí předložené e-mailové korespondence