Návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu, doručeným Městskému soudu v Praze dne 4. 11. 2025, se žalobce po žalovaných domáhal zaplacení společně a nerozdílně 547 831 Kč s 6 % úrokem od 10. 10. 2025 do zaplacení a odměnou 1 826,10 Kč.2. Žalobce uvedl, že v Praze dne 29. 8. 2022 vystavil žalovaný č. 1/ směnku vlastní bez protestu, na řad žalobce, znějící na směnečný peníz 547 831 Kč. Směnka byla splatná dne 9. 10. 2025. „Jako rukojmí za výstavce připojil na směnku svůj podpis žalovaný č. 2/ a je tak zavázán stejným způsobem jako žalovaný č. 1/.“3. Ve vztahu k žalovanému č. 1/ je již řízení pravomocně skončeno /č. l. 14 spisu/.4. Předkládající soud, Městský soud v Praze, předložil věc Vrchnímu soudu v Praze coby soudu nadřízenému k rozhodnutí dle § 104a odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 104 odst. 5 o. s. ř. s tím, že žalovaný č. 2/ vznesl námitku věcné nepříslušnosti soudu.5. „Žalovaný č. 2/ tímto vznáší námitku nedostatku věcné příslušnosti Městského soudu v Praze k projednání výše nadepsané věci, když dospěl k závěru, že při podání žaloby zřejmě žalobce učinil chybnou úvahu. Předmětem řízení je nárok na zaplacení peněžité částky vyplývající ze směnečného závazku. Žalovaný č. 2/ má za to, že v dané věci nelze jednoznačně určit věcnou a místní příslušnost podle obecných kritérií v § 9 odst. 1 a § 84 o. s. ř., když žalovaný č. 2/ je cizincem a v současné době má hlášen trvalý pobyt přes MV ČR. Žalovaný odkazuje na § 9 odst. 3 o. s. ř., „podle něhož v případech, kdy nelze věcnou příslušnost určit jiným způsobem, rozhodne o příslušnosti Nejvyšší soud. Jelikož podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze bez dalšího zjistit, je v souladu s § 11 odst. 3 o. s. ř. nezbytné, aby o určení soudu, který věc projedná a rozhodne, rozhodl Nejvyšší soud. Žalovaný č. 2/ zdvořile žádá, aby byla věc postoupena věcně a místně příslušnému soudu, a to Nejvyššímu soudu v Brně.“6. Z protokolu z jednání ze dne 9. dubna 2026 /č. l. 37 spisu/ k námitce věcné příslušnosti vyplývá toto: „Zástupce žalobce uvádí, že se jedná o čistě obstrukční námitku, když je zřejmé, že zdejší soud je věcně příslušný. Zástupce žalobce odkazuje na příslušnost krajských soudů, které rozhodují jako soudy prvního stupně ve sporech týkajících se cenných papírů podle § 9 odst. 2 písm. j/ o. s. ř.“7. Podle ustanovení § 11 odst. 1 o. s. ř., řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.8. Podle ustanovení § 11 odst. 3 o.s.ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.9. Podle ustanovení § 104a odst. 1 o.s.ř. věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení.10. Podle ustanovení § 9 odst. 1 o. s. ř. jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy, nestanoví-li zákon jinak.11. Podle ustanovení § 9 odst. 3 o. s. ř. Nejvyšší soud České republiky rozhoduje jako soud prvního stupně, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.12. Jak se praví v komentáři k 9 /§ 9 odst. 3/ o. s. ř. autora Miroslava Hromady, obsaženého v publikaci: „Svoboda, K., Kasíková, M., Levý, J., Doležílek, J. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2026, 1630 s.: „NS přísluší rozhodovat o uznání pravomocných cizích rozhodnutí ve věcech rozvodu manželství, zákonného odloučení, prohlášení manželství za neplatné a určení, zda tu manželství je či není, byl-li alespoň jedním z účastníků řízení státní občan ČR (§ 51 ZMPS).“13. Podle ustanovení § 9 odst. 2 písm. j/ o. s. ř. krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve sporech z finančního zajištění a sporech týkajících se investičních nástrojů a cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů, i když se nejedná o investiční nástroje.14. Obecná úprava cenných papírů je obsažena v ustanovení § 514 až 524 zákona č. 89/2012 Sb.15. Podle ustanovení § 514 zákona č. 89/2012 Sb. cenný papír je listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést.16. Právní podstata směnky, její znaky, podstatné náležitosti směny, i její další náležitosti, práva a povinností účastníků směnečného vztahu, podstata směnečného závazku, směnečný postih a další atributy směnečného vztahu, vyplývají z ustanovení zákona č. 191/1950 Sb., zákona směnečného a šekového. Směnka patří mezi cenné papíry, tedy jako každý cenný papír ztělesňuje nárok vůči dlužníkovi.17. V daném případě žalobce návrhem na zahájení řízení uplatnil nárok ze směnky, jde o spor, týkající se cenného papíru. V otázce věcné příslušnosti soudu dopadá na danou věc ustanovení § 9 odst. 2 písm. j/ o. s. ř.18. Je třeba říci, že námitka věcné nepříslušnosti předkládajícího soudu, vznesená žalovaným č.2/, je evidentně nedůvodná, odkaz na § 9 odst. 3 o.s.ř. je nepřípadný. Pro úplnost lze uvést, že nepřípadné jsou i úvahy, vážící se k bydlišti žalovaného. Jak se podává z úplného výpisu žalovaného č. 1/, vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem, žalovaný č. 2/ je zapsaný jako společník a jednatel žalovaného č. 1/ /s.r.o./. U údaje žalovaného coby společníka byla zapsána původně adresa, lokalizovaná na Slovensku, nyní /od data 13. května 2024/ je zde zapsán údaj adresy, jak v žalobě uvedeno. Sám žalovaný č. 2/ hovoří o svém trvalém pobytu v České republice. Otázka místní příslušnosti soudu ovšem není předmětem daného rozhodování o věcné příslušnosti, v daném případě pojmově není ani vzdáleně nastolena /§ 104a odst. 6 o. s. ř./, jinak řečeno: neřeší se zde otázka soudu, jemuž věc bude postoupena.19. Vrchní soud v Praze jako soud nadřízený rozhodl podle ustanovení § 104 odst. 2 věta in fine o. s. ř. tak, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy.20. Obecně přitom platí, že usnesením o věcné příslušnosti jsou účastníci řízení a soudy vázáni /§ 104a odst. 7 o. s. ř./.