Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 11. 6. 2026, uplatnil žalobce proti žalovanému nárok na zaplacení 326 271,44 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % od 1. 6. 2025 do zaplacení.2. Žalobce dne 23. 12. 2024 požádal administrátora fondu , Jméno žalovaného, ., IČO , IČO žalovaného, jednajícího za , právnická osoba, /dále jen „Fond“/ o odkup všech svých prioritních akcií. Žádost o odkup měla být vypořádána v souladu s platným statutem , Anonymizováno, do 31. 3. 2025, k čemuž nedošlo. Následně byla dne 31. 3. 2025 mezi , Anonymizováno, a Klientem uzavřena dohoda o vypořádání investičních akcií, ve které se Fond zavázal vyplatit do 30. 5. 2025 částku ve výši 326 271,44 /dále jen „Dohoda o narovnání“/.3. Předkládající soud, Obvodní soud pro Prahu 1, předložil věc Vrchnímu soudu v Praze coby soudu nadřízenému k rozhodnutí dle § 104a odst. 2 o. s. ř. s tím, že věc dle předkládajícího soudu nepatří do věcné příslušnosti okresních soudů. „Dle § 9 odst. j/ o. s. ř. ve sporech týkajících se cenných papírů /akcie, směnky, dluhopisy…/ rozhodují jako soudy prvního stupně krajské soudy.“4. K příslušnému poučení předkládajícího soudu ve smyslu ustanovení § 104a odst. 2 o. s. ř. /č. l. 10 spisu/ žalobce sdělil, že „posouzení otázky věcné příslušnosti ponechává zcela na uvážení nadepsaného soudu a nemá žádné námitky proti tomu, aby věc byla předložena Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o tom, který soud je k projednání a rozhodnutí nadepsané věci příslušný v prvním stupni.“5. Žalovaný uvedl, že „uplatněný nárok se týká odkupu cenných papírů a dohoda o vypořádání pouze upravuje způsob jeho splnění, jde o spor, týkající se cenných papírů podle § 9 odst. 2 písm. j/ o. s. ř., k jehož projednání a rozhodnutí jsou v prvním stupni věcně příslušné krajské soudy.“6. Své stanovisko žalovaný argumentačně rozvinul tak, že uplatněný nárok pramení z odkupu investičních akcií fondu. „Mezi stranami byla uzavřena dohoda o vypořádání, která obsahovala pouze upřesnění způsobu a podmínek vypořádání tohoto odkupu, zejména výši a splatnost zálohy a mechanismu doplatku. Nešlo tedy o dohodu o narovnání, jak tvrdí protistrana, nýbrž o ujednání o způsobu splnění závazku z odkupu.“7. Podle ustanovení § 1903 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb. dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné.8. Jak se praví v komentáři k ustanovení § 1903 zákona č. 89/2012 Sb. autorů Petr Bříza, Tomáš Pavelka, obsaženém v publikaci: Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024: „Dohoda o narovnání je dvoustranné právní jednání, jež je samostatným zavazovacím důvodem – právním důvodem vzniku závazku (NS 33 Cdo 2725/2008).“9. Podle ustanovení § 11 odst. 1 o. s. ř., řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.10. Podle ustanovení § 104a odst. 1 o. s. ř. věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení.11. Podle ustanovení § 9 odst. 1 o. s. ř. jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy, nestanoví-li zákon jinak.12. Podle ustanovení § 9 odst. 2 písm. j/ o. s. ř. vyplývá že krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve sporech z finančního zajištění a sporech týkajících se investičních nástrojů a cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů, i když se nejedná o investiční nástroje.13. Pro rozhodnutí o věcné příslušnosti je zásadní vylíčení skutku v žalobě /návrhu na zahájení řízení/, přičemž v rámci rozhodování o věcné příslušnosti je Vrchní soud v Praze jako soud nadřízený vázán toliko skutkem, nikoliv právním hodnocením, v návrhu ve věci samé případně obsaženým.14. V daném případě nárok, jak je v žalobě konstruován a skutkově vymezen, ve spojení s k návrhu připojenou dohodou, je z hlediska věcné příslušnosti soudu podřaditelný pod ustanovení § 9 odst. 2 písm. j/ o. s. ř. Evidentně nejde o spor z dohody o narovnání, jež by původní závazek, týkající se cenných papírů, respektive investičních nástrojů ve smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., nahrazovala závazkem jiným. A jež by z principu zakládala věcnou příslušnost okresního soudu.15. Žalobce dle svých tvrzení svůj nárok opírá o uzavřenou , Anonymizováno, , ve které se žalovaný zavázal žalobci vyplatit do 30. 5. 2025 částku ve výši 326 271,44 Kč. To, že se samostatnou dohodou účastníci dohodnou o tom, jak bude postupováno při „vypořádání odkupu“ v souvislosti s tím, že žalobce coby investor požádal administrátora Fondu o odkup svých akcií, tak není uzavřena dohoda o narovnání ve smyslu § 1903 zákona č. 89/2012 Sb., a to bez ohledu na to, zda žalobce tuto dohodu, již k návrhu přikládá, a označenou jako „, Anonymizováno, “, nazve dohodou o narovnání či jinak.16. Vrchní soud v Praze jako soud nadřízený rozhodl podle ustanovení § 104 odst. 2 věta in fine o. s. ř. tak, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy /bod I. výroku/. V bodě II. výroku rozhodl podle ustanovení § 104a odst. 6 o. s. ř. o postoupení věci Městskému soudu v Praze.17. Usnesením o věcné příslušnosti jsou účastníci řízení a soudy vázáni /§ 104a odst. 7 o. s. ř./, rozhodnutím v bodu II. výroku tohoto usnesení není podle ustanovení § 104a odst. 6 část věty za středníkem o. s. ř. dotčeno ustanovení § 105 o. s. ř