94 Ncp 125/2026-64 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze (dále jen „předkládající soud“) dne 7. 1. 2026 se žalobkyně domáhá určení neplatnosti smlouvy o provedení veřejné exekutorské dražby nemovitostí na adrese , adresa, , která byla přes v žalobě popsané úkony žalobkyně a zaknihovaných vlastníků těchto nemovitostí (, tituly před jménem, , Anonymizováno, ) vůči různým soudům (zejména Městskému soudu v Praze a Krajskému soudu v Praze, které vedou konkursní řízení na majetek žalobkyně a obou zaknihovaných vlastníků) a žalovaným 1) až 3) dne 6. 11. 2025 žalovaným 1) provedena, došlo při ní k vydražení těchto nemovitostí (příklep byl udělen žalovanému 5/). Dále se domáhá určení neplatnosti tohoto příklepu. Podle žalobkyně je smlouva o provedení dražby z různých v žalobě popsaných důvodů neplatná (např. proto, že byla uzavřena s osobami, které k tomu nebyly oprávněny, předmět dražby nelze zpeněžit, neboť k němu uplatňují vlastnické právo členové rodinného sdružení , Jméno žalobkyně B, , nebylo rozhodnuto o jejich určovací žalobě na určení vlastnictví k těmto nemovitostem atd.). Žalobkyně podala žalobu k předkládajícímu soudu, neboť je přesvědčena, že jde o incidenční spor podle § 159 odst. 1 písm. g) zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon (dále jen „IZ“), resp. § 289 odst. 3 téhož zákona.2. Předkládající soud předložil věc zdejšímu soudu jako soudu nadřízenému podle § 104a odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť má za to, že k projednání a rozhodnutí věci není věcně příslušný, jelikož se nejedná o žádnou z věcí uvedených v ustanovení § 9 odst. 2 o. s. ř. a nejde ani o incidenční spor podle § 159 odst. 1, resp. § 7a IZ. Byť žaloba odkazuje na dvě insolvenční řízení vedená proti zaknihovaným spoluvlastníkům vydražených nemovitostí v postavení insolvenčních dlužníků, nepředstavuje žalobu incidenční ani ve smyslu § 159 odst. 1 písm. g) IZ, neboť se nejedná o žalobu na určení, zda tu je či není právní vztah nebo právo týkající se majetku nebo závazků dlužníka, když žalobu na určení neplatnosti smlouvy o provedení dražby lze podřadit pod hypotézu „zákonné určovací žaloby“ zakotvené v § 27 odst. 1 a 2 zákona č. 250/2023 Sb., o veřejných dražbách (dále jen „ZVD“). K výše uvedeným závěrům odkazuje předkládající soud na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze v obdobných věcech, konkrétně na usnesení ze dne 12. 5. 2025, č. j. VSPH 131/2025 – 229 či ze dne 6. 2. 2020, sp. zn. Ncp 95/2020.3. Žalobkyně ve vyjádření k věcné příslušnosti k výzvě předkládajícího soudu setrvala na svém stanovisku, že k projednání věci jsou věcně příslušné soudy krajské. Odkazuje přitom na předchozí rozhodnutí nadřízeného soudu ze dne 10. 7. 2025, č. j. Ncp 396/2025 – 66. Žalovaný 5) vyjádřil souhlas s tím, že věcně příslušné pro řízení v prvním stupni jsou soudy okresní, když (jak vyplývá i z výše uvedeného rozhodnutí nadřízeného soudu sp. zn. Ncp 95/2020), předmětem tohoto řízení je určení neplatnosti právního úkonu, který se sice dotýká majetku dlužníků, ale jehož podstata je upravena samostatným ZVD (§ 27 tohoto zákona). Proto je delegace na okresní soud coby soud obecný zcela důvodná a procesně správná. Ostatní žalovaní se k věcné příslušnosti nevyjádřili.4. Řízení se koná u toho soudu, který je věcně příslušný. Pro určení věcné příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení (§ 11 odst. 1 o. s. ř.). Věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení (§ 104a odst. 1 o. s. ř.). Podle § 9 odst. 1 o. s. ř., nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy. Věcnou příslušnost krajských soudů jako soudů prvního stupně vymezuje § 9 odst. 2 o. s. ř., dále také některá ustanovení IZ.5. Podle § 7a IZ krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupněa) v insolvenčním řízení,b) v incidenčních sporech,c) ve sporech o náhradu škody či jiné újmy, která vznikla porušením povinnosti podat insolvenční návrh,d) ve sporech o náhradu škody či jiné újmy, která vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu,e) ve věcech vyplývajících z právních vztahů mezi dlužníkem a insolvenčním správcem týkajících se majetku patřícího do dlužníkovy majetkové podstaty.6. Podle § 159 odst. 1 IZ jsou spory incidenčnímia) spory o pravost, výši nebo pořadí pohledávek,b) spory o vyloučení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty z majetkové podstaty nebo o vydání výtěžku zpeněžení podle § 225 odst. 5 IZ,c) spory o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela,d) spory na základě odpůrčí žaloby,e) spory o náhradu škody na majetkové podstatě vzniklé porušením povinnosti insolvenčním správcem,f) spory o platnost smluv, kterými došlo ke zpeněžení majetkové podstaty prodejem mimo dražbu,g) spory o určení, zda tu je či není právní vztah nebo právo týkající se majetku nebo závazků dlužníka, je-li na takovém určení naléhavý právní zájem ah) další spory, které zákon označí jako incidenční.7. Podle § 289 odst. 3 IZ platnost smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení prodejem mimo dražbu, lze napadnout jen žalobou podanou u insolvenčního soudu za podmínek v tomto ustanovení dále rozvedených.8. Nucená dražba provedená soudním exekutorem (§ 32 an. ZVD) je jedním ze způsobů zpeněžení majetkové podstaty dlužníka insolvenčním správcem v insolvenčním řízení (§ 286 odst. 1 písm. d), § 287 IZ“). Určení neplatnosti smlouvy o provedení této dražby nespadá pod incidenční spory uvedené v § 159 odst. 1 IZ, a to ani podle písm. g) uvedeného ustanovení, neboť se nejedná o určení (ne)existence právního vztahu nebo práva týkajícího se majetku nebo závazků dlužníka, je-li na takovém určení naléhavý právní zájem. V projednávané věci je předmětem sporu určení (toliko) neplatnosti smlouvy o provedení dražby jakožto právní skutečnosti, u níž je zákonem o veřejných dražbách (§ 27) předpokládána existence naléhavého právního zájmu, aniž by jej musel žalobce prokazovat (tzv. zákonná určovací žaloba). Nejde také ani o jiné věci uvedené v § 7a IZ, který upravuje věcnou příslušnost krajských soudů ve věcech podle IZ.9. Řízení o žalobě na určení neplatnosti nucené dražby provedené soudním exekutorem proti insolvenčnímu správci je tak občanským soudním řízením, v němž jsou k projednání věci věcně příslušné okresní soudy podle § 9 odst. 1 o. s. ř., neboť žádný právní předpis nestanoví příslušnost soudů krajských. Takovým předpisem není evidentně ani ustanovení § 289 odst. 3 IZ, neboť, jak citováno výše, ten se týká prodeje mimo dražbu.10. Pro úplnost nadřízený soud uvádí, že odkaz žalobkyně na jeho rozhodnutí ve věci sp. zn. Ncp 396/2025 je nepřípadný, neboť předmětem tamní věci (žaloba žalobce , Anonymizováno, jako dlužníka /úpadce/ v insolvenčním řízení proti insolvenčnímu správci , Anonymizováno, ) bylo určení, že žalobce je oprávněn disponovat majetkem, který byl správcem sepsán do majetkové podstaty, tj. jeho předmět byl zcela odlišný od této věci. Naopak se nadřízený soud ztotožňuje s názorem předkládajícího soudu a žalovaného 5), že pro tuto věc jsou použitelná jimi odkazovaná předchozí rozhodnutí nadřízeného soudu, byť v nich šlo o neplatnost dražby dobrovolné a rozhodnutí bylo vydáno za účinnosti předchozího zákona o veřejných dražbách, když podmínky žaloby o neplatnosti dražby jsou pro nucenou dražbu a i za účinnosti zákona nynějšího totožné.11. S ohledem na shora uvedené nadřízený soud rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy (§ 104a odst. 2 poslední věta o. s. ř.), přičemž současně uvedl konkrétní soud, kterému bude věc po právní moci usnesení postoupena (§ 104a odst. 6 část věty před středníkem a § 88 písm. h/ o. s. ř.). Usnesením o věcné příslušnosti jsou účastníci a soudy vázáni (§ 104a odst. 7 o. s. ř.).