Vrchní soud v Praze 94 Ncp 369/2026-43 – O zaplacení 703 943

Žalobou doručenou dne 14. 1. 2026 Okresnímu soudu v Chrudimi (dále jen „předkládající soud“) se žalobkyně domáhá zaplacení 703 943,89 Kč s příslušenstvím z titulu vydání bezdůvodného obohacení, které vzniklo na majetkové podstatě odběrem elektřiny v areálu bioplynové stanice.2. Svůj nárok odůvodnila tím, že uzavřela s , tituly před jménem, , Anonymizováno, , insolvenční správkyní dlužníka , právnická osoba, ., IČO , IČO, , smlouvu o dodávkách elektřiny z výrobny elektřiny č. , Anonymizováno, , na základě které žalobkyně od , právnická osoba, . odebírala elektřinu vyrobenou v tam specifikované bioplynové stanici. Smlouva o dodávkách pozbyla účinnosti dne 10. 1. 2022, kdy vlastnické právo k bioplynové stanici nabyla žalobkyně. Žalobkyně spotřebovávala jen menší část elektřiny dodané od , právnická osoba, . na základě smlouvy o dodávce, přebývající elektřinu od žalobkyně odebíral dlužník , Jméno žalovaného B, ., pro něhož odběr od žalobkyně představoval jedinou možnost odběru elektřiny. Žalovaný, resp. objekty v majetkové podstatě dlužníka , Jméno žalovaného B, . v rámci majetkové podstaty spotřebovaly za období od 1. 11. 2021 do 27. 8. 2022 elektřinu v souhrnné ceně 703 943,89 Kč bez DPH, do dne podání žaloby však žalovaný částku žalobkyni neuhradil.3. Předkládající soud postupem podle § 104a odst. 2 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), předložil věc Vrchnímu soudu v Praze (dále jen „nadřízený soud“) s tím, že jsou k projednání tohoto sporu věcně příslušné krajské soudy ve smyslu § 7a písm. a) zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon (dále jen „IZ“).4. Žalovaný vyjádřil s názorem předkládajícího soudu souhlas.5. Žalobkyně uvedla, že se po žalovaném domáhá zaplacení pohledávky postavené naroveň pohledávkám za majetkovou podstatou dlužníka ve smyslu § 169 odst. 1 písm. f) IZ a s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2020, sp. zn. 29 ICdo 48/2020 uvedla, že předkládající soud je věcně příslušný ve smyslu § 9 odst. 1 o. s. ř., neboť zde není dán zvláštní případ věcné příslušnosti jiného než okresního soudu.6. Řízení se koná u toho soudu, který je věcně příslušný. Pro určení věcné příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení (§ 11 odst. 1 o. s. ř.). Věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení (§ 104a odst. 1 o. s. ř.).7. Podle § 9 odst. 1 o. s. ř., nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy.8. Podle § 7a IZ krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně v insolvenčním řízení, v incidenčních sporech, ve sporech o náhradu škody či jiné újmy, která vznikla porušením povinnosti podat insolvenční návrh nebo která vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu a ve věcech vyplývajících z právních vztahů mezi dlužníkem a insolvenčním správcem týkajících se majetku patřícího do dlužníkovy majetkové podstaty.9. Podle § 159 odst. 1 IZ jsou spory incidenčními spory o pravost, výši nebo pořadí pohledávek, spory o vyloučení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty z majetkové podstaty nebo o vydání výtěžku zpeněžení podle § 225 odst. 5 IZ, spory o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela, spory na základě odpůrčí žaloby, spory o náhradu škody na majetkové podstatě vzniklé porušením povinnosti insolvenčním správcem, spory o platnost smluv, kterými došlo ke zpeněžení majetkové podstaty prodejem mimo dražbu, spory o určení, zda tu je či není právní vztah nebo právo týkající se majetku nebo závazků dlužníka, je-li na takovém určení naléhavý právní zájem a další spory, které zákon označí jako incidenční.10. Podle § 169 odst. 1 písm. f) IZ je pohledávkou postavenou naroveň pohledávkám za majetkovou podstatou náhrada nákladů, které třetí osoby vynaložily na zhodnocení majetkové podstaty, mají-li z tohoto důvodu proti dlužníku pohledávku z bezdůvodného obohacení.11. Jak uvedeno výše, žalobou v této věci žalobkyně uplatňuje právo na vydání bezdůvodného obohacení proti insolvenčnímu správci s tím, že byla bezdůvodně obohacena majetková podstata výše uvedeného dlužníka.12. Takto vymezený předmět řízení, jenž je přitom určující pro stanovení věcné příslušnosti soudů ve sporném občanském soudním řízení (viz například usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 2. 2012, sp. zn. I. ÚS 3348/10), předurčuje povahu této věci, a to jako spor o pohledávku postavenou naroveň pohledávkám za majetkovou podstatou, k jejichž projednání a rozhodnutí, jde-li o posouzení důvodu vzniku a výše pohledávky, jsou ve smyslu § 9 odst. 1 o. s. ř. příslušné okresní soudy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2020, sp. zn. 29 ICdo 48/2020).13. S ohledem na vše shora konstatované, když pro nárok, který je předmětem tohoto řízení, není založena zákonná výjimka z obecné věcné příslušnosti okresních soudů ve sporném občanském soudním řízení, rozhodl nadřízený soud podle § 104a odst. 2 poslední věta o. s. ř. ve výroku tohoto usnesení, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy. Usnesením o věcné příslušnosti jsou účastníci a soudy vázáni (§ 104a odst. 7 o. s. ř.).