Vrchní soud v Praze 95 Ncp 327/2026-127 – O zaplacení částky 9 000 000 Kč s příslušenstvím

o zaplacení částky 9 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 11 C 96/2026, o určení věcné příslušnosti

Žalobou došlou dne 4. 3. 2026 Obvodnímu soudu pro Prahu 6 (dále jen „předkládající soud“) se žalobkyně domáhá proti žalované 1. zaplacení částky 4 500 000 Kč s příslušenstvím a proti žalovanému 2. zaplacení téže částky s příslušenstvím. Nárok byl uplatněn z titulu bezdůvodného obohacení, které podle tvrzení v žalobě vzniklo na straně žalovaných 1. a 2. (dále jen „žalovaní“) v důsledku neoprávněného vyvedení částky 9 000 000 Kč z účtu žalobkyně v době od 1. 7. 2025 do 4. 7. 2025. Jak žalobkyně uvedla, tímto jednáním získali žalovaní majetkový prospěch (obohacení) na úkor žalobkyně, neboť finanční prostředky byly z bankovních účtů žalobkyně odčerpány bez právního důvodu, přičemž následně byly převedeny na účty žalovaných. Žalovaní nebyli platně zvoleni do statutárního orgánu žalobkyně a nikdy nebyli a ani nyní nejsou akcionáři žalobkyně.V odvolání proti usnesení předkládajícího soudu ze dne 11. 3. 2026, č. j. 11 C 96/2026-12, vznesl žalovaný 2. námitku věcné nepříslušnosti s tím, že spor mezi žalobkyní a žalovaným 2. není klasickým sporem o zaplacení peněz, nýbrž se jedná o tzv. statusový spor ve smyslu § 9 odst. 2 písm. f/ o. s. ř., tj. o spor mezi obchodní korporací a jejími společníky a členy jejích orgánů, neboť ve sporu mezi žalobkyní a žalovaným 2. jde především o posouzení otázky, které osoby jsou skutečnými akcionáři žalobkyně, a na to navazující posouzení otázek, které osoby jsou členy jejích orgánů, stejně tak jako otázky, které osoby mají právo na výplatu podílu na zisku žalobkyně.Předkládající soud poté, co o odvoláních žalovaných proti jeho usnesení ze dne 11. 3. 2026, č. j. 11 C 96/2026-12, rozhodl Městský soud v Praze, předložil věc k rozhodnutí o žalovaným 2. vznesené námitce věcné nepříslušnosti Vrchnímu soudu v Praze jako soudu nadřízenému podle § 104a odst. 2 a 5 o. s. ř.Žalobkyně se k otázce věcné příslušnosti soudů vyjádřila tak, že v dané věci se jedná o typický majetkový spor, nikoli o spor vyplývající z účasti na obchodní korporaci nebo z výkonu funkce jejího orgánu. Otázka, zda žalovaní byli oprávněni vystupovat jako akcionáři a členové statutárního orgánu žalobkyně, již byla pravomocně vyřešena v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 66 Cm 98/2025, jímž bylo vysloveno, že na usnesení valné hromady žalobkyně ze dne 19. 6. 2025, z nějž žalovaní dovozují své postavení, se hledí, jako kdyby nebylo přijato. Z uvedeného usnesení nadto plyne, že žalovaní nebyli v době konání valné hromady akcionáři žalobkyně. Žalovaným tak nikdy nesvědčilo oprávnění jednat jménem žalobkyně a nakládat s jejím majetkem.Podle § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně příslušný. Pro určení věcné příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.Podle § 104a odst. 1 o. s. ř. věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení.Podle § 9 odst. 1 o. s. ř. jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy, nestanoví-li zákon jinak.Jak výše bylo konstatováno, žalobkyně svou žalobu, jejíž obsah vymezuje předmět sporu, který je určující pro stanovení věcné příslušnosti soudů ve sporném občanském soudním řízení (viz například usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 2. 2012, sp. zn. I. ÚS 3348/10), respektive svůj žalobní požadavek vůči žalovaným zakládá na tvrzeních o vzniku bezdůvodného obohacení na jejich straně na úkor žalobkyně s tím, že obohacení měli získat tím, že neoprávněně vyvedli peněžní prostředky z jejího účtu. Předmětem řízení je tedy nárok na peněžité plnění, který je žalobkyní kvalifikován jako nárok z bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že uplatněný nárok není odvozen z odpovědnosti za výkon funkce člena orgánu obchodní korporace, nýbrž z tvrzeného majetkového prospěchu, který žalovaní podle žalobních tvrzení neoprávněně získali, nejde o spor vyplývající z právních poměrů obchodních korporací ve smyslu § 9 odst. 2 písm. e/ či f/ o. s. ř. ani o jiný případ, v němž by zákon svěřoval věcnou příslušnost krajským soudům.Z vyložených důvodů nadřízený soud rozhodl podle § 104a odst. 2, poslední věta o. s. ř., že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy.Usnesením o věcné příslušnosti jsou účastníci řízení a soudy vázáni (104a odst. 7 o. s. ř.).