11 Tcu 25/2021

Ministerstvo spravedlnosti České republiky (dále jen „ministerstvo“) podalo dne 19. 4. 2021 Nejvyššímu soudu návrh podle § 143 odst. 4 z. m. j. s. na rozhodnutí, že předávaný G. M. bude po dobu průvozu územím České republiky v průvozní vazbě.

O průvoz předávaného požádalo Státní zastupitelství ve Vídni, Rakouská republika, podle čl. 25 Rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. 6. 2002, o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy, a to za účelem jeho předání k trestnímu stíhání z Polské republiky do Rakouské republiky na základě evropského zatýkacího rozkazu vydaného Státním zastupitelstvím ve Vídni, Rakouská republika, ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 23 St 2/18f, pro trestný čin organizované krádeže podle §§ 127, 128 odst. 2, 129 odst. 1, čl. 4, 130 odst. 1, první a druhý případ, odst. 2, rakouského trestního zákona.

Podle Státního zastupitelství ve Vídni se má průvoz uskutečnit pozemní cestou v rámci předání jmenované osoby na základě evropského zatýkacího rozkazu vydaného Státním zastupitelstvím ve Vídni, Rakouská republika, ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 23 St 2/18f, a to dne 22. 4. 2021.

Trestné činnosti, pro kterou je G. M. na území Rakouské republiky trestně stíhán, se měl předávaný dopustit tím, že: v době od 6. 11. 2017 do 17. 12. 2017, ve Vídni a Grazu, jako člen organizované skupiny s cílem se nezákonně obohatit, se v celkem devíti případech násilím vloupali do bankomatů, ze kterých za pomoci notebooku vybrali finanční prostředky ve výši 482.620 euro.

Podle § 142 odst. 1 z. m. j. s., ve spojení s ustanovením § 220 odst. 3 z. m. j. s., je k přijetí žádosti cizího státu o povolení průvozu osoby přes území České republiky v rámci mezinárodní justiční spolupráce mezi dvěma nebo více cizími státy a k povolení průvozu příslušné ministerstvo.

Podle § 143 odst. 4 z. m. j. s., ve spojení s ustanovením § 220 odst. 3 z. m. j. s., v jiných případech než uvedených v odstavcích 1 a 2 ministerstvo před povolením průvozu podá Nejvyššímu soudu návrh na rozhodnutí, že osoba, o jejíž průvoz jde, bude po dobu průvozu přes území České republiky v průvozní vazbě. Nejvyšší soud vyhoví takovému návrhu pouze v případě, že jsou splněny podmínky stanovené mezinárodní smlouvou nebo není-li dán některý z důvodů nepovolení průvozu. Ustanovení hlavy čtvrté oddílu prvního trestního řádu se neužijí. Pokud Nejvyšší soud návrh zamítne, ministerstvo průvoz nepovolí.

Nejvyšší soud projednal předložený návrh a zjistil, že v posuzovaném případě jde o předání z Polské republiky za účelem předání k trestnímu stíhání do Rakouské republiky. Jak je zřejmé z výpisu údajů z registru obyvatel, předávaná osoba není státním občanem České republiky a nemá ani na území České republiky trvalý pobyt.

Jelikož nebyly zjištěny žádné právní překážky, které by bránily povolení průvozu předávaného G. M. územím České republiky pro účely předání ke shora uvedenému trestnímu stíhání, vyhověl Nejvyšší soud citované žádosti a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.