11 Tcu 62/2024

Ministerstvo spravedlnosti České republiky (dále jen „ministerstvo“) podalo dne 25. 6. 2024, č. j. MSP-727/2024-MOT-T/10, Nejvyššímu soudu návrh podle § 143 odst. 4 z. m. j. s. na rozhodnutí, že osoba I. S. bude po dobu průvozu územím České republiky za účelem jejího předání k trestnímu stíhání z Italské republiky do Litevské republiky na základě žádosti Nejvyššího státního zastupitelství Litevské republiky o povolení průvozu jmenovaného územím České republiky ze dne 25. 6. 2024, sp. zn. TP-03-00176-23, založené na evropském zatýkacím rozkazu vydaném Nejvyšším státním zastupitelstvím Litevské republiky ze dne 12. 1. 2024, sp. zn. TP-03-00176-23, držena v průvozní vazbě.

O průvoz jmenované osoby požádalo Nejvyšší státní zastupitelství Litevské republiky písemnou žádostí ze dne 25. 6. 2024, sp. zn. TP-03-00176-23, podle čl. 25 Rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. 6. 2002, o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy, a to za účelem předání osoby I. S. k trestnímu stíhání z Italské republiky do Litevské republiky na základě evropského zatýkacího rozkazu vydaného Nejvyšším státním zastupitelstvím Litevské republiky ze dne 12. 1. 2024, sp. zn. TP-03-00176-23, pro trestný čin nedovoleného držení omamných nebo psychotropních látek za účelem jejich distribuce nebo nedovoleného držení většího množství omamných nebo psychotropních látek podle § 260 odst. 2 litevského trestního zákona.

Průvoz se má uskutečnit pozemní cestou v rámci předání jmenované osoby na základě žádosti Nejvyššího státního zastupitelství Litevské republiky o povolení průvozu jmenovaného územím České republiky ze dne 25. 6. 2024, sp. zn. TP-03-00176-23, založené na evropském zatýkacím rozkazu vydaném Nejvyšším státním zastupitelstvím Litevské republiky ze dne 12. 1. 2024, sp. zn. TP-03-00176-23, a to dne 3. 7. 2024, kdy bude dotčená osoba eskortována z česko-rakouského hraničního přechodu Mikulov/Drasenhofen na polsko-český hraniční přechod Vernovice/Gorzyczki.

Trestné činnosti, pro kterou je proti jeho osobě na území Litevské republiky vedeno trestní řízení, se měl I. S. dopustit tím, že: v blíže nezjištěné době, nejpozději však do 31. 8. 2023 v 9:20 hodin, v úmyslu prodat nebo jinak distribuovat, získal ne méně než 0,013 g psychotropní látky Ä-9-tetrahydrokanabinolu a nejméně 42,331 g psychotropní látky 3-chlorometylkatinonu, a ponechával tyto psychotropní látky v motorovém vozidle tov. zn. Peugeot, reg. zn. XY. Dne 31. 8. 2023 kolem 9:20 hodin ve XY, ulice XY, zatímco byl v motorovém vozidle tov. zn. Peugeot, reg. zn. XY, předal část, a to 1,556 g psychotropní látky 3-chlorometylkatinonu zdarma osobě N. A., zatímco zbytek psychotropní látky 3-chlorometylkatinonu o hmotnosti 40,775 g a psychotropní látku Ä-9-tetrahydrokanabinol o hmotnosti 0,013 g ponechal v motorovém vozidle tov. zn. Peugeot, reg. zn. XY, do 10:15 hodin téhož dne, kdy policejní příslušníci našli a zajistili specifikované množství psychotropních látek 3-chlorometylkatinon a Ä-9-tetrahydrokanabinol při prohlídce předmětného vozidla v ulici XY ve XY, tedy tímto způsobem s cílem prodat či jinak je distribuovat jmenovaný získal a držel u sebe velké množství psychotropních látek.

Podle § 142 odst. 1 z. m. j. s., ve spojení s ustanovením § 220 odst. 3 z. m. j. s., je k přijetí žádosti cizího státu o povolení průvozu osoby přes území České republiky v rámci mezinárodní justiční spolupráce mezi dvěma nebo více cizími státy a k povolení průvozu příslušné ministerstvo.

Podle § 143 odst. 4 z. m. j. s., ve spojení s ustanovením § 220 odst. 3 z. m. j. s., v jiných případech než uvedených v § 143 odst. 1 a 2 z. m. j. s. ministerstvo před povolením průvozu podá Nejvyššímu soudu návrh na rozhodnutí, že osoba, o jejíž průvoz jde, bude po dobu průvozu přes území České republiky v průvozní vazbě. Nejvyšší soud vyhoví takovému návrhu pouze v případě, že jsou splněny podmínky stanovené mezinárodní smlouvou nebo není-li dán některý z důvodů nepovolení průvozu. Ustanovení hlavy čtvrté oddílu prvního trestního řádu se neužijí. Pokud Nejvyšší soud návrh zamítne, ministerstvo průvoz nepovolí.

Nejvyšší soud projednal ministerstvem předložený návrh a zjistil, že v posuzovaném případě jde o předání státního příslušníka Ruské federace I. S. z Italské republiky do Litevské republiky, a to za účelem jeho trestního stíhání pro trestnou činnost výhradně drogového charakteru. Kterak je zřejmé z aktuálního výpisu údajů z Centrální evidence obyvatel, předávaná osoba není státním občanem České republiky a nemá ani na území České republiky trvalý pobyt, přičemž podle sdělení Nejvyššího státního zastupitelství ze dne 21. 6. 2024 není podle informací obsažených v Centrální evidenci stíhaných osob proti jmenovanému v současné době na území České republiky vedeno žádné trestní stíhání.

Ze zprávy Policejního prezidia České republiky, Ředitelství pro mezinárodní policejní spolupráci, odbor operativní spolupráce ze dne 20. 6. 2024, č. j. PPR-199030/MPS-2024-1228053, ve spojení se sdělením Nejvyššího státního zastupitelství, mezinárodní odbor ze dne 21. 6. 2024 současně plyne, že na osobu I. S. nebyl v České republice aktuálně vydán žádný příkaz k zadržení, příkaz k zatčení, příkaz k dodání do výkonu trestu, evropský zatýkací rozkaz, zatýkací rozkaz vydaný podle části páté hlavy II dílu 4 z. m. j. s., ani vůči němu nejsou činěny úkony směřující k jeho dodání do výkonu ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody.

Z obsahu listin, které jsou přílohou návrhu ministerstva, současně neplyne žádná, natož důvodná obava, že by předávaná osoba měla být v Litevské republice vystavena pronásledování z důvodu svého původu, rasy, náboženství, pohlaví, příslušnosti k určité národnostní nebo jiné skupině, státního občanství nebo pro své politické názory. Současně platí, že s ohledem na povahu trestné činnosti, které se měl I. S. na území Litevské republiky dopustit a pro níž má být za účelem vedení trestního stíhání z Italské republiky do Litvy předán, nemá politický ani vojenský charakter, přičemž jmenovaný podle platného litevského trestního zákona není ohrožen případným uložením trestu smrti, nýbrž maximálně trestem odnětí svobody vyměřeným v rámci trestní sazby s horní hranicí deseti let. Povolení průvozu současně není ani v rozporu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z mezinárodních smluv o lidských právech a základních svobodách.

Jelikož v nyní posuzovaném případě nebyly s ohledem na výše uvedené skutečnosti zjištěny žádné právní překážky, které by ve smyslu § 142 odst. 2 písm. a) až i) z. m. j. s. ve spojení s § 220 z. m. j. s. bránily povolení průvozu osoby I. S., nar. 29. 5. 2003 v Rusku, státního příslušníka Ruské federace, územím České republiky pro účely jeho předání k trestnímu stíhání z Italské republiky do Litevské republiky, vyhověl Nejvyšší soud citované žádosti ministerstva a rozhodl tak, jak je uvedeno shora ve výrokové části tohoto usnesení.