11 Tcu 95/2023

Ministerstvo spravedlnosti České republiky (dále jen „ministerstvo“) podalo dne 14. 8. 2023 Nejvyššímu soudu návrh podle § 143 odst. 4 z. m. j. s. na rozhodnutí, že předávaný T. M. P. bude po dobu průvozu územím České republiky, v průvozní vazbě.

O povolení průvozu předávaného požádalo Státní zastupitelství St. Pölten, Rakouská republika, podle čl. 25 Rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. 6. 2002, o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy, a to za účelem jeho předání k trestnímu stíhání z Polské republiky do Rakouské republiky na základě evropského zatýkacího rozkazu vydaného Státním zastupitelstvím St. Pölten, Rakouská republika, ze dne 20. 7. 2023, sp. zn. 5 St 157/23y, a to pro zločin těžké profesionální krádeže v rámci kriminálního sdružení částečně vloupáním podle § 127, § 128 odst. 1, bod 5 a § 129 odst. 1, odst. 2 rakouského trestního zákona, částečně ve spojení s § 15 odst. 1 rakouského trestního zákona, za což je ohrožen uložením trestu odnětí svobody v délce až na 5 roků.

Průvoz se má uskutečnit pozemní cestou v rámci předání jmenované osoby na základě výše označeného evropského zatýkacího rozkazu, a to dne 18. 8. 2023. Další detaily průvozu budou stanoveny prostřednictvím policejní spolupráce.

Trestné činnosti, pro kterou je předávaný T. M. P. na území Rakouské republiky trestně stíhán, se měl dopustit v podstatě tím, že v blíže nezjištěné době ve XY, spolu s dalšími, dosud nezjištěnými pachateli, jako člen kriminálního sdružení a za účasti dalšího člena spolčení, se měli protiprávně obohatit o majetek třetích osob v hodnotě přesahující 5.000 euro tím, že:

Podle § 142 odst. 1 z. m. j. s., ve spojení s ustanovením § 220 odst. 3 z. m. j. s., je k přijetí žádosti cizího státu o povolení průvozu osoby přes území České republiky v rámci mezinárodní justiční spolupráce mezi dvěma nebo více cizími státy a k povolení průvozu příslušné ministerstvo. Podle § 143 odst. 4 z. m. j. s., ve spojení s ustanovením § 220 odst. 3 z. m. j. s., v jiných případech než uvedených v odstavcích 1 a 2, ministerstvo před povolením průvozu podá Nejvyššímu soudu návrh na rozhodnutí, že osoba, o jejíž průvoz jde, bude po dobu průvozu přes území České republiky v průvozní vazbě. Nejvyšší soud vyhoví takovému návrhu v případě, že jsou splněny podmínky stanovené mezinárodní smlouvou nebo není-li dán některý z důvodů nepovolení průvozu. Ustanovení hlavy čtvrté oddílu prvního trestního řádu se neužijí. Pokud Nejvyšší soud návrh zamítne, ministerstvo průvoz nepovolí.

Nejvyšší soud projednal ministerstvem předložený návrh a zjistil, že v posuzovaném případě jde o předání polského státního příslušníka T. M. P. z Polské republiky do Rakouské republiky, a to za účelem trestního stíhání pro výše označený zločin.

Jak je zřejmé z obsahu spisu, předávaná osoba není státním občanem České republiky a nemá ani na území České republiky trvalý pobyt, přičemž podle sdělení Nejvyššího státního zastupitelství není proti jmenovanému vedeno žádné trestní řízení na území České republiky.

Z obsahu listin, které jsou přílohou návrhu ministerstva, dále neplyne žádná, natož důvodná obava, že by předávaná osoba měla být v Rakouské republice vystavena pronásledování z důvodu svého původu, rasy, náboženství, pohlaví, příslušnosti k určité národnostní nebo jiné skupině, státního občanství nebo pro své politické názory. Současně platí, že výše označené trestné činy, za jejichž spáchání má být jmenovaný předán k trestnímu stíhání, nemají politický ani vojenský charakter a předávaný není ohrožen případným uložením trestu smrti.

Jelikož v posuzovaném případě nebyly s ohledem na výše uvedené skutečnosti zjištěny žádné právní překážky, které by ve smyslu § 142 odst. 2 písm. a) až i) z. m. j. s. ve spojení s § 220 z. m. j. s. bránily povolení průvozu T. M. P. územím České republiky pro účely jeho předání k trestnímu stíhání z Polské republiky do Rakouské republiky, vyhověl Nejvyšší soud citované žádosti a rozhodl tak, jak je uvedeno shora ve výrokové části tohoto usnesení.