11 Tdo 104/2025 – Nejvyšší soud

11 Tdo 104/2025-383 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 11. 3. 2025 o dovolání obviněného P. P., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Stráž pod Ralskem, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 12. 11. 2024, č. j. 13 To 265/2024-289, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 1 T 83/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání obviněného P. P. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 30. 8. 2024, č. j. 1 T 83/2024-266, byl obviněný P. P. (dále převážně jen „obviněný“, případně „dovolatel“) uznán vinným ze spáchání zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku. Uvedeného trestného činu se obviněný podle skutkových zjištění soudu prvního stupně dopustil tím, že: nejméně v době od ledna 2022 do 17. 1. 2024, kdy byl zadržen Policií České republiky, v XY, okres XY, a dále na různých místech města Liberec, aniž by disponoval příslušným povolením k zacházení s návykovými látkami, neoprávněně přechovával zakázanou látku metamfetamin – pervitin, kterou si obstarával nezjištěným způsobem, a tento dále poskytl: - M. M., nejméně v 10 případech, za úplatu, vždy za částku 1 000 Kč, vždy v množství 1 g, - J. H., nejméně v 10 případech, za úplatu, za částky od 500 Kč do 1 000 Kč, v množství od 0,5 g do 1 g, - M. H., nejméně v 50 případech, za úplatu, za částky od 500 Kč do 1 200 Kč, či zdarma, v množství od 0,5 g do 1 g, přičemž dne 17. 1. 2024, při prováděné domovní prohlídce v prostorách, užívaných obviněným, na adrese XY, Liberec, dále u sebe neoprávněně přechovával igelitový sáček s lištou s 6 ks igelitových sáčků obsahující celkem 5,3480 g látky metamfetamin s 68,16 procent hmotnostní účinné látky metamfetamin (pervitin) a dále 1 igelitový sáček obsahující 8,2740 g látky metamfetamin s 69,13 procent hmotnostní účinné látky metamfetamin (pervitin), přičemž metamfetamin je látka, uvedená v příloze č. 5 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb. k zákonu č. 167/1998 Sb., v platném znění, jako látka psychotropní, a shora uvedeného jednání se dopustil, ačkoliv byl rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 22. 10. 2019, č. j. 4 T 111/2018 - 1026, který nabyl právní moci dne 14. 11. 2019, odsouzen mimo jiné pro zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 9 let se zařazením do věznice s ostrahou, z jehož výkonu byl usnesením Okresního soudu v České Lípě ze dne 30. 4. 2021, sp. zn. 33 PP 39/2021, který nabyl právní moci téhož dne, podmíněně propuštěn se stanovením zkušební doby do 30. 4. 2026. 2. Za tento zločin soud prvního stupně obviněnému uložil podle § 283 odst. 2 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 42 (čtyřiceti dvou měsíců), pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Dále mu podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku uložil trest propadnutí věci, resp. věcí konkretizovaných ve výroku o tomto trestu jeho rozsudku. 3. Proti uvedenému rozsudku podali obviněný a státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Mladé Boleslavi (učinil tak v neprospěch obviněného do výroku o trestu odnětí svobody) odvolání, o nichž rozhodl Krajský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 12. 11. 2024, č. j. 13 To 265/2024-289 tak, že je obě podle § 256 tr. řádu zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti usnesení odvolacího soudu ve spojení s rozsudkem soudu prvního stupně podává nyní obviněný prostřednictvím svého obhájce JUDr. Martina Köhlera, advokáta, dovolání, a to z důvodů podle § 265b odst. 1 písm. g), písm. h) a písm. d) tr. řádu, tedy že jednak rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy, a také, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení, a též, že byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání. 5. V dalším textu o,bviněný uplatněné dovolací důvody konkretizuje. Z hlediska dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu namítá extrémní rozpor mezi právními závěry a vykonanými skutkovými zjištěními, resp. mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy. Brojí proti skutkovým závěrům soudů obou stupňů učiněným na podkladě provedeného dokazování, že neoprávněně přechovával metamfetamin (pervitin) a tento dále poskytl osobám uvedeným ve výrokové části rozsudku soudu prvního stupně. Zdůrazňuje, že po celou dobu trestního stíhání uváděl, že svým „klientům“ prodával kloubní výživu nebo kofein, které vydával za pervitin, přičemž poukazuje na to, že jeho výpověď podporují výpovědi svědků J. Ř. a J. F. u hlavního líčení. Nesouhlasí s hodnocením těchto výpovědí soudem prvního stupně a má za to, že pokud je tento soud považoval za „ochotnické“, jde o ryzí spekulace; sám jmenované svědky považuje za věrohodné. Vytýká rovněž uvedenému soudu, že v rámci hodnocení důkazů vycházel pouze z důkazů svědčících ve prospěch obžaloby, a naopak veškeré důkazy svědčící v jeho prospěch upozadil, odmítl se jimi zabývat či je označil za nevěrohodné. Vyjadřuje dále přesvědčení, že jeho výpověď v tom smyslu, že distribuoval doplněk stravy používaný při potížích s klouby, byť ho vydával za pervitin, potvrzují i odborná vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví chemie, podle nichž nádoba nalezená v trezoru obsahovala právě takovou látku, totiž dimetylsulfon; namítá, že přes tento závěr, resp. rozpor mezi provedeným dokazováním a skutkovým závěrem soudu, jenž považuje za zásadní, byl uznán vinným. Vyslovuje tedy názor, že v žádném případě nelze učinit závěr, že by provedené důkazy tvořily souvislý, ničím neporušený řetězec, který by zcela jednoznačně ukazoval na něj jako na jediného možného pachatele a současně by spolehlivě vylučoval jako pachatele jakoukoliv jinou osobu. Má tudíž za to, že soudy měly postupovat v souladu se zásadou in dubio pro reo a zprostit jej obžaloby. S odkazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu obviněný namítá dále tzv. opomenutý důkaz. Poukazuje přitom na to, že soud prvního stupně ve svém rozsudku zmiňuje skutečnost, že úřední záznam, jenž byl vyhotoven na základě příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu a z něhož vyplývá pohyb jeho mobilního telefonu, neobsahuje data, kdy byl jeho mobilní telefon na daných místech zjištěn. Je toho názoru, že tato skutečnost svědčí v jeho prospěch, avšak soud prvního stupně toto při hodnocení důkazů záměrně opominul. 6. Další námitky dovolatel vznáší v rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu, přičemž má předně za to, že jeho jednání nelze kvalifikovat podle § 283 odst. 2 tr. zákoníku, nýbrž podle § 284 tr. zákoníku. V tomto směru uvádí, že před soudy obou stupňů bylo dostatečně prokázáno, že neprodával pervitin, ale kloubní výživu, a to jednak výpověďmi svědků J. Ř. a J. F, jednak čestným prohlášením J. D., přičemž ti svědci, kteří tvrdili opak, tak činili se záměrem mu uškodit právě za to, že jim neprodával čistý pervitin. Vyslovuje názor, že s ohledem na tuto skutečnost není naplněna skutková podstata trestného činu podle § 283 odst. 2 tr. zákoníku, nýbrž by se dalo uvažovat o právní kvalifikaci podle § 284 tr. zákoníku. Dále obviněný vytýká oběma soudům nižších instancí, že použily recidivu jednak ve výroku o vině, jednak ve výroku o trestu, a tím porušily zákaz dvojího přičítání. 7. Zbývající část dovolací argumentace obviněného se vztahuje k poslednímu uplatněnému dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. řádu. Obviněný namítá, že veřejné zasedání před odvolacím soudem se konalo v jeho nepřítomnosti, aniž k tomu udělil souhlas. Uvádí, že se chtěl daného veřejného zasedání zúčastnit, avšak kvůli dopravní situaci jednání nestihl. Zdůrazňuje, že telefonoval na odvolací soud (přičemž hovor trval podle předkládaného screenshotu minuty), sdělil, že se nachází v neřešitelné dopravní situaci na XY (což dokládá čestným prohlášením R. H., řidiče XY, který jej vezl), omluvil se a zároveň nesouhlasil, aby se veřejné zasedání konalo v jeho nepřítomnosti, a dále, že nedal svému obhájci mandát k tomu, aby udělil souhlas s konáním veřejného zasedání bez jeho přítomnosti. Má za to, že pokud se veřejné zasedání přesto konalo, jde o porušení trestního řádu, neboť neměl možnost se v rámci zásady ústnosti vyjádřit ke všem skutečnostem v rámci veřejného zasedání. 8. Z výše rozvedených důvodů dovolatel navrhuje, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. řádu zrušil napadené usnesení odvolacího soudu (zřejmým písařským pochybením uvádí