11 Tdo 341/2023 — Nejvyšší soud

11 Tdo 341/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:26. 4. 2023 Spisová značka:11 Tdo 341/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:11.TDO.341.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Nadržování Padělání a pozměnění (pozměňování) veřejné listiny Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. § 366 odst. 1 tr. zákoníku § 348 odst. 1 alinea 2 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:1. 8. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 11 Tdo 341/2023-632USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 4. 2023 o dovolání obviněného E. F., nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. 12. 2022, sp. zn. 13 To 300/2022, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 6 T 74/2022, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání obviněného E. F. odmítá. Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 2. 9. 2022, sp. zn. 6 T 74/2022, byl obviněný E. F. (dále též jen „obviněný“ či „dovolatel“) uznán vinným přečinem nadržování podle § 366 odst. l tr. zákoníku, a to v jednočinném souběh s přečinem padělání a pozměnění veřejné listiny podle § 348 odst. l alinea druhá tr. zákoníku. Za uvedené jednání byl obviněný okresním soudem podle § 366 odst. 1 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. l a § 82 odst. l tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvaceti čtyř měsíců. 2. Výše citovaný rozsudek Okresního soudu v Kladně právní moci nenabyl, neboť byl v zákonné lhůtě napaden odvoláním obviněného E. F. O tomto řádném opravném prostředku rozhodl Krajský soud v Praze svým usnesením ze dne 6. 12. 2022, sp. zn. 13 To 300/2022, a to tak, že jej podle § 256 tr. řádu jako nedůvodný zamítl. 3. Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Kladně se obviněný E. F. předmětné trestné činnosti dopustil tím, že: nejméně v době od června 2013 do prosince 2018 podporoval M. M. s cílem, aby se jmenovaný vyhnul trestnímu stíhání, a následně též výkonu trestu odnětí svobody v trvání šesti let, jenž mu byl uložen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 18. 9. 2013, č. j. 57 T 11/2012-2019, pravomocným dne 17. 1. 2014, přičemž M. M. se před trestním stíháním a následným výkonem uloženého trestu odnětí svobody ukrýval mimo jiné v Brazílii, odkud mu obžalovaný s vědomím jeho trestního stíhání zajistil poskytnutím potřebných finančních prostředků bezpečný návrat do České republiky, k němuž došlo v červnu 2013, načež mu v období od června 2013 do dubna 2014 zařídil na adrese XY, utajené ubytování tak, aby jej pátrací orgány nedostihly, a z důvodu znesnadnění nalezení místa jeho pobytu jej v době od května 2014 do října 2016 přemístil na adresu XY, a dále mu za účelem bezpečného pohybu po území České republiky a bezpečné identifikace nezjištěným způsobem obstaral padělaný občanský průkaz č. XY opatřený fotografií M. M. a vystavený na jméno T. P. s uvedením data narození XY, a tento doklad uschoval v místě svého bydliště na adrese XY, v bytě číslo 24, a konečně mu zajišťoval po celé uvedené období finanční prostředky nutné k obživě, a vlivem těchto úkonů se hledaný M. úspěšně skrýval až do 19. 12. 2018, kdy byl na adrese XY, v XY na základě příkazu k zatčení vydaného Městským soudem v Praze ze dne 16. 5. 2013, sp. zn. 57T 11/2012, zadržen a přemístěn k výkonu uloženého trestu odnětí svobody. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Obviněný E. F. podal prostřednictvím svého obhájce dovolání, kterým napadl usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. 12. 2022, sp. zn. 13 To 300/2022, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 2. 9. 2022, sp. zn. 6 T 74/2022, a to v celém jejich rozsahu. V rámci odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku obviněný odkázal na dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g) a písm. h) tr. řádu, neboť podle jeho názoru rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jímž byl uznán vinným, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy, přičemž napadené rozhodnutí zároveň spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. 5. V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku obviněný E. F. předně namítl, že soudy obou stupňů porušily jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces, když svá rozhodnutí opřely o spekulace a nepodložené závěry, čímž ve svých rozhodnutích popřely základní zásady trestního procesu, zejména pak zásadu kontradiktornosti řízení, zásadu presumpce neviny a zásadu subsidiarity trestní represe. 6. K tvrzenému rozporu mezi provedenými důkazy a rozhodnými skutkovými závěry nalézacího soudu ve vztahu k přečinu padělání a pozměnění veřejné listiny pak obviněný konkrétně namítl, že provedenými důkazy nebylo prokázáno, že by občanský průkaz byl použit jako pravý, nebo měl být použit jako pravý, pročež v důsledku pouhého nalezení tohoto dokladu v jeho bytě nemohly být podle jeho názoru naplněny zákonné znaky skutkové podstaty přečinu podle § 348 tr. zákoníku. Ve vztahu ke skutkovým zjištěním, na jejichž základě byl uznán vinným ze spáchání přečinu nadržování, obviněný namítl, že v obou rozhodnutích soudů nižších stupňů absentují důkazy, které by prokázaly beze vší pochybnosti jeho vinu či motiv. Prokázáno bylo podle mínění pouze to, že byl s M. M. v kontaktu a policie jej nedopadla, přičemž poukazuje-li nalézací soud na to, že s M. M. spolupracovali na činnosti, která jim měla zajišťovat obživu, pak tento soud vycházel ze zjištění učiněných v jiném trestním řízení, které dosud nebylo pravomocně ukončeno, čímž se pokusil zastřít důkazní nouzi na straně obžaloby a porušil tím zásadu presumpce neviny. Obviněný dále namítá, že nalézací soud pochybil, když ve věci neprovedl důkaz dotazem na Policejní prezidium ČR stran aktivní činnosti policie, pročež nebylo zjištěno, jaké faktické kroky policie činila k dopadení M. M. a zda vyvíjela aktivitu, kterou měl obviněný mařit. Pokud by navíc bylo pravdou, že finančně napomohl M. M. dostat se na území České republiky, o což se orgány činné v trestním řízení rovněž neúspěšně snažily, tak jim v tomto ohledu obviněný podle svého tvrzení ve skutečnosti pomohl. 7. Obviněný dále namítá, že v daném případě byly splněny zákonné podmínky pro zastavení trestního stíhání pro neúčelnost, jelikož je v jiném trestním řízení ohrožen trestem vyšším než 10 let. Přesto byly nižšími soudy projednány jeho dva přečiny s relativně zanedbatelnou společenskou škodlivostí bez hlubšího významu pro ochranu zájmů chráněných trestním zákonem. Určitou míru subjektivního zaujetí soudů vůči jeho osobě pak obviněný spatřuje i v uloženém trestu, kdy podle jeho názoru soudy obou stupňů mohly – s přihlédnutím k osobě pachatele a k okolnostem případu - zvolit i jiný alternativní trest. 8. Z těchto důvodů dovolatel navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Praze a následně jej zprostil obžaloby, a to z důvodu uvedeného v § 226 písm. b) tr. řádu. Alternativně pak navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil společně s napadeným usnesením Krajského soudu v Praze i rozsudek Okresního soudu v Kladně a následně nalézacímu soudu přikázal, aby danou věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. 9. K dovolání obviněného zaslal své písemné stanovisko ze dne 17. 3. 2023, sp. zn. 1 NZO 193/2023-10, státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“), který předně konstatoval, že dovolatel sice uplatňuje dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, avšak nevznáší žádné konkrétní námitky, kterými by vytýkal logické rozpory mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy. V dovolání pouze obecně namítá porušení základních zásad trestního řízení, paušálně odmítá skutková zjištění učiněná soudy a označuje skutkové závěry soudů za spekulativní a nepodložené. Zčásti navíc obviněný svoje námitky pojímá jako polemiku s odůvodněním soudních rozhodnutí, což je podle státního zástupce nepřípustné již s ohledem na ustanovení § 265a odst. 4 tr. řádu. Obviněný přitom pomíjí obsah konspirativní komunikace mezi ním a M. M., v níž bylo komunikováno o záležitostech týkajících se pomoci dovolatele M. M. zajištěním finančních prostředků pro jeho návrat na území ČR, obstaráním letenek a zajištění bezpečného bydlení. Dále pak státní zástu