11 Tdo 416/2022 — Nejvyšší soud

11 Tdo 416/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:12. 5. 2022 Spisová značka:11 Tdo 416/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:11.TDO.416.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy Společenská škodlivost Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. § 283 odst. 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:21. 8. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 11 Tdo 416/2022-435 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12. 5. 2022 o dovolání obviněného F. S., nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 6. 1. 2022, sp. zn. 55 To 275/2021, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 2 T 196/2020, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání obviněného F. S. odmítá. Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne 8. 10. 2021, sp. zn. 2 T 196/2020, byl obviněný F. S. uznán vinným přečinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku. Za toto jednání byl obviněný okresním soudem odsouzen podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 62 odst. 1, odst. 3 a § 63 odst. 1 tr. zákoníku k trestu obecně prospěšných prací ve výměře dvě stě padesáti hodin. Dále bylo rozhodnuto podle § 101 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku o uložení ochranného opatření v podobě zabrání věcí podrobně specifikovaných ve výrokové části citovaného rozsudku. 2. Výše citovaný rozsudek Okresního soudu v Šumperku následně obviněný napadl odvoláním, které bylo usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 6. 1. 2022, sp. zn. 55 To 275/2021, podle § 256 tr. řádu jako nedůvodné zamítnuto. 3. Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Šumperku se obviněný F. S. předmětné trestné činnosti dopustil tím, že: v průběhu předchozích nejméně čtyř let, nejpozději však do 2. 10. 2019, na adrese XY v XY, okres Šumperk, v prostorách pronajatého bytu metamfetamin (pervitin) získaný od jiných osob za pomoci chemických procesů pročišťoval, a to za účelem zvýšení jeho kvality, přičemž takto vyrobenou a upravenou psychotropní látku následně užil pro vlastní potřebu, přičemž metamfetamin (pervitin) je psychotropní látkou zařazenou do seznamu č. 5 psychotropních látek přílohy č. 5 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, a podle ustanovení § 2 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je tak návykovou psychotropní látkou a návykovou látkou se podle ustanovení § 130 tr. zákoníku rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Obviněný F. S. podal prostřednictvím své obhájkyně dovolání, kterým napadl rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci i jemu předcházející rozhodnutí Okresního soudu v Šumperku, a to v celém jejich rozsahu. V rámci odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku obviněný odkázal na dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2022, neboť podle jeho názoru napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. 5. V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku obviněný předně namítl, že se soudy nižších stupňů nedostatečně zaobíraly konkrétním mechanismem „výroby“ nebo „čistění“ předmětné psychotropní látky, směřujícím zcela výlučně k samotné aplikaci látky pro jeho vlastní potřebu. Obviněný se totiž domnívá, že nelze jakoukoliv manipulaci a nakládání s omamnou a psychotropní látkou označit za výrobu a podřadit ji pod jednání naplňující zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku. Podle obviněného právní řád nepovažuje za trestněprávní jednání jedince, který si obstaranou omamnou a psychotropní látku za účelem injekčního vpravení do vlastního těla pomocí chemického procesu rozpustí, rozředí nebo smíchá s další látkou a takto ji užije. Proto je přesvědčen, že uplatňování trestně právních důsledků na jeho jednání je zcela v rozporu se zásadou subsidiarity trestní represe, a to zejména z toho důvodu, že s drogou manipuloval pouze za účelem její aplikace bez nežádoucích příměsí. Obviněný dále zdůrazňuje, že nikdy pervitin neposkytl, nepředal ani nenabídl jiné osobě a aplikoval si ho pouze a výhradně pro svoji osobní potřebu, ze zdravotních důvodů a způsobem, který v průběhu trestního řízení sám popsal. Nejednalo se přitom o žádné zvyšování kvality této látky, jak uvádí soud prvního stupně ve výroku jeho rozsudku, ale pouze o vhodnější zpracování pro jeho aplikaci, přičemž v tomto jeho jednání lze spatřovat nanejvýš minimální společenskou škodlivost. 6. Obviněný nadto uvádí, že byl usvědčován pouze svojí vlastní výpovědí, přičemž v rámci přípravného řízení nebylo žádným způsobem prokázáno, jaké konkrétní množství látky sám pro sebe „pročistil“, když od počátku tvrdil, že se jednalo o jednotlivé dávky určené pouze pro jeho případnou a ojedinělou potřebu. Podle názoru obviněného tak oba soudy nižších stupňů hodnotily jeho jednání v této věci nepřiměřeně tvrdě. 7. Závěrem obviněný F. S. navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. řádu zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci, jakož i jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Šumperku, a podle § 265l odst. 1 tr. řádu přikázal věc soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. 8. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství se i přes řádně a včas zaslané dovolání obviněného k jeho obsahu ke dni konání neveřejného zasedání nikterak věcně nevyjádřil. Za tohoto stavu také nemohlo být jeho stanovisko k podanému dovolání následně Nejvyšším soudem zasláno obhájkyni obviněného k jeho případné replice. III. Přípustnost dovolání 9. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. řádu) nejprve zjišťoval, zda je dovolání přípustné a zda vyhovuje všem relevantním ustanovením trestního řádu, tedy zda dovolání obviněného bylo podáno v souladu s § 265a odst. 1, 2 tr. řádu, zda bylo podáno ve dvouměsíční zákonné lhůtě a na příslušném místě v souladu s § 265e odst. 1, 3 tr. řádu, jakož i oprávněnou osobou ve smyslu § 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. řádu. Dále Nejvyšší soud zkoumal, zda dovolání splňuje obligatorní obsahové náležitosti upravené v § 265f tr. řádu. 10. Po jeho prostudování Nejvyšší soud shledal, že obviněný všechna výše uvedená ustanovení trestního řádu respektoval, pročež předmětné dovolání vyhodnotil jako přípustné a vyhovující relevantním ustanovením trestního řádu, tzn. že nebyly shledány žádné skutečnosti bránící jeho věcnému projednání. IV. Důvodnost dovolání 11. Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. řádu, musel Nejvyšší soud dále posoudit otázku, zda lze obviněným uplatněný dovolací důvod považovat za některý z důvodů taxativně uvedených v citovaném ustanovení zákona (ve znění účinném od 1. 1. 2022), jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem. 12. V této souvislosti Nejvyšší soud připomíná, že důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2022, je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Uvedenou formulací přitom zákon vyjadřuje, že předmětný dovolací důvod je určen k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva. S poukazem na něj se naopak nelze domáhat přezkumu skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Zjištěný skutkový stav věci, kterým je dovolací soud vázán, je zde při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. To znamená, že dovolací soud musí vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku a rozveden v jeho odůvodnění, a je povinen zjistit, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav. 13. Mimo to Nejvyšší