11 Tz 36/2020 — Nejvyšší soud

11 Tz 36/2020 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:25. 11. 2020 Spisová značka:11 Tz 36/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:11.TZ.36.2020.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Stížnost pro porušení zákona Trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty Uznání a výkon cizozemských rozhodnutí Dotčené předpisy:§ 268 odst. 1 písm. c) tr. ř. § 268 odst. 1, 4, 5 z. m. j. s. § 285 odst. 1, 2 z. m. j. s. Kategorie rozhodnutí:CD EU Zveřejněno na webu:9. 2. 2021 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 11 Tz 36/2020- USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném 25. 11. 2020 stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti České republiky ve prospěch odsouzeného R. O., nar. XY v XY, státního příslušníka Ghanské republiky, v ČR bytem XY, okres XY, proti pravomocnému usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 13. 4. 2018, sp. zn. 2 T 17/2018, a rozhodl t a k t o : Podle § 268 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnost pro porušení zákona zamítá. O d ů v o d n ě n í : 1. Odsouzený R. O. byl rozsudkem Soudní stolice Hlavního města ze dne 7. 6. 2017, sp. zn. 21.B.572/2017/9, Maďarská republika, který nabyl právní moci dne 7. 6. 2017, uznán vinným trestným činem legalizace výnosů pocházejících z trestné činnosti podle 399 odst. 1 písm. a), podpísmeno aa) maďarského trestního zákoníku a za to odsouzen jednak k trestu odnětí svobody ve výměře dvou let s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu v trvání tří let, a dále k trestu vyhoštění z území Maďarska na dobu pěti let. Současně bylo citovaným rozsudkem rozhodnuto jednak o nařízení konfiskace majetku jmenovaného odsouzeného v hodnotě 154.200 HUF, a jednak o povinnosti odsouzeného uhradit ve prospěch maďarského státu náklady vzniklé v průběhu trestního řízení ve výši 98.705 HUF. 2. Dne 13. 12. 2017 bylo Obvodnímu soudu pro Prahu 3, jako soudu vykonávajícího státu, cestou Ministerstva spravedlnosti ČR doručeno osvědčení vydané Soudní stolicí Hlavního města ze dne 7. 7. 2017, sp. zn. 21.B.572/2017/9, Maďarská republika, jako soudem vydávajícího státu, dle čl. 4 Rámcového rozhodnutí Rady 2005/214/SVV, o uplatňování zásady vzájemného uznávání peněžitých trestů a pokut, dle kterého byla v bodě 2 písm. i) jako peněžitá částka uložená cizozemským rozhodnutím na základě odsouzení za trestný čin nebo přestupek označena částka 98.705 HUF připadající na náklady trestního řízení náležející maďarskému státu. V bodě 1 přílohy tohoto osvědčení, vztahujícím se k rozhodnutí nařizujícímu konfiskaci majetku odsouzeného, pak byla jako částka, která je předmětem exekuce ve vykonávajícím státě, označena peněžitá částka 154.200 HUF. 3. Jelikož bylo Obvodním soudem pro Prahu 3 po obdržení žádosti maďarského soudu o uznání a výkon jeho rozhodnutí zjištěno, že odsouzený R. O. se ke dni podání této žádosti již dlouhodobě nezdržoval v místě svého hlášeného pobytu na adrese Praha 3, XY, nýbrž se podle svého vlastní sdělení již od 12. 12. 2017 zdržoval na adrese Praha 4 – XY, XY, byla dne 24. 1. 2018 žádost maďarského soudu Obvodním soudem pro Prahu 3 postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 4 jako soudu podle § 280 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních (dále jen „z. m. j. s.“) věcně a místně příslušnému k jejímu vyřízení. 4. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 13. 4. 2018, sp. zn. 2 T 17/2018, pak bylo podle § 268 odst. 1 z. m. j. s. rozhodnuto o uznání shora uvedeného rozsudku Soudní stolice Hlavního města ze dne 7. 6. 2017, sp. zn. 21.B.572/2017/9, Maďarská republika, s tím, že odsouzený podle § 268 odst. 2, 4, 5 z. m. j. s. vykoná na území České republiky peněžitý trest, který mu byl tímto uznaným cizozemským rozhodnutím uložen ve výši 154.200 HUF, přičemž uložený peněžitý trest byl přepočítán podle devizového kurzu České národní banky (dále jen „ČNB“) ke dni 7. 6. 2017 na částku 13.147 Kč. Podle § 268 odst. 1, 4, 5 z. m. j. s. bylo současně rozhodnuto o výkonu nákladů řízení uložených uznaným cizozemským rozhodnutím ve výši 98.705 HUF, jež byly přepočítány podle devizového kurzu ČNB ke dni 7. 6. 2017 na částku 8.416 Kč. Jelikož proti tomuto usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 nebyla žádnou z k tomu oprávněných osob v zákonné lhůtě podána stížnost, nabylo toto rozhodnutí právní moci dne 27. 4. 2018. 5. Dne 22. 9. 2020 podala ministryně spravedlnosti podle § 266 odst. 1 tr. řádu proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 13. 4. 2018, sp. zn. 2 T 17/2018, jímž bylo rozhodnuto podle § 268 odst. 1 z. m. j. s. o uznání na území České republiky výše citovaného rozsudku Soudní stolice Hlavního města ze dne 7. 6. 2017, sp. zn. 21.B.572/2017/9, Maďarská republika, s tím, že odsouzený R. O. na území České republiky vykoná maďarským soudem uložený peněžitý trest přepočítaný na částku ve výši 13.147 Kč, za současného rozhodnutí o vykonání nákladů řízení uložených tímto cizozemským rozhodnutím přepočítaných na částku ve výši 8.416 Kč, ve prospěch odsouzeného R. O. stížnost pro porušení zákona. Ministryně spravedlnosti v rámci odůvodnění podané stížnosti pro porušení zákona poukázala na skutečnost, že Obvodní soud pro Prahu 4 v celém rozsahu napadeného usnesení postupoval podle § 268 z. m. j. s., ačkoliv trest konfiskace majetku odsouzeného v hodnotě 154.200 HUF uložený mu maďarským soudem svojí povahou není peněžitým trestem ve smyslu § 261 z. m. j. s., nýbrž propadnutím nebo zabráním majetku nebo věcí ve smyslu § 278 z. m. j. s. Pokud tedy Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl o tom, že se podle § 268 odst. 1 z. m. j. s. na území České republiky uznává maďarský rozsudek a že se podle § 268 odst. 2, 4, 5 z. m. j. s. peněžitý trest uložený maďarským rozsudkem ve výši 154.200 HUF vykoná jako peněžitý trest ve výši 13.147 Kč, pochybil, neboť maďarským rozsudkem žádný peněžitý trest ve výši 154.200 HUF odsouzenému uložen nebyl. 6. V případě správného postupu měl Obvodní soud pro Prahu 4 dle ministryně spravedlnosti naopak rozhodnout tak, že se podle § 268 odst. 1, 4 z. m. j. s. maďarský rozsudek uznává na území České republiky a jiné peněžité plnění (v podobě nákladů řízení ve prospěch maďarského státu) uložené maďarským rozsudkem ve výši 98.705 HUF se vykoná a podle § 268 odst. 5 z. m. j. s. se částka 98.705 HUF přepočítává podle kurzu devizového trhu vyhlášeného ČNB ke dni 7. 6. 2017 na částku 8.416 Kč. Zároveň měl obvodní soud rozhodnout tak, že podle § 285 odst. 1 z. m. j. s. se maďarský rozsudek uznává na území České republiky a trest konfiskace majetku v hodnotě 154.200 HUF uložený maďarským rozsudkem se vykoná, a podle § 285 odst. 2 z. m. j. s. se částka 154.200 HUF přepočítává podle kurzu devizového trhu vyhlášeného ČNB ke dni 7. 6. 2017 na částku 13.147 Kč. 7. Vzhledem k výše uvedenému, jakož i s přihlédnutí k judikaturnímu významu napadeného usnesení, tak ministryně spravedlnosti závěrem podané stížnosti pro porušení zákona navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. řádu vyslovil, že usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 13. 4. 2018, sp. zn. 2 T 17/2018, byl porušen zákon v neprospěch odsouzeného R. O., a to v § 268 odst. 1, 2, 4, 5 z. m. j. s. Současně ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 269 odst. 2 tr. řádu napadené usnesení, jakož i všechna další rozhodnutí na toto usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž dojde zrušením, pozbyla podkladu, zrušil, a podle § 270 odst. 1 tr. řádu obvodnímu soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. 8. Odsouzený R. O. se i přes řádně zaslanou stížnost pro porušení zákona k jejímu obsahu nikterak věcně nevyjádřil. V dané trestní věci přitom nebyly Nejvyšším soudem shledány důvody nutné obhajoby ve smyslu § 36a odst. 2 tr. řádu. 9. K podané stížnosti pro porušení zákona se ke dni jejího projednání nikterak nevyjádřil ani státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství, jemuž byl tento mimořádný opravný prostředek Nejvyšším soudem řádně zaslán na vědomí. 10. Nejvyšší soud jako soud příslušný k vedení řízení o stížnosti pro porušení zákona (§ 266 odst. 1 tr. řádu) nejprve zjišťoval, zda je stížnost pro porušení zákona přípustná a zda vyhovuje všem relevantním ustanovením trestního řádu, tedy zda byla podána v souladu s § 266 tr. řádu, na příslušném místě (§ 266 odst. 1 tr. řádu), jakož i oprávněnou osobou (§ 266 odst. 1 tr. řádu). Dále Nejvyšší soud zkoumal, zda stížnost pro porušení zákona splňuje obligatorní obsahové náležitosti upravené v § 267 odst. 1 tr. řádu. 11. Po prostudování podané stížnosti pro porušení zákona Nejvyšší soud shledal, že stěžovatelka všechna výše uvedená ustanovení trestního řádu respektovala, pročež předmětnou stížnost pro porušení zákona v