20 Cdo 1187/2025 — Nejvyšší soud

20 Cdo 1187/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 7. 2025 Spisová značka:20 Cdo 1187/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:20.CDO.1187.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Nepeněžité plnění Zastavení exekuce Dotčené předpisy:§ 351 o. s. ř. § 72 odst. 2 předpisu č. 120/2001 Sb. § 268 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:18. 8. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Cdo 1187/2025-642 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněných a) T. M., b) E. M., zastoupených Mgr. Tomášem Rašovským, advokátem se sídlem v Brně, Skřivanova 337/7, proti povinnému D. H., zastoupenému Mgr. Barborou Sedlákovou, advokátkou se sídlem v Křoví čp. 111, pro vymožení nepeněžité povinnosti, o zastavení exekuce, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 19 EXE 2296/2021, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. 12. 2024, sp. zn. 12 Co 4/2024, takto: Dovolání se odmítá. O d ů v o d n ě n í: 1. Okresní soud Brno-venkov (dále též jen „soud prvního stupně) usnesením ze dne 8. 9. 2023, č. j. 19 EXE 2296/2021-334, zamítl návrh povinného z 28. 2. 2022 na úplné zastavení exekuce vedené soudním exekutorem JUDr. Petrem Kociánem, Exekutorský úřad Brno-venkov, pod sp. zn. 137 EX 25136/21 (výrok I), současně tuto exekuci zastavil v části, v níž je vedena na základě exekučních příkazů z 26. 9. 2022, č. j. 137 EX 25136/21-93, o uložení pokuty 200 000 Kč, a z 30. 1. 2023, č. j. 137 EX 25136/21-102, o uložení pokuty 200 000 Kč (výrok II), a dále zamítl návrh na částečné zastavení téže exekuce v části, v níž je vedena na základě exekučních příkazů z 21. 2. 2022, č. j. 137 EX 25136/21-33, o uložení pokuty 50 000 Kč, ze dne 26. 5. 2022, č. j. 137 EX 25136/21-83, o uložení pokuty 150 000 Kč, a ze dne 18. 5. 2023, č. j. 137 EX 25136/21-110, o uložení pokuty 50 000 Kč (výrok III). Ukládání pokut se vztahuje k porušení povinnosti povinného, který se ve výroku I smíru, který byl schválen usnesením Okresního soudu v Brně-venkov ze dne 20. 10. 2021, č. j. 7 C 23/2021-156, zavázal zdržet se rušení žalobců z pozemku parcela č. XY, jehož součástí je stavba ve výroku smíru popsaná a z dalších pozemků ve výroku smírů popsaných, na pozemky ve vlastnictví žalobců rovněž ve výroku smíru popsaných, rušení hlukem pocházejícím z nemovitých věcí ve vlastnictví žalovaného lidskými projevy nebo hlukem ze zařízení, nástrojů umístěných v nemovitých věcech nebo na nemovitých věcech ve vlastnictví žalovaného tak, aby hodnota ekvivalentní hladiny akustického tlaku (ALAeq, T) pro chráněné vnitřní prostory staveb domů ve vlastnictví žalobců v žádném z nich nepřesáhla hodnoty 45 dB (A) v době od 6 do 22 hodin, a pro chráněné venkovní prostory těchto domů a na pozemcích ve vlastnictví žalobců v žádném z nich nepřesáhla hodnoty 50 dB (A) v době od 6 do 22 hodin s tím, že v době od 22 do 6 hodin platí noční klid, a to počínaje právní mocí rozhodnutí o schválení smíru. 2. V záhlaví uvedeným rozhodnutím Krajský soud v Brně (dále též „odvolací soud“) výrokem I potvrdil usnesení soudu prvního stupně v jeho výroku I a v té části výroku III, jíž byl zamítnut návrh na zastavení exekuce ohledně exekučních příkazů ze dne 21. 2. 2022, č. j. 137 EX 25136/21-33, co do částky uložené pokuty 20 000 Kč, ze dne 26. 5. 2022, č. j. 137 EX 25136/21-83, co do částky uložené pokuty 50 000 Kč, a ze dne 18. 5. 2023, č. j. 137 EX 25136/21-110, co do částky uložené pokuty 50 000 Kč. Současně výrokem II změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že zastavil exekuci ohledně exekučního příkazu ze dne 21. 2. 2022, č. j. 137 EX 25136/21-33, co do částky uložené pokuty 30 000 Kč a ze dne 26. 5. 2022, č. j. 137 EX 25136/21-83, co do částky uložené pokuty 100 000 Kč. 3. Odvolací soud se vzhledem k námitkám povinného (s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 5. 1. 2022, sp. zn. 20 Cdo 1275/2021, ze dne 16. 12. 2009, sp. zn. 20 Cdo 3989/2007, ze dne 26. 5. 2009, sp. zn. 20 Cdo 2021/2007, ze dne 21. 9. 2005, sp. zn. 20 Cdo 1258/2005, ze dne 30. 6.2004, sp. zn. 20 Cdo 965/2003) zaměřil především na posouzení materiální vykonatelnosti exekučního titulu. Zejména zkoumal, zda práva a jim odpovídající povinnosti jsou v exekučním titulu určeny přesným a nepochybným způsobem. Porovnával formulaci nyní vymáhané povinnosti s dosud řešenými případy imisního sousedského sporu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2006, sp. zn. 22 Cdo 223/2005, ze dne 30. 8. 2007, sp. zn. 22 Cdo 2808/2007, ze dne 19. 6. 2013, sp. zn. 22 Cdo 2945/2011, ze dne 28. 1. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3559/2012, ze dne 28. 1. 2015, sp. zn. 22 Cdo 636/2014, ze dne 22. 8. 2017, sp. zn. 22 Cdo 1489/2016, usnesení ze dne 19. 2. 2008, sp. zn. 22 Cdo 3532/2006, ze dne 20. 6. 2017, sp. zn. 22 Cdo 1438/2017, nález Ústavního soudu ze dne 11.2. 2012, sp. zn. I. ÚS 451/11), neboť platná právní úprava, právní teorie ani soudní praxe nepodávají komplexní a vyčerpávající charakteristiku toho, jak formulovat rozhodnutí soudu, jímž se ukládá žalovanému zdržet se obtěžování žalobce hlukem nad míru přiměřenou místním poměrům. Odvolací soud dovodil, že v případě rušení hlukem obstojí z hlediska materiální vykonatelnosti takový titul, jímž je žalovanému uloženo zdržet se obtěžování žalobce hlukem, jenž je definován konkrétními měřitelnými hodnotami (hladinou akustického tlaku). Další možností definice hluku nad míru přiměřenou poměrům je specifikace druhu vykonávané činnosti, z níž má hluk pocházet, a jíž se tedy žalovaný má zdržet. Nezbytným se jeví vymezení konkrétního místa, kde má k nerušení docházet, případně též vymezení času, kdy má k nerušení docházet, pokud se nemá jednat o nerušení stálé a nepřetržité. 4. V kontextu projednávané věci odvolací soud dospěl k závěru o celkové materiální vykonatelnosti prvního odstavce soudního smíru jako dostatečného vymezení toho, jakého hluku se má povinný zdržet, jelikož jde o vymezení standardně odpovídající obvyklé praxi obecných soudů, jak vyplývá z výše zmiňovaných rozhodnutí Nejvyššího i Ústavního soudu. Odvolací soud uvedl, že z hlediska požadavků soudní praxe je vymezení míry přiměřené místním poměrům v denní době, provedené numerizací hladiny hluku i lokalizací míst, v nichž nemají být oprávnění rušeni, a míst, odkud nemá hluk přicházet, jakož i původu tohoto hluku, v podkladovém rozhodnutí obvyklé, jednoznačné. Exekuční titul sice nikterak nevysvětluje pojem „noční klid“. Odvolací soud však nepochybuje o tom, že při posouzení celkového znění soudního smíru půjde logicky o porušení nočního klidu tehdy, pokud by oprávnění ve svých nemovitostech naměřili v noční dobu hodnoty hluku vyšší, než jaké jsou ve smíru stanoveny pro denní dobu. Kromě toho při použití logického výkladu považuje soud za jasné porušení nočního klidu v okrajové městské lokalitě určené k bydlení i jakékoli jiné zvukové projevy, pocházející z nemovitostí povinného, jež nemusí dosahovat hladiny hluku vymezené pro denní dobu, ale jsou v době od 22 do 6 hodin slyšitelné na nebo v nemovitostech oprávněných a nemají ojedinělý nebo nahodilý charakter; nepochybně by se v tomto směru mohlo jednat např. o hlasitý hovor nebo hlasitou hudbu. 5. Druhý odstavec soudního smíru není pro tuto exekuci významný, poněvadž v ní se neřeší rušení provozem motorové pily. Co se týče odstavců 3 a 4 soudního smíru, tak tam sjednané závazky oprávněných ohledně provádění měření nemají žádný dopad na závazek povinného vyplývající z prvního odstavce a jeho materiální vykonatelnost. I pokud by oprávnění neprováděli měření podle požadavků vymezených v odstavcích 3 a 4 soudního smíru, neznamená to, že nelze vést proti povinnému exekuci, bude-li v nebo na nemovitostech oprávněných objektivně zjištěn hluk přesahující stanovené hodnoty v denní době nebo bude prokázáno porušení nočního klidu povinným v době od 22 do 6 hodin. V odstavcích 3 a 4 soudního smíru nejde o ujednání o vzájemné povinnosti oprávněných, podmiňující vedení exekuce. Navíc formulace o měření na terase přilehlé k rodinnému domu se jeví neurčitá, protože nevymezuje, o kterou ze dvou teras domu se jedná, přičemž každá strana si vykládá pojem jinak. Pro rozhodnutí v této věci tudíž pozbývá významu zjišťovat, čím bylo měřeno, kdo měřil, kde bylo měřeno, zda byla otevřená okna a dveře apod. 6. Následně odvolací soud vyhodnotil jako dostatečně osvědčené skutečnosti, jež měly znamenat porušení povinností vyplývajících pro povinného z exekučního titulu, a tedy i samu důvodnost zahájení i dalšího vedení exekuce (kromě zvukových a obrazově zvukových nahrávek spolehlivě doloženou četnými úředním