20 Cdo 1532/2025 — Nejvyšší soud

20 Cdo 1532/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:14. 10. 2025 Spisová značka:20 Cdo 1532/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:20.CDO.1532.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Odklad právní moci Dotčené předpisy:§ 243 písm. b) o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:27. 10. 2025 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 18.08.2025I.ÚS 2407/25 Kateřina Ronovská odmítnuto pro nepřípustnost<br/>procesní - náhrada nákladů řízení - § 6210. 9. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Cdo 1532/2025-559 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněného M. S., zastoupeného Mgr. Oldřichem Barochem, advokátem se sídlem v Praze 2, Londýnská č. 730/59, proti povinnému J. K., zastoupenému Mgr. PhDr. Karlem Smetanou, advokátem se sídlem v Praze 1, Staroměstské náměstí č. 10, pro 25 463 614,64 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 206 EXE 6841/2020, o dovolání oprávněného a dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 13. prosince 2024, č. j. 18 Co 102/2023-471 takto: Právní moc usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 13. prosince 2024, č. j. 18 Co 102/2023-471, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání, kterými bylo uvedené usnesení napadeno. Odůvodnění: Okresní soud Praha-západ usnesením ze dne 15. prosince 2022, č. j. 206 EXE 6841/2020-285, rozhodl, že exekuce vedená soudním exekutorem JUDr. Ivem Erbertem, Exekutorská úřad Praha-východ, na základě pověření Okresního soudu Praha-západ ze dne 4. března 2021, č. j. 206 EXE 5251/2021-14, se v rozsahu povinnosti zaplatit úrok z prodlení ve výši 16,2 % ročně z částky 3 296 148,61 Kč představující nezaplacený úrok za rok 2019 od 1. února 2020 do 21. září 2020, zastavuje (výrok I) a dále, že ve zbývajícím rozsahu se návrh povinného ze dne 11. února 2021, doplněný podáním ze dne 20. června 2021, a návrh povinného na zastavení exekuce ze dne 19. dubna 2021, doplněný podáním ze dne 20. června 2021, na úplné zastavení exekucí vedených soudním exekutorem JUDr. Ivem Erbertem, Exekutorská úřad Praha-východ, na základě pověření Okresního soudu Praha-západ ze dne 4. března 2021, č. j. 206 EXE 5251/2021-14, a na základě pověření Okresního soudu Praha-západ ze dne 28. prosince 2020, č. j. 206 EXE 6841/2020-13, zamítají (výrok II.). Krajský soud v Praze usnesením ze dne 13. prosince 2024, č. j. 18 Co 102/2023-471, rozhodl, že usnesení soudu prvního stupně se ve výroku II. mění tak, že exekuce vedená soudním exekutorem JUDr. Ivo Erbertem, Exekutorský úřad Praha–západ, na základě pověření Okresního soudu Praha–západ ze dne 28. prosince 2020, č. j. 206 EXE 6841/2020-13, v části pro vymožení pohledávky ve výši 14 142 715,61 Kč se zastavuje a exekuce vedená soudním exekutorem JUDr. Ivo Erbertem, Exekutorský úřad Praha – západ, na základě pověření Okresního soudu Praha – západ ze dne 4. března 2021, č. j. 206 EXE 5251/2021-14 v rozsahu povinnosti povinného zaplatit oprávněnému úrok ve výši 13,2 % p.a. z částky 12 566 885,61 Kč od 1. ledna 2020 do 31. ledna 2020, úrok z prodlení ve výši 16,2 % p.a. z částky 12 566 885,61 Kč od 1. února 2020 do 20. září 2020, úrok z prodlení ve výši 16,2 % p.a. z částky 20 356 885,61 Kč za den 21. září 2020 a úrok z prodlení ve výši 16,2 % p.a. z částky 15 853 033,61 Kč od 22. září 2020 do 31. prosince 2020 se zastavuje; ve zbytku se návrh povinného na zastavení exekuce zamítá (první výrok) a dále že oprávněný je povinen zaplatit povinnému na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 113 664,50 Kč (druhý výrok) a že oprávněný je povinen zaplatit povinnému na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 36 255,50 Kč (třetí výrok). Povinný dovoláním napadl usnesení odvolacího soudu v rozsahu jeho prvního výroku. Oprávněný dovoláním napadl usnesení odvolacího soudu v celém jeho rozsahu. Oprávněný rovněž navrhl, aby dovolací soud odložil právní moc dovolání napadeného usnesení, přičemž tento návrh odůvodnil tím, že je podle rozhodnutí o úpadku povinného jako věřitel povinen přihlásit svou pohledávku do insolvenčního řízení do dvou měsíců ode dne zveřejnění rozhodnutí o úpadku. Oprávněný vymáhal v exekučním řízení pohledávku na zaplacení jistiny ve výši 21 247 309,61 Kč a úroků za rok 2020 ve výši 3 904 911,49 Kč, tedy celkem 25 152 221,11 Kč. Napadeným rozhodnutím byla však pohledávka podstatně snížena. Pohledávka na jistině podle rozhodnutí odvolacího soudu činí 7 104 594 Kč a na úrocích 1 750 653,27 Kč, tedy celkem 8 855 247,27 Kč. Podle oprávněného je dovoláním napadené rozhodnutí nesprávné a pohledávka ve výši 25 152 221,11 Kč byla v exekučním řízení vymáhána oprávněně. Celková výše pohledávky včetně úroků ke dni 31. prosince 2024 činí podle oprávněného cca 42 999 691,18 Kč. Přihlásí-li oprávněný do insolvenčního řízení pohledávku ve výši dle vyčíslení odvolacího soudu a následně by bylo v dovolacím řízení napadené rozhodnutí zrušeno či změněno, oprávněný již nebude moci zbylou část pohledávky do insolvenčního řízení přihlásit. Přihlásí-li naopak pohledávku ve výši, jakou pokládá za správnou on, vystavuje se riziku popření pohledávky a zjištění, že skutečná výše pohledávky činí méně než 50 % přihlášené částky, přičemž podle ustanovení § 178 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), se v takovém případě nebude k přihlášené pohledávce přihlížet ani ve zjištěném rozsahu, a nadto bude moci být oprávněnému uloženo, aby ve prospěch majetkové podstaty zaplatil částku ve výši, o níž přihlášená pohledávka převyšuje rozsah, ve kterém byla pohledávka zjištěna. V obou případech oprávněnému hrozí závažný zásah do jeho práv. Odklad právní moci se přitom nedotkne jiných osob, než jsou účastníci řízení, a to ani ostatních věřitelů v insolvenčním řízení, neboť pohledávka oprávněného bude v každém případě přezkoumávána v přezkumném řízení. Nejvyšší soud postupoval podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2022 (srov. část první čl. II bod 1 zákona č. 286/2021 Sb.) – dále též jen „o. s. ř.“. Podle § 243 písm. b) o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Nejvyšší soud, aniž by předjímal výsledek dovolacího řízení, dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro odložení právní moci rozhodnutí odvolacího soudu, a rozhodl shora uvedeným výrokem. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 14. 10. 2025 JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu