20 Cdo 3439/2019 — Nejvyšší soud

20 Cdo 3439/2019 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:29. 10. 2019 Spisová značka:20 Cdo 3439/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:20.CDO.3439.2019.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Náklady řízení Exekuce Prodej movitých věcí a nemovitostí Dotčené předpisy:§ 336b o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:7. 1. 2020 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Cdo 3439/2019-61 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné SEP HOLDING, a.s., se sídlem v Uherském Hradišti, Tř. Maršála Malinovského č. 884, identifikační číslo osoby 65276116, proti povinné STK – Stavokonstrukce, s.r.o. v likvidaci, se sídlem v Praze 7, Veletržní č. 484/29, identifikační číslo osoby 42660262, pro 15 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 112 Nc 6064/2005, o dovolání soudního exekutora JUDr. Vladimíra Plášila, LL.M., Exekutorský úřad Praha 7, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. května 2019, č. j. 51 Co 169/2019-462, takto: Dovolání soudního exekutora JUDr. Vladimíra Plášila, LL.M., Exekutorský úřad Praha 7, se odmítá. Odůvodnění: Obvodní soud pro Prahu 7 usnesením ze dne 10. 10. 2005, č. j. 112 Nc 6064/2005-12, nařídil exekuci pravomocného a vykonatelného rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 1. 2005, č. j. 27 Cm 163/2004-15, který nabyl právní moci dne 10. 5. 2005, k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 15 000 000 Kč s příslušenstvím ve výši 4 000 000 Kč, jakož i nákladů exekučního řízení, jejichž výše bude určena v příkazu k úhradě nákladů exekuce, a provedením exekuce pověřil soudního exekutora JUDr. Vladimíra Plášila, Exekutorský úřad Praha 7. Soudní exekutor JUDr. Vladimír Plášil, LL.M., Exekutorský úřad Praha 7, usnesením ze dne 8. 11. 2018, č. j. 063 EX 2275/05-428, rozvrhl rozdělovanou podstatu ve výši 1 850 000 Kč tak, že se uspokojí přihlášené pohledávky tímto způsobem: 1. Pohledávka soudního exekutora JUDr. Vladimíra Plášila, LL.M., Exekutorský úřad Praha 7, na náhradu nákladů exekuce ve výši 317 470,73 Kč k úplnému zaplacení. 2. Pohledávka zástavní věřitelky CASPER CONSULTING, a.s., se sídlem v Praze 1, Olivova č. 2096/4, identifikační číslo osoby 63980401 (jako procesní nástupce Apston Capital Ltd. se sídlem 4th Floor, Hannover Building, Windmill Lane, Dublin, Irsko), ve výši 1 532 529,27 Kč k částečnému zaplacení, čímž byla rozdělovaná podstata vyčerpána. K odvolání zástavní věřitelky CASPER CONSULTING, a.s., Městský soud v Praze usnesením ze dne 29. 5. 2019, č. j. 51 Co 169/2019-462, změnil usnesení soudního exekutora JUDr. Vladimíra Plášila, LL.M., Exekutorský úřad Praha 7, tak, že z rozdělované podstaty ve výši 1 850 000 Kč se uspokojí přihlášená pohledávka zástavní věřitelky CASPER CONSULTING, a.s., ve výši 1 850 000 Kč k částečnému zaplacení a tímto je rozdělovaná podstata vyčerpána. Odvolací soud dospěl k závěru, že vzhledem k tomu, že usnesení o nařízení exekuce bylo vydáno do 31. 12. 2007, uspokojí se pohledávka soudního exekutora na náhradu nákladů exekuce v rozvrhu rozdělované podstaty ve třetí skupině podle ustanovení § 337c odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“), ve znění k 10. 10. 2005, a to až poté, co budou uspokojeny ostatní pohledávky této skupiny. Zástavní věřitelce rovněž nesvědčilo popěrné právo (povinnost) popírat pohledávku soudního exekutora na nákladech exekuce podle ustanovení § 336b odst. 4 písm. b) o. s. ř., neboť toto právo směřuje pouze proti pohledávkám přihlášených věřitelů, nikoliv nákladům exekuce a vymáhané pohledávce oprávněného, neboť tyto se do zahájení dražebního jednání nepřihlašují. Proti usnesení odvolacího soudu podal dovolání soudní exekutor JUDr. Vladimír Plášil, LL.M., Exekutorský úřad Praha 7. Namítá, že v projednávané věci byla exekuce zahájena dne 10. 10. 2005, tedy před nabytím účinnosti zákona č. 347/2007 Sb., který neobsahuje přechodná ustanovení, a jehož použití pro exekuční řízení zahájená do 31. 12. 2007 vyloučil Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. IV. ÚS 314/09, projednávanou věc je proto třeba posuzovat podle občanského soudního řádu a zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád (dále též jen „ex. řád“), ve znění zákona č. 286/2009 Sb., neboť podle čl. II. bod 1 zákona č. 286/2009 Sb. se tento zákon použije i pro řízení zahájená přede dnem nabytí jeho účinnosti a k rozvrhu v projednávané věci došlo po 1. 11. 2009. Z tohoto důvodu je třeba náklady exekuce v projednávané věci podle ustanovení § 66 odst. 7 ve spojení s ustanovením § 130 odst. 2 ex. řádu ve znění zákona č. 286/2009 Sb. zařadit do první skupiny podle ustanovení § 337c odst. 1 písm. a) o. s. ř. Dovolatel dále namítá, že pohledávka soudního exekutora nebyla zástavní věřitelkou CASPER CONSULTING, a.s., řádně popřena tak, jak to požaduje ustanovení § 337b odst. 1 a 3 o. s. ř., neboť k rozvrhovému jednání dne 8. 11. 2018 se žádný z účastníku řízení ani přihlášených věřitelů nedostavil, pohledávka tak nebyla popřena nejpozději do skončení rozvrhového jednání před soudem prvního stupně a nemůže být v dalším řízení (ani odvolacím) žádným z účastníků popřena. Dovolatel navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), a dospěl k závěru, že dovolání není přípustné, neboť usnesení odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby odpovídající právní otázky byly posouzeny jinak (srov. § 237 o. s. ř.). Ohledně dovolací námitky týkající se pořadí uspokojení pohledávky soudního exekutora z nákladů exekuce Nejvyšší soud opakovaně vyložil, že bylo-li usnesení o nařízení exekuce vydáno do 31. 12. 2007, pak se pohledávka soudního exekutora na náhradu nákladů exekuce prodejem nemovité věci uspokojí v rozvrhu rozdělované podstaty ve třetí skupině (§ 337c odst. 1 písm. c/ o. s. ř.), a to až poté, co budou uspokojeny ostatní pohledávky této skupiny (k tomu viz jednak bod XVIII. stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia k výkladu zákona č. 120/2001 Sb. /ve znění do 31. 12. 2007/, ze dne 15. 2. 2006, Cpjn 200/2005, uveřejněného pod číslem 31/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále pak namátkou usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 3. 2008, sp. zn. 20 Cdo 5223/2007, usnesení ze dne 14. 1. 2010, sp. zn. 20 Cdo 4810/2007, usnesení ze dne 17. 3. 2010, sp. zn. 20 Cdo 1625/2008, usnesení ze dne 28. 7. 2010, sp. zn. 20 Cdo 3039/2008, usnesení ze dne 24. 3. 2011, sp. zn. 20 Cdo 1928/2009, usnesení ze dne 27. 7. 2011, sp. zn. 20 Cdo 696/2011, usnesení ze dne 26. 6. 2013, sp. zn. 20 Cdo 1361/2013, usnesení ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 20 Cdo 813/2013, usnesení ze dne 17. 7. 2017, sp. zn. 20 Cdo 1275/2017, nález Ústavního soudu ze dne 5. 5. 2009, sp. zn. IV. ÚS 314/09, a to zejména k otázce aplikovatelnosti nové právní úpravy a nepřípustného retroaktivního výkladu norem, dále nález Ústavního soudu ze dne 24. 9. 2009, sp. zn. I. ÚS 1562/09 a další). Nejvyšší soud i Ústavní soud současně opakovaně zdůraznily, že exekuční řízení uskutečňované na základě usnesení soudu o nařízení exekuce vydaného před účinností zákona č. 347/2007 Sb. je třeba zásadně posoudit podle exekučního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2007. Uvedené závěry jsou přitom použitelné i v době po 1. 11. 2009, kdy nabyla účinnosti novela exekučního řádu provedená zákonem č. 286/2009 Sb., neboť právní úprava obsažená v ustanovení § 68 odst. 2 ex. řádu (ve znění zákona č. 347/2007 Sb.) byla další novelou zákona č. 120/2001 Sb. provedenou zákonem č. 286/2009, který nabyl účinnosti dnem 1. 11. 2009, zařazena (ve stejném znění) do nového ustanovení § 66 odst. 7 ex. řádu (srov. Čl. I bod 53. zákona č. 286/2009 Sb.) a tím došlo pouze k systematické legislativní změně exekučního řádu, která neměla za následek změnu v obsahu právní úpravy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 6. 2014, sp. zn. 30 Cdo 1419/2013, usnesení ze dne 8. 4. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1233/2013, usnesení ze dne 24. 9. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3565/2014, usnesení Ústavního soudu ze dne 10. 7. 2014, sp. zn. I. ÚS 4032/13, usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 7. 2014, sp. zn. III. ÚS 546/14, usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. IV