21 Cdo 1917/2016 — Nejvyšší soud

21 Cdo 1917/2016 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:24. 11. 2016 Spisová značka:21 Cdo 1917/2016 ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.1917.2016.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Zastoupení Dotčené předpisy:čl. 24 odst. 1 o. s. ř. čl. 26 odst. 6 o. s. ř. čl. 28 odst. 1 o. s. ř. čl. 53 o. s. ř. čl. 54 o. s. ř. čl. 147 odst. 1 o. s. ř. čl. 151 odst. 1 o. s. ř. čl. 3025 odst. 2 o. z. čl. 26 odst. 1 písm. a) předpisu č. 304/2013Sb. čl. 121 odst. 1 předpisu č. 304/2013Sb. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:20. 2. 2017 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 1917/2016 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného, ve věci péče o nezletilého R. K., zastoupeného městem Moravská Třebová se sídlem městského úřadu v Moravské Třebové, náměstí T.G. Masaryka č. 29, jako opatrovníkem, syna matky L. K. a otce R. K., zastoupeného Odborovou organizací Sluníčko, z.s. se sídlem ve Starém Městě, Petrušov č. 152, IČO 22711554, právně zastoupeného Mgr. Yvonou Bartošovou, advokátkou se sídlem v Litomyšli, Portmanka č. 210, vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 0 P 166/2008, o dovolání otce a Odborové organizace Sluníčko, z.s. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích ze dne 16. července 2015 č.j. 27 Co 363/2015-279, takto: I. Usnesení krajského soudu a usnesení Okresního soudu ve Svitavách ze dne 18. května 2015 č.j. 0 P 166/2008-256 se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu ve Svitavách k dalšímu řízení. II. Řízení o dovolání Odborové organizace Sluníčko, z.s., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích ze dne 16. 7. 2015 č.j. 27 Co 363/2015-279 se zastavuje. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Otec se návrhem podaným dne 28. 5. 2014 u Okresního soudu ve Svitavách domáhal, aby soud rozhodl, že pro dobu tří let zpět před podáním návrhu a pro dobu budoucí se mu z důvodu nedostatečného příjmu nestanovuje výživné pro nezletilého. Otec předložil společně s tímto návrhem procesní plnou moc, v níž ,,ke všem úkonům ve všech řízeních“ zmocnil Ing. M. B. jako obecného zmocněnce. Usnesením ze dne 11. 11. 2014 č.j. 0P 166/2008-185 Okresní soud ve Svitavách nepřipustil pro předmětné řízení zastoupení otce zmocněncem Ing. M. B., neboť došel na základě chování zmocněnce při jednání k závěru o jeho nezpůsobilosti k řádnému zastupování. Otec požádal o určení lhůty ke zvolení si nového zástupce poté, co bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno dne 12. 3. 2015 usnesením Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích č.j. 27 Co 196/2015-234. Dne 20. 4. 2015 předložil otec Okresnímu soudu ve Svitavách procesní plnou moc, kterou udělil Odborové organizaci Sluníčko, z.s. Okresní soud ve Svitavách usnesením ze dne 18. 5. 2015 č.j. 0 P 166/2008-256 nepřipustil zastoupení otce Odborovou organizací Sluníčko, z.s. Na základě zjištění, že prezidentem Odborové organizace Sluníčko, z.s., a osobou za ní jednající je Ing. M. B., došel soud prvního stupně k závěru, že plná moc udělená otcem Odborové organizaci Sluníčko, z.s., vede jednoznačně pouze k obcházení výše uvedených rozhodnutí, jimiž nebylo v předmětném řízení připuštěno zastoupení otce Ing. M. B. K odvolání Odborové organizace Sluníčko, z.s., bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 16. 7. 2015 č.j. 27 Co 363/2015-279. Odvolací soud došel k závěru, že projednávaná věc se svým ,,excesivním charakterem“ vymyká řádnému zastoupení účastníka odborovou organizací, a proto na ní nelze nekriticky aplikovat stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014 sp. zn. Cpjn 202/2013, podle nějž je-li účastník v občanském soudním řízení zastoupen sdružením osob, které bylo do spolkového rejstříku zapsáno jako odborová organizace, nesmí soud při zkoumání podmínek pro výkon této její zástupčí činnosti posuzovat ani to, jaké jsou skutečné zájmy sdružení, ani okolnost, jaká naplňuje kritéria činnosti odborových organizací. Uvedený závěr o nezpůsobilosti Odborové organizace Sluníčko, z.s., k zastupování, podle odvolacího soudu vyplývá zejména z jejích stanov, ve kterých je výslovně uvedeno, že cílem jejího vzniku je využití stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014 sp. zn. Cpjn 202/2013, že zástupce není k odborové organizaci žádným způsobem vázán a že odborová organizace neposkytuje zástupcům žádné materiální zázemí. Odvolací soud posoudil činnost Odborové organizace Sluníčko, z.s., jako pokoutnictví, neboť jde o případ obcházení ustanovení občanského soudního řádu a suplování výkonu advokacie, což je pro účastníky (vzhledem k absenci její odpovědnosti za poskytování služeb) nebezpečné. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal dovolání otec. Dovolatel předně poukázal na to, že rozhodnutí odvolacího soudu je v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (zejména se stanoviskem ze dne 23. 4. 2014 sp. zn. Cpjn 202/2013), podle níž soud nemá v případě zastoupení účastníka odborovou organizací právo zkoumat způsobilost této odborové organizace k zastupování. Dovolatel dále namítal, že advokáti nemají ,,monopol“ na zastupování účastníků před soudem, když v některých řízeních dochází běžně k ,,laickému zastupování“, a že činnost Odborové organizace Sluníčko, z.s. nelze označit za ,,pokoutnictví“, neboť odborová organizace výslovně nenabízela ,,plnohodnotnou alternativu zastupování advokátem“. K závěru odvolacího soudu o nevhodném chování zmocněnce Ing. Bíny při jednání, dovolatel odkázal na internetové stránky, na nichž je videozáznam z celého jednání, z něhož je patrné, že zmocněnec se na zmíněném jednání choval slušně a korektně. Dovolatel navrhl, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala dovolání rovněž Odborová organizace Sluníčko, z.s., která však ani přes to, že k tomu byla dovolacím soudem vyzvána, si pro dovolací řízení nezvolila zástupce z řad advokátů a nepodala jeho prostřednictvím dovolání, a proto dovolací soud řízení o jejím dovolání podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o.s.ř. zastavil, neboť dovolatelka nesplnila podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení (§ 241 o.s.ř.). Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) po zjištění, že dovolání otce proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 občanského soudního řádu, se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání; protože řízení ve věci bylo zahájeno dnem 28. 5. 2014, postupoval přitom podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, účinném od 1. 1. 2014 (dále jen "o.s.ř."). Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o.s.ř.). Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o.s.ř.). V projednávané věci bylo pro rozhodnutí odvolacího soudu určující vyřešení právní otázky, zda je soud oprávněn v případě, že si účastník v řízení ve věci, která se netýká vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti, zvolí zástupcem odborovou organizací, jejímž je členem, zkoumat způsobilost této odborové organizace k zastupování. Jedná se přitom o otázku vyplývající z aplikace procesního práva (občanského soudního řádu), takže skutečnost, že se tak děje v řízení, kde proti meritornímu rozsudku dovolání přípustné není (srov. § 238 odst. 1 písm. a) o. s. ř.) je nerozhodná (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2013 sp. zn. 30 Cdo 1510/2013, uveřejněné pod č. 39 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2014). Vzhledem k tomu, že při řešení této otázky se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání otce je proti usnesení odvolacího soudu podle ustanovení § 237 o.s.ř. přípustné. Po přezkoumání usnesení odvolacího soudu ve smyslu ustanovení § 242 o.s.ř., které provedl bez jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř