21 Cdo 811/2014 — Nejvyšší soud

21 Cdo 811/2014 citace  Právní věta:Neplatnosti souhlasu k osvojení předem bez vztahu k určitým osvojitelům, uděleného podle ustanovení § 68a zákona o rodině, se lze dovolat jen určovací žalobou podle ustanovení § 80 písm. c) o. s. ř. (ve znění účinném do 31. 12. 2013). Účastníky řízení o určení neplatnosti souhlasu k osvojení předem bez vztahu k určitým osvojitelům musí být všichni, jichž se tento právní úkon týká žalovaným je v takovém řízení nezletilé dítě, k jehož osvojení byl dán souhlas, zastoupené v řízení opatrovníkem ustanoveným soudem. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:12. 11. 2015 Spisová značka:21 Cdo 811/2014 ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.811.2014.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Osvojení Žaloba určovací Účastníci řízení Dotčené předpisy:§ 180a o. s. ř. ve znění do 31.12.2013 § 181 odst. 1 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013 § 181 odst. 2 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013 § 67 zák. o rod. § 68 odst. 1 zák. o rod. § 68 odst. 3 zák. o rod. § 68a zák. o rod. § 3035 o. z. § 80 písm. c) o. s. ř. § 109 odst. 1 písm. b) o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:10. 2. 2016 Publikováno ve sbírce pod číslem:79 / 2016 Anotace:V odůvodnění tohoto rozhodnutí se Nejvyšší soud podrobně zabývá problematikou možných prostředků nápravy pro případ existence vad uděleného blanketového souhlasu s osvojením. Konstatuje absenci ustanovení upravujících přezkum platnosti blanketového souhlasu v zákoně č. 94/1963 Sb., zákon o rodině (přičemž možnost takového přezkumu neobsahuje ani úprava osvojení v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), pročež posuzuje aplikovatelnost procesních postupů, zakotvených v občanském soudním řádu, které by v daných skutkových souvislostech mohly přicházet v úvahu. Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 811/2014 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného, v právní věci péče o nezletilého A. R., zastoupeného Městem Zlín, se sídlem Městského úřadu ve Zlíně, náměstí Míru č. 12, jako opatrovníkem, syna J. R., zastoupené JUDr. Tomášem Hrdličkou, advokátem se sídlem v Brně, Údolní č. 53, a P. J., o návrhu manželů Mgr. M. S. a Mgr. M. S., obou zastoupených JUDr. Evou Pavlíčkovou, advokátkou se sídlem ve Zlíně, Hluboká č. 1366, o nezrušitelné osvojení, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 43 Nc 913/2010, o dovolání navrhovatelů proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočka ve Zlíně ze dne 20. listopadu 2013 č. j. 59 Co 404/2013-237, takto: I. Rozsudek krajského soudu a rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 29. 7. 2013 č. j. 43 Nc 913/2010-183, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu ve Zlíně k dalšímu řízení. II. Rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 6. 12. 2010 č. j. 14 Nc 1171/2010-37 a rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 14. 5. 2012 č. j. 14 Nc 1171/2010-77 se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu ve Zlíně k dalšímu řízení. III. Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 6. 2013 č. j. 26 Co 144/2013-322 a rozsudek Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 26. 2. 2013 č. j. 3 C 39/2012-285, se zrušují. Odůvodnění: Manželé M. a M. S. se návrhem ze dne 16. 7. 2010 domáhali zrušitelného osvojení nezletilého A. R., z matky J. R. a otce P. J., které dne 19. 5. 2011, při jednání ve věci osvojení nezletilého A. R. vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 43 Nc 913/2010, změnili na návrh na osvojení nezrušitelné. Okresní soud ve Zlíně rozsudkem ze dne 6. 12. 2010 č. j. 14 Nc 1171/2010-37 rozhodl v tzv. incidenčním řízení vedeném podle ustanovení § 180a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „o. s. ř.“) o návrhu Městského úřadu Vizovice na určení kvalifikovaného nezájmu rodičů o nezletilého tak, že určil, že P. J., otec nezletilého A. R., neprojevoval o nezletilého nejméně po dobu dvou měsíců od narození žádný zájem, a tudíž k osvojení není třeba jeho souhlasu a zamítl návrh Městského úřadu Vizovice na určení, že matka J. R. nejméně po dobu dvou měsíců od narození nezletilého A. R. neprojevovala o nezletilého žádný zájem. V odůvodnění rozsudku soud uvedl, že nelze pouze mechanicky spočítat, jak dlouho se matka o nezletilého nezajímala, ale je třeba se také zabývat sociální a psychickou situací matky. Na základě posouzení osobní situace matky soud dospěl k závěru, že matce v projevování zájmu o dítě bránila závažná překážka – dočasná duševní porucha. Podáním ze dne 19. 7. 2010 rodiče nezletilého, J. R. a P. J., navrhli, aby vstoupili do řízení o osvojení nezletilého. Ve svém podání dále uvedli, že souhlas s osvojením odvolali a chtějí, aby byl nezletilý svěřen do péče mateřské babičky a mateřského dědečka J. a J. R. Okresní soud ve Zlíně usnesením ze dne 29. 9. 2011 č. j. 43 Nc 972/2011-63 návrh rodičů nezletilého na vstup do řízení o osvojení nezletilého jako vedlejších účastníků zamítl, neboť oba rodiče nezletilého dali písemný blanketový souhlas s osvojením nezletilého a tento odvolali až poté, co byl nezletilý umístěn do předadopční péče manželů S., tedy v době, kdy již svůj souhlas platně odvolat nemohli. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 8. 12. 2011 č. j. 59 Co 443/2011-88 potvrdil usnesení soudu prvního stupně, jímž byl zamítnut návrh rodičů nezletilého na vstup do řízení jako vedlejších účastníků. V odůvodnění usnesení odvolací soud uvedl, že řízení o osvojení je řízením nesporným, které se zahajuje jen na návrh, a že je tedy pojmově vyloučeno, aby v něm mohli vystupovat vedlejší účastníci, jejichž smyslem v řízení je pomoci ve sporu žalobci nebo žalovanému. Odvolací soud považoval za potřebné zdůraznit, že z obsahu spisu je zjevné, že oba rodiče zpochybňují dříve udělený souhlas s osvojením nezletilého. Takovou námitku však dle vysloveného názoru odvolacího soudu lze uplatnit pouze v tzv. incidenčním řízení podle ustanovení § 180a o. s. ř. V takovém případě bude soud rozhodovat o tom, zda je třeba k osvojení nezletilého souhlasu jeho rodičů s ohledem na námitku neplatnosti dříve uděleného blanketového souhlasu s osvojením. Odvolací soud uvedl, že si je vědom toho, že soud již v incidenčním řízení o nutnosti souhlasu rodičů nezletilého s osvojením rozhodoval, to však není na překážku, pokud bude incidenční řízení vedeno pro jiné důvody. Dle názoru odvolacího soudu totiž v incidenčním řízení byla dosud toliko pravomocně vyřešena otázka nutnosti souhlasu otce s osvojením. Ve vztahu k matce však byla dosud rozhodnuta pouze otázka jejího zájmu o nezletilého v době dvou měsíců po narození nezletilého, nikoliv o nutnosti jejího souhlasu s osvojením nezletilého, neboť v takovém případě by výrok musel znít, že je či není třeba souhlasu matky s osvojením nezletilého. Okresní soud ve Zlíně rozsudkem ze dne 14. 5. 2012 č. j. 14 Nc 1171/2010-77 rozhodl tak, že „ k osvojení nezletilého A. R. není třeba souhlasu otce a že k osvojení nezletilého A. R. je třeba souhlasu matky“. Soud v odůvodnění konstatoval, že o této otázce již bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 6. 12. 2010, č. j. 14 Nc 1171/2010-37, a je tedy založena překážka res iudicatae, odvolací soud však považoval za nedostatečný výrok rozsudku formulovaný tak, že „[s]oud určuje, že P. J., otec nezl. A. R., neprojevoval o něj po dobu svou měsíců od narození žádný zájem, tudíž k osvojení nezletilého není třeba souhlasu otce“ a „[n]ávrh MÚ Vizovice na určení, že matka J. R. nejméně po dobu dvou měsíců od narození nezl. A. R. se o něj žádný způsobem nezajímala, se zamítá.“ Dle soudu prvního stupně totiž z takto formulovaného výroku jasně nevyplývá, zda je či není třeba souhlasu matky s osvojením. Proto znovu rozhodl rozsudkem, kde výrok „formuloval“ tak, jak považoval za vhodné, tedy že k osvojení nezletilého není třeba souhlasu jeho otce (výrok I.), že k jeho osvojení je třeba souhlasu matky (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.). Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozsudkem ze dne 26. 2. 2013, č. j. 3 C 39/2012-285, zamítl žalobu matky nezletilého na určení neplatnosti právního úkonu – souhlasu s osvojením nezletilého A. R., učiněného dne 19. 4. 2014. V odůvodnění rozsudku soud uvedl, že matka podala tzv. žalobu určovací ve smyslu ustanovení § 80 písm. c) o. s. ř., nicméně matka nemá naléhavý právní zájem na určení neplatnosti právního úkonu, neboť se může vyřešení této otázky domáhat v incidenčním řízení vedeném podle ustanovení § 180a o. s. ř. jako otázky předběžné. Soud přitom odkázal na názor vyslovený ve shora citovaném usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. 12. 2011, č. j. 59 Co 443/2011