22 Cdo 808/2025 — Nejvyšší soud

22 Cdo 808/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:22. 7. 2025 Spisová značka:22 Cdo 808/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:22.CDO.808.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přípustnost dovolání Dotčené předpisy:§ 1023 odst. 1 o. z. § 237 odst. 1 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:19. 8. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 22 Cdo 808/2025-163 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Petry Kubáčové ve věci žalobkyně N. V., zastoupené Mgr. Petrem Musilem, advokátem se sídlem v Ústí nad Labem, Mírové náměstí 103/27, proti žalovaným 1) V. L. a 2) E. L., zastoupeným Mgr. Olgou Růžičkovou, advokátkou se sídlem v Teplicích, Dubská 390/4, o uložení povinnosti strpět realizaci stavebních prací, vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 20 C 196/2023, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 9. 2024, č. j. 10 Co 146/2024-136, 10 Co 440/2024-136, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit na náhradě nákladů dovolacího řízení žalovanému 1) 3 055 Kč a žalované 2) 2 499 Kč k rukám zástupkyně žalovaných Mgr. Olgy Růžičkové, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. V této věci se Nejvyšší soud zabýval řešením právní otázky aplikace § 1023 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) na spor účastníků o oprávněnosti realizace zateplení domu ve vlastnictví žalobkyně s přesahem na sousední pozemek ve vlastnictví žalovaných. I. Dosavadní průběh řízení 2. Okresní soud v Teplicích (dále jen „soud právního stupně“) rozsudkem ze dne 16. 11. 2023, č. j. 20 C 196/2023-108, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 6. 2. 2024, č. j. 20 C 196/2023-114, zamítl žalobu o uložení povinnosti žalovaným strpět realizaci stavebních prací spočívajících v zateplení fasády domu ve vlastnictví žalobkyně č. p. XY, který je součástí pozemku parc. č. XY, zapsaného na listu vlastnictví č. XY pro katastrální území XY, a povinnosti umožnit vstup na pozemky žalovaných parc. č. XY a parc. č. XY, zapsané na listu vlastnictví č. XY v katastrálním území XY (výrok I). Dále rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení 36 421 Kč (výrok II) a doplňujícím usnesením rozhodl o nákladech státu. 3. Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen „odvolací soud“) k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 18. 9. 2024, č. j. 10 Co 146/2024-136, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II pouze tak, že náklady řízení činí 19 602 Kč, jinak rozsudek v tomto výroku a ve výroku I potvrdil (výrok I) a potvrdil i doplňující usnesení soudu prvního stupně ze dne 6. 2. 2024, č. j. 20 C 196/2023-114 (výrok II). Dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II). II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalobkyně dovolání. Jeho přípustnost opírá o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) a uplatňuje v něm dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ve smyslu § 241a odst. 1 o. s. ř. Má za to, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, a to aplikace § 1023 odst. 1 o. z. na sousedský spor účastníků o oprávněnost realizace zateplení domu ve vlastnictví žalobkyně (v řádu jednotek centimetrů s přesahem na sousední pozemek ve vlastnictví žalovaných), který je součástí řadové, technicky propojené zástavby; zda je takové zateplení způsobilé naplnit zákonem vyjádřený znak rozumného důvodu bránění a jaké intenzity by pro uvedený účel měl tento znak dosahovat. Také se domnívá, že rozhodnutí odvolacího soudu je založeno na právní otázce, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, jde-li o jeho úvahy o naplnění obou znaků uvedených v § 1023 o. z., a namítá rozpor s usnesením Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3198/2015. Tvrdí, že soudy nezohlednily možnost žalovaných vstupovat do zahrady dalším vchodem z přízemí jejich domu, a že omezení jejich vlastnických práv proto není tolik závažné; to s ohledem na „zdravotní a enviromentální důvody na straně žalobkyně“. Dovolatelka namítá i rozpor s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 94/2021, neboť se domnívá, že odvolací soud v rámci svých úvah o aplikaci § 1023 o. z. nesprávně přihlédl ke skutečnostem, které nepředstavují rozumný důvod, pro který by žalovaní mohli bránit užívání prostoru nad jejich pozemkem. Rovněž odvolacímu soudu vytýká, že neřešil nejdůležitější otázku, a to pro kterou stranu sporu je situace více omezující, respektive které straně je jednáním druhého účastníka působena větší újma. Navrhuje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu změnil nebo aby rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil zpět k dalšímu řízení. 5. Žalovaní považují rozsudek odvolacího soudu za správný a navrhují, aby Nejvyšší soud dovolání žalobkyně odmítl. III. Přípustnost dovolání 6. Dovolání není přípustné. 7. Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. 8. Podle § 241a odst. 1–3 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení. K dovolatelkou vymezené právní otázce aplikace § 1023 odst. 1 o. z. na spor účastníků o oprávněnosti realizace zateplení domu ve vlastnictví žalobkyně s přesahem na sousední pozemek ve vlastnictví žalovaných: 9. Tato otázka přípustnost dovolání nezakládá, neboť již byla v judikatuře Nejvyššího soudu vyřešena a odvolací soud se v napadeném rozhodnutí od závěrů tam uvedených neodchýlil. 10. Podle § 1023 odst. 1 o. z. vlastník pozemku musí snášet užívání prostoru nad pozemkem nebo pod pozemkem, je-li pro to důležitý důvod a děje-li se to takovým způsobem, že vlastník nemůže mít rozumný důvod tomu bránit. 11. Podle § 506 o. z. součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen „stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech (odst. 1). Není-li podzemní stavba nemovitou věcí, je součástí pozemku, i když zasahuje pod jiný pozemek (odst. 2). 12. Otázkou aplikace § 1023 odst. 1 o. z. se Nejvyšší soud zabýval například již v usnesení ze dne 12. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 3198/2015, nebo v usnesení ze dne 20. 10. 2021, sp. zn. 22 Cdo 94/2021(tato i další níže citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz), ve kterých mimo jiné ve shodě s komentářovou judikaturou dovodil, že § 1023 o. z. může dopadat i na vyčnívající balkony či okna ze staveb postavených na sousedním pozemku (k tomu srovnej blíže: Petrov, J. – Výtisk, M. – Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, str. 1097). 13. V rozsudku ze dne 10. 9. 2019, sp. zn. 22 Cdo 217/2019, pak Nejvyšší soud vysvětlil, že i v případě neoprávněných staveb přichází ve vztahu k součástem pozemků vyplývajícím z § 506 o. z. do úvahy aplikace § 1023 o. z. 14. Obdobně odborná literatura vyslovila názor, který dovolací soud sdílí, že i když zřizovat části stavby (např. zateplení zdi, balkony apod.) zasahující do prostoru nad sousedním pozemkem bez právního důvodu není přípustné, neboť pak jde o neoprávněný zásah do vlastnického práva vlastníka pozemku, je toto výchozí pravidlo modifikováno právě ustanovením § 1023 odst. 1 o. z. (k tomu srovnej blíže: Melzer, F. – Tégl, P. a kol. Občanský zákoník – velký komentář. Svazek III. § 419–654. Praha: Leges, 2014, str. 312–314). 15. Současně komentářová literatura uvádí, že § 1023 odst. 1 o. z. dopadá na případy užívání cizího prostoru tam, kde pro takové užívání neexistuje jiný právní důvod. Tam, kde právní titul pro užívá