22 Nd 300/2025 — Nejvyšší soud

22 Nd 300/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 6. 2025 Spisová značka:22 Nd 300/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:22.ND.300.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Příslušnost soudu místní Rozvod manželství Dotčené předpisy:§ 11 odst. 3 o. s. ř. ve znění od 01.07.2009 § 383 předpisu č. 292/2013 Sb. ve znění od 01.01.2014 § 384 odst. 1 předpisu č. 292/2013 Sb. ve znění od 01.01.2014 Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:10. 7. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 22 Nd 300/2025-16 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Petry Kubáčové ve věci manžela S. K., a manželky J. K., o společném návrhu manželů na rozvod manželství, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 12 C 51/2025, o určení místní příslušnosti, takto: Věc vedenou u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 12 C 51/2025 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 10. Odůvodnění: 1. Okresní soud v Mělníku (dále jen „soud prvního stupně“) předložil Nejvyššímu soudu věc vedenou pod sp. zn. 12 C 51/2025 k rozhodnutí podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) o tom, který soud věc projedná a rozhodne, neboť podmínky místní příslušnosti, podle nichž by bylo možné určit příslušný soud, chybí nebo je nelze zjistit. Učinil tak poté, co usnesením ze dne 2. 4. 2025, č. j. 12 C 51/2025-9, vyslovil svou místní nepříslušnost. 2. V odůvodnění uvedl, že poslední společné bydliště manželů bylo ve XY, tedy v působnosti Okresního soudu v Mělníku. Ani jeden z manželů však již v obvodu tohoto soudu nebydlí. Manžel bydlí v XY, tedy v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 10. Manželka bydlí v XY, tedy v obvodu Okresního soudu Praha-západ. 3. Uzavřel, že v projednávané věci není dána jeho místní příslušnost, neboť žádný z manželů již nemá v obvodu tohoto soudu bydliště. Vzhledem k tomu, že se jedná o společný návrh manželů na rozvod manželství, nelze ani stanovit, zda je ve věci místně příslušný Obvodní soud pro Prahu 10, nebo Okresní soud Praha-západ. 4. Podle § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu. 5. Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. platí, že jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. 6. Podle ustanovení § 85 odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů. 7. Podle § 383 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.“) je pro řízení o rozvod manželství příslušný soud, v jehož obvodu mají nebo měli manželé poslední společné bydliště v České republice, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manželů; není-li takového soudu, je příslušný obecný soud manžela, který nepodal návrh na zahájení řízení, a není-li ani takového soudu, obecný soud manžela, který podal návrh na zahájení řízení. 8. Podle § 384 odst. 1 z. ř. s. je možné řízení zahájit jen na návrh jednoho z manželů nebo společným návrhem obou manželů, navrhují-li rozvod bez zjišťování příčin rozvratu manželství. Podá-li návrh někdo jiný, soud jej odmítne. 9. V projednávané věci podali manželé společný návrh na rozvod manželství. Uvedli, že poslední společné bydliště manželů bylo ve XY. Z Informačního systému základních registrů soud prvního stupně zjistil, že v době zahájení řízení bylo bydliště manžela v XY, a bydliště manželky v XY. 10. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 10. 1. 2024, sp. zn. 24 Nd 767/2023, dostupném na www.nsoud.cz, vyložil, že pokud ke dni zahájení řízení nebydlí v obvodu soudu určeného podle posledního společného bydliště ani jeden z manželů, je primárně příslušný obecný soud toho z manželů, který návrh nepodal, a teprve poté případně soud navrhovatele. Podají-li manželé společný návrh (§ 384 z. ř. s.), jsou oba navrhovateli, a nebydlí-li spolu, může být obecným soudem ten, v jehož obvodu bydlí jeden či druhý, tedy kterýkoli z nich. Ke stejným závěrům dospěla rovněž odborná literatura (viz JIRSA, Jaromír a kol. Občanské soudní řízení. Zákon o zvláštních řízeních soudních: soudcovský komentář. 4. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2023. Dostupný v ASPI – komentář k § 383 z. ř. s.). 11. Nejvyšší soud proto rozhodl podle § 11 odst. 3 o. s. ř., že věc vedenou u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 12 C 51/2025 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 10 jako obecný soud manžela ke dni zahájení řízení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 30. 6. 2025 Mgr. David Havlík předseda senátu