23 Cdo 3173/2020 – Nejvyšší soud

ECLI: ECLI:CZ:NS:2022:23.CDO.3173.2020.1
Datum: 2022-05-31
Z rozhodnutí: Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobkyně T. K., narozené XY, bytem v XY, zastoupené Mgr. Miloslavem Jančíkem, advokátem se sídlem ve Zlíně, B. Němcové 432, proti žalované Allianz pojišťovna, a.s., se sídlem v Praze 8, Ke Štvanici 656/3, identifikační číslo osoby 47115971, o zap…
23 Cdo 3173/2020-157 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobkyně T. K., narozené XY, bytem v XY, zastoupené Mgr. Miloslavem Jančíkem, advokátem se sídlem ve Zlíně, B. Němcové 432, proti žalované Allianz pojišťovna, a.s., se sídlem v Praze 8, Ke Štvanici 656/3, identifikační číslo osoby 47115971, o zaplacení částky 193.733,10 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 13 C 53/2019, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 5. 2020, č. j. 22 Co 44/2020-132, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 28. 5. 2020, č. j. 22 Co 44/2020-132, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 2. 12. 2019, č. j. 13 C 53/2019-100, ve výroku I. a III., se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 8 k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení [1] Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudkem ze dne 2. 12. 2019, č. j. 13 C 53/2019-100, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 157.578 Kč (výrok I.) a co do zbytku, tedy do částky 36.154,80 Kč, žalobu zamítl (výrok II.). Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok III.). [2] K odvolání žalované Městský soud v Praze (dál jen „odvolací soud“) rozsudkem v záhlaví uvedeným rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok). [3] Soudy obou stupňů vyšly z toho, že žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 193.733,10 Kč s příslušenstvím z titulu porušení povinnosti žalované (pojistitele) nahradit žalobkyni (pojištěnému) náklady řízení jí vzniklé v řízení vedeném v souvislosti se škodnou událostí, a to dle § 2862 odst. 2 věta druhá zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Mezi žalobkyní a právní předchůdkyní žalované byla uzavřena pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Dne 14. 1. 2014 způsobila žalobkyně dopravní nehodu, při které utrpěla A. Z. (poškozená) úraz. Poškozená se v řízení před Okresním soudem v Pardubicích domáhala náhrady škody po žalobkyni (žalobkyně byla v řízení v pozici žalované) jakožto škůdci. Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích bylo žalobkyni uloženo zaplatit poškozené 204.372,36 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady újmy. Žalobkyně, v pozici žalované, byla v řízení před Okresním soudem v Pardubicích zastoupena advokátem a žalovaná vystupovala jako vedlejší účastník řízení. Následně žalobkyně jako pojištěná požadovala po žalované jako pojistiteli zaplacení nákladů právního zastoupení podle § 2862 odst. 2 o. z. věta druhá. [4] Žalovaná odmítla plnit s odůvodněním, že ve smyslu speciální úpravy zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, takový nárok není dán. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť náklady na právní zastoupení žalobkyně (v řízení před Okresním soudem v Pardubicích v pozici žalované) nepokládá z větší části za účelně vynaložené. Žalovaná (pojistitel) argumentovala tím, že v řízení před Okresním soudem v Pardubicích byla právně zastoupena jako vedlejší účastník a dalším právním zastoupením přímo žalobkyně (pojištěného) došlo ke zdvojení nákladů na právní zastoupení, přičemž však nebyl důvod, aby žalobkyně využívala služeb advokáta. Podle žalované náklady dle § 2862 odst. 2 věta druhá o. z. jsou zvláštním typem zachraňovacích nákladů podle § 2819 odst. 1 o. z. Nárok pojištěného na náhradu takto vynaložených nákladů vzniká jen tehdy, jestliže jde o náklady účelně a skutečně vynaložené. Přitom náklady, jejichž náhradu uplatnila žalobkyně žalobou, byly žalobkyní účelně vynakládány jen do června 2016, kdy vedení řízení před Okresním soudem v Pardubicích převzala od právního zástupce žalobkyně (v řízení před Okresním soudem v Pardubicích jako žalovaná) žalovaná (v řízení před Okresním soudem v Pardubicích jako vedlejší účastník). Od této doby žalovaná spor aktivně vedla až do okamžiku vyhlášení rozhodnutí. Zastoupení žalobkyně (v řízení před Okresním soudem v Pardubicích) bylo „zdvojené“; při vědomí povinnosti respektovat pokyny pojistitele neexistoval objektivní důvod, aby pojištěná využívala služeb profesionálního advokáta. Dále žalovaná namítala, že se soud nezabýval tím, zda žalobkyně skutečně vynaložila náklady na právní zastoupení. [5] Odvolací soud v dovoláním napadeném rozsudku uvedl, že v § 2862 odst. 2 věta druhá o. z. je výslovně uvedeno, že náklady řízení, které je proti pojištěnému vedeno v souvislosti se škodnou událostí, hradí pojištěnému pojišťovna. Uvedené ustanovení tedy počítá s tím, že pojištěný (škůdce) může být v řízení zastoupen, neboť mu ukládá, aby pojistiteli bez zbytečného odkladu sdělil, kdo je jeho právním zástupcem. Případný vstup pojistitele do řízení nemá žádný vliv na právní zastoupení pojištěného (škůdce) ani na právo pojištěného na náhradu nákladů řízení vůči pojistiteli vzniklých v takovém řízení. Jinými slovy, právo na právní pomoc pojištěného a na náhradu nákladů tohoto zastoupení není omezeno vystupováním pojistitele v řízení jako vedlejšího účastníka na straně pojištěného, jelikož zákon takové omezení nestanoví ani z něj takové omezení nevyplývá. Odvolací soud uzavřel, že účelně vynaložené náklady řízení je pojištěnému povinen nahradit pojistitel bez ohledu na to, zda v řízení vystupuje jako vedlejší účastník, a bez ohledu na to, zda je pojistitel jako vedlejší účastník právně zastoupen. Pojištěný je vázán pokyny pojistitele, což však samo o sobě nemá vliv na právo pojištěného na náhradu jím vynaložených nákladů řízení vůči pojistiteli. Nedodržení pokynů pojistitele představuje porušení smluvní povinnosti, v důsledku kterého je pojistitel oprávněn požadovat případnou náhradu z toho vzniklé újmy. Ani vázanost pokyny pojistitele tedy nezbavuje pojištěného práva být v řízení právně zastoupen, jakož ani práva požadovat po pojistiteli náhradu účelných nákladů vynaložených v řízení o náhradu újmy poškozeného (se zohledněním případně přiznané náhrady nákladů). Nedůvodnou odvolací soud shledal rovněž námitku týkající se neprokázání vynaložení nákladů žalobkyní (pojištěnou), neboť podle § 2952 o. z. může škoda spočívat i ve vzniku dluhu. Ve věci přitom nebylo sporné, že žalobkyně byla v řízení před Okresním soudem v Pardubicích zastoupena advokátem, který si účtoval odměnu za zastoupení. Odvolací soud uvedl, že bez ohledu na to, zda dluh vůči zástupci již žalobkyně uhradila či nikoli, je žalobkyně v souladu s § 2952 o. z. oprávněna žádat po žalované splnění její povinnosti k úhradě nákladů zastoupení dle § 2862 odst. 2 věta druhá o. z. II. Dovolání a vyjádření k němu [6] Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná (dále též „dovolatelka“) dovolání, jehož přípustnost (ve smyslu § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“) spatřuje v tom, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle § 241a odst. 1 o. s. ř. Konkrétně za dosud dovolacím soudem nevyřešenou otázku dovolatelka považuje otázku posouzení vzniku práva pojištěného na náhradu nákladů řízení (z titulu povinného odpovědnostního pojištění), které mu měly vzniknout v důsledku proti němu vedenému řízení o náhradu újmy ze strany poškozeného, a to za situace, kdy po celou dobu řízení na straně žalovaného (pojištěného) vystupoval i odpovědnostní pojistitel, který v tomto řízení byl sám právně zastoupen, případně sám jednal prostřednictvím pověřených zaměstnanců. Dovolatelka namítá, že povinnost pojistitele hradit náklady pojištěného v případě odpovědnostního pojištění neplatí bez dalšího, tedy za jakékoliv situace. Povinnost pojistitele hradit náklady řízení platí tehdy, jestliže pojištěný v řízení vystupuje samostatně a v souladu s pokyny a instrukcemi pojistitele. V takovém případě je o vynaložených nákladech pojištěného za právní zastoupení třeba uvažovat jako o nákladech vynaložených účelně. Dle dovolatelky pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je speciálním druhem odpovědnostního pojištění, jehož zákonná úprava je obsažena v zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a pokud jde o otázku rozsahu plnit, je tento rozsah dán zejména § 6 odst. 2 tohoto zákona. Právo pojištěného na náhradu nákladů řízení o náhradě újmy poškozeného podle § 2862 odst. 2 věta druhá o. z. není ničím jiným než pro pojištění odpovědnosti speciálním případem práva na náhradu zachraňovacích nákladů. Právo pojištěného na náhradu nákladů řízení ve smyslu § 2862 odst. 2 o. z. je sui generis právem na náhradu zachraňovacích nákladů, tj. nákladů, které byly pojištěným nutně vynaloženy za účelem odvrácení hrozící nebo zvětšující se škody, respektive pojistné události. Úhrada nákladů řízení pojištěnému je podmíněna postupem v souladu s pokyny pojistitele a jejich samotným vynaložením. Dovolatelka má

Citovaná ustanovení

§ 6 (168/1999 Sb.)§ 2862 (37/2004 Sb.)§ 2819 (89/2012 Sb.)§ 2861 (89/2012 Sb.)§ 2862 (89/2012 Sb.)§ 2868 (89/2012 Sb.)§ 2952 (89/2012 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 2 (99/1963 Sb.)§ 236 (99/1963 Sb.)§ 237 (99/1963 Sb.)§ 241 (99/1963 Sb.)