23 Cdo 457/2026 — Nejvyšší soud

23 Cdo 457/2026 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:18. 3. 2026 Spisová značka:23 Cdo 457/2026 ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:23.CDO.457.2026.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Poplatky soudní Zastavení řízení Dotčené předpisy:§ 4 odst. 1 písm. c) předpisu č. 549/1991 Sb. § 9 odst. 2 předpisu č. 549/1991 Sb. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:2. 4. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 457/2026-68 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., ve věci žalobce R. I., proti žalovaným 1) České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, identifikační číslo osoby 00025429, 2) České republice – Krajskému soudu v Brně, se sídlem v Brně, Rooseveltova 648/16, identifikační číslo osoby 00215724, a 3) České republice – Městskému soudu v Brně, se sídlem v Brně, Polní 994/39, identifikační číslo osoby 00025062, o zaplacení 10 000 098 Kč, o žalobě na obnovu řízení a pro zmatečnost, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 45 C 67/2024, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 2. 2025, č. j. 14 Co 61/2025-39, takto: Dovolací řízení se zastavuje. Odůvodnění: 1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 5. 12. 2024, č. j. 45 C 67/2024-31, kterým bylo přerušeno řízení o žalobě pro zmatečnost a obnovu řízení proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 8. 2024, č. j. 14 Co 298/2024-20, do pravomocného skončení řízení o dovolání žalobce proti zmíněnému usnesení. 2. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem. Současně v něm uvedl, že splňuje podmínky pro ustanovení zástupce a požádal o osvobození od soudního poplatku. 3. V reakci na výzvy soudu prvního stupně usneseními ze dne 1. 4. 2025, č. j. 45 C 67/2024-44, a č. j. 45 C 67/2024-45, k zaplacení soudního poplatku za dovolání ve stanovené lhůtě a k volbě zástupce z řad advokátů pro podání dovolání, žalobce dne 7. 5. 2025 požádal o ustanovení právního zástupce pro dovolací řízení a o osvobození od soudních poplatků. 4. Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 9. 6. 2025, č. j. 45 C 67/2024-50, žalobci nepřiznal osvobození od soudních poplatků a neustanovil mu zástupce z řad advokátů. Odvolání žalobce proti tomuto usnesení bylo odmítnuto usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 19. 8. 2025, č. j. 45 C 67/2024-54, potvrzeným (v této části) usnesením Městského soudu v Praze ze dne 18. 12. 2025, č. j. 14 Co 403/2025-62. Poté byl žalobce dne 6. 1. 2026 soudem opětovně vyzván, aby v (dodatečné) lhůtě 5 dnů zaplatil soudní poplatek za dovolání a aby si pro podání dovolání zvolil zástupce z řad advokátů, na což žalobce reagoval opakovanou žádostí o ustanovení právního zástupce a osvobození od soudních poplatků ze dne 16. 1. 2026, v níž neuvedl žádné nové okolnosti. 5. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“, a zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o soudních poplatcích“. 6. Podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vzniká podáním dovolání dovolateli povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání, jenž je splatný vznikem poplatkové povinnosti (§ 7 odst. 1 věta první zákona o soudních poplatcích). 7. Podle § 9 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží (odstavec 1). Zjistí-li odvolací soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání, že nebyl zaplacen poplatek splatný podáním odvolání, vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může odvolací soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty odvolací soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Obdobně se postupuje při řízení před dovolacím soudem (odstavec 2). Soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen (odstavec 3). 8. Podáním dovolání vznikla žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona o soudních poplatcích] a tímto okamžikem byl soudní poplatek též splatný (srov. § 7 odst. 1 větu první zákona o soudních poplatcích). Žalobce soudní poplatek za dovolání nezaplatil ani poté, co k tomu byl (opakovaně) vyzván soudem prvního stupně, ačkoliv byl poučen, že dovolací soud v případě neodstranění vytknuté vady dovolací řízení zastaví. Nejvyšší soud proto dovolací řízení podle § 9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích zastavil. 9. K další opakované žádosti žalobce o osvobození od soudního poplatku (a ustanovení zástupce), v níž žalobce neuvedl žádné jiné okolnosti, dovolací soud nepřihlížel. Opakované nezdůvodněné žádosti o osvobození od soudních poplatků totiž představují zneužití procesních práv, které ve shodě s § 2 a § 6 o. s. ř. nepožívá právní ochrany. Podle odborné literatury zneužití procesního práva může mít jak podobu snahy získat výhodu nepředvídanou procesním právem, tak i podobu maření řádného postupu v řízení. Má-li zneužití práva ze strany účastníka podobu jeho procesního úkonu a není-li stanoveno jiné řešení, pak se k němu ve shodě s ustanovením § 41 odst. 3 o. s. ř. jako k nepřípustnému nebude přihlížet [k tomu srov. Lavický, P. a kol. Občanský soudní řád (§ 1 až 250l). Řízení sporné. Praktický komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2016, s. 9-10., a též např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 32 Cdo 5201/2017]. 10. Pro úplnost lze dodat, že při zastavení dovolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku za dovolání není rozhodné, že žalobce nebyl při podání dovolání zastoupen advokátem, resp. že nebylo dovolání doplněno podáním učiněným advokátem a že tak nebyla splněna ani podmínka povinného zastoupení podle § 241 o. s. ř. (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sen. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod č. 57/2012 Sb. rozh. obč.). 11. Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím se řízení nekončí, nebylo o náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodováno. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 18. 3. 2026 Mgr. Jiří Němec předseda senátu