24 Cdo 2837/2019 — Nejvyšší soud

24 Cdo 2837/2019 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:25. 2. 2021 Spisová značka:24 Cdo 2837/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:24.CDO.2837.2019.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Omezení svéprávnosti (o. z.) [ Svéprávnost (o. z.) ] Dotčené předpisy:§ 64 o. z. § 867 odst. 2 o. z. čl. 12 předpisu č. 104/1991Sb. § 100 odst. 3 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:25. 5. 2021 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 24 Cdo 2837/2019-214 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Mgr. Marka Del Favera, Ph.D., a JUDr. Pavla Vrchy, MBA, ve věci posuzované J. H., narozené dne XY, trvale bytem XY, zastoupené opatrovníkem pro řízení J. Š., advokátem se sídlem XY, za účasti Krajského státního zastupitelství v Brně – pobočka v Jihlavě, se sídlem v Jihlavě, třída Legionářů 1470/9, statutárního města Jihlavy, se sídlem v Jihlavě, Masarykovo náměstí 97/1, I. H., narozeného dne XY, trvale bytem XY, a nezletilých dětí AAAAA (pseudonym), narozeného dne XY, a BBBBB, narozeného dne XY, oba trvale bytem XY, zastoupených opatrovníkem statutárním městem Jihlava, se sídlem v Jihlavě, Masarykovo náměstí 97/1, o svéprávnosti, ve věcech opatrovnictví člověka a o rodičovské odpovědnosti, vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 7 Nc 5805/2017, o dovolání posuzované proti rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 20. prosince 2018, č. j. 72 Co 209/2018-162, takto: Rozsudek Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 20. prosince 2018, č. j. 72 Co 209/2018-162, ve výrocích II., V. a VI., jakož i rozsudek Okresního soudu v Jihlavě ze dne 22. května 2018, č. j. 7 Nc 5805/2017-109, ve výrocích II., IV. a V., se ruší a věc se v tomto rozsahu vrací Okresnímu soudu v Jihlavě k dalšímu řízení; jinak se dovolání posuzované zamítá. Odůvodnění: Okresní soud v Jihlavě (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 2. května 2018, č. j. 7 Nc 5805/2017-109 výrokem I. omezil posuzovanou ve svéprávnosti tak, že „není po dobu pěti let způsobilá nakládat majetkem movitým i nemovitým, právy majetkové i nemajetkové povahy, jejíž cena převyšuje 3 000 Kč v době právního jednání, nakládat s finančními prostředky nad částku 100 Kč denně, uzavírat smlouvy o finančních produktech, a smlouvy o poskytování sociálních služeb, kupní smlouvy s plněním převyšujícím částku 3 000 Kč, v případě smluv s opakujícím se plněním uzavírat smlouvy, kde plnění souhrnně převýší částku 3 000 Kč, darovat, přijímat dary větší hodnoty než 3 000 Kč a dary vzhledem k okolnostem darování neobvyklé, právně jednat v pracovněprávních vztazích o odměně za vykonanou práci, o odměně za pracovní pohotovost, odměně z dohod o provedení práce a o pracovní činnosti, jednat o odpovědnosti zaměstnance za svěřené hodnoty, rozhodovat o záležitostech svého zdravotního stavu, o přijetí či odmítnutí zdravotních služeb ve vztahu k jejímu duševnímu onemocnění, pořizovat pro případ smrti s majetkem převyšujícím hodnotu 3 000 Kč a být volena“. Výrokem II. soud prvního stupně na dobu tří let omezil posuzovanou ve svéprávnosti v oblasti rodičovské odpovědnosti za její nezletilé děti AAAAA a BBBBB s tím, že posuzované bylo zachováno právo osobního styku s oběma syny. Dále jmenoval posuzované opatrovníka a vymezil jeho práva a povinnosti (výrok III.) a rozhodl o nákladech řízení (výroky IV. a V.). K odvolání posuzované Krajský soud v Brně – pobočka v Jihlavě (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 20. prosince 2018, č. j. 72 Co 209/2018-162, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I., II. a III. Omezil svéprávnost posuzované po dobu 5 let tak, že není způsobilá svým právním jednáním nakládat s finančními prostředky nad částku 100 Kč denně, nakládat s majetkem movitým i nemovitým, právy majetkové i nemajetkové povahy jejichž cena převyšuje 100 Kč v době právního jednání, uzavírat smlouvy o finančních produktech, o poskytování sociálních služeb, jakékoliv smlouvy s plněním v hodnotě převyšující 100 Kč, smlouvy znějící na opakující se finanční plnění, právně jednat v pracovněprávních vztazích o odměně za vykonanou práci a o odpovědnosti zaměstnance za svěřené hodnoty, rozhodovat o přijetí či odmítnutí zdravotních služeb ve vztahu ke své duševní chorobě, pořizovat pro případ smrti, učinit prohlášení o vydědění a být volena (výrok I.). Korigoval stanovenou dobu tří let omezení svéprávnosti v oblasti rodičovské odpovědnosti v případě nezletilého AAAAA, a to do doby nabytí jeho zletilosti, tj. do 16. 9. 2021 (výrok II.). Tomuto omezení svéprávnosti odpovídajícím způsobem vymezil práva a povinnosti opatrovníka (výrok III.), potvrdil část, ve které bylo opatrovníkem jmenováno statutární město Jihlava (výrok IV.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky V. a VI.). Po doplněném dokazování (směřujícím k zjištění, zda v mezidobí nedošlo k právně významné změně skutkového stavu) skutková zjištění a právní posouzení akceptoval jako správné. Vypořádal se s tím, proč nebyl zpracován revizní znalecký posudek a proč (vzhledem k zjištěním z dalších důkazních prostředků) nosným vyhodnotil znalecký posudek MUDr. M. Skačániho, a uzavřel, že posuzovaná trpí závažnou duševní poruchou, která není jen přechodná. Mírnějších opatření nelze v tomto případě použít, přičemž existuje hrozba závažné újmy a omezení svéprávnosti je v jejím zájmu. Dílčí korekce se týkala jak rozsahu omezení svéprávnosti, neboť výrok ohledně stanoveného limitu 3 000 Kč a denního limitu 100 Kč pro jednotlivá právní jednání považoval za vnitřně rozporný, tak redukce doby 3 let v případě omezení svéprávnosti v oblasti rodičovské odpovědnosti za nezletilého AAAAA, a to do doby jeho zletilosti, což nastane před jejím uplynutím. Proti rozsudku odvolacího soudu podala posuzovaná (dále též „dovolatelka“) prostřednictvím svého advokáta včasné dovolání. Z obsahu dovolání [§ 41 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)] vyplývá jak otázka hmotněprávní, dále označovaná jako otázka (1.), tak procesněprávní, dále označovaná jako otázka (2.). Přípustnost dovolání v případě (1.) právní otázky, zda vymezí-li soud omezení způsobilosti posuzované samostatně právně jednat pro oblast majetkoprávních vztahů negativním výčtem stanovením peněžního limitu, musí při stanovení peněžního limitu zohlednit náklady na běžné záležitosti každodenního života a v kladném případě jak tomu dostát, spatřuje v tom, že tato právní otázka hmotného práva nebyla doposud v rozhodovací praxi dovolacího soudu řešena. Přípustnost dovolání v případě (2.) právní otázky, zda v řízení o omezení svéprávnosti v oblasti rodičovské odpovědnosti posuzované matky nezletilých synů lze pominout (neprovést) jejich výslech, aniž by tomu bránily překážky, spatřuje v odchýlení se od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu představované rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 19. září 2018, sp. zn. 30 Cdo 412/2018. Důvodem dovolání v případě obou právních otázek vyplývajících z jeho obsahu je nesprávné právní posouzení (§ 241a odst. 1 o. s. ř.). Zejména v případě (1.) právní otázky argumentovala tím, že soud stanovením peněžního limitu částkou 100 Kč denně fakticky zabránil posuzované, aby si obstarávala běžné záležitosti každodenního života, a to tím spíše byla-li soudu známa její závislost na nikotinu, v důsledku čehož částku 100 Kč použije na nákup cigaret. Konečně uplatnila námitku extrémního nesouladu mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými zjištěními. Nesouhlasila s tím, že pro odvolací soud byl zásadním důkazním prostředkem pro zjištění o trvalé duševní poruše posuzované znalecký posudek zpracovaný MUDr. M. Skačánim. Vytkla mu, že se nedostatečně vypořádal s rozpory, které vyplývají jak z tohoto důkazního prostředku samotného, tak tehdy, je-li tento důkazní prostředek hodnocen ve vztahu s důkazy ostatními. Navrhla, aby rozsudky odvolacího soudu, jakož i soudu prvního stupně, byly zrušeny a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Vyjádření k dovolání bylo podáno Krajským státním zastupitelstvím v Brně – pobočkou v Jihlavě, stálým a kolizním opatrovníkem a I. H.. Krajské státní zastupitelství v Brně – pobočka v Jihlavě ve svém vyjádření k dovolání uvedlo, že námitky, které dovolatelka směřovala vůči znaleckému posudku vypracovanému MUDr. M. Skačánim, nejsou opodstatněné, rozpory se odvolací soud zabýval a řádně se s nimi vypořádal, a protože jak skutková zjištění, tak navazující právní posouzení považuje za správné, navrhlo, aby bylo nedůvodné dovolání zamítnuto. Obdobně shodně, co do výroku ve věci samé, vyznělo vyjádření stálého opatrovník