24 Cdo 2837/2019 – Nejvyšší soud

24 Cdo 2837/2019-214 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Mgr. Marka Del Favera, Ph.D., a JUDr. Pavla Vrchy, MBA, ve věci posuzované J. H., narozené dne XY, trvale bytem XY, zastoupené opatrovníkem pro řízení J. Š., advokátem se sídlem XY, za účasti Krajského státního zastupitelství v Brně – pobočka v Jihlavě, se sídlem v Jihlavě, třída Legionářů 1470/9, statutárního města Jihlavy, se sídlem v Jihlavě, Masarykovo náměstí 97/1, I. H., narozeného dne XY, trvale bytem XY, a nezletilých dětí AAAAA (pseudonym), narozeného dne XY, a BBBBB, narozeného dne XY, oba trvale bytem XY, zastoupených opatrovníkem statutárním městem Jihlava, se sídlem v Jihlavě, Masarykovo náměstí 97/1, o svéprávnosti, ve věcech opatrovnictví člověka a o rodičovské odpovědnosti, vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 7 Nc 5805/2017, o dovolání posuzované proti rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 20. prosince 2018, č. j. 72 Co 209/2018-162, takto: Rozsudek Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 20. prosince 2018, č. j. 72 Co 209/2018-162, ve výrocích II., V. a VI., jakož i rozsudek Okresního soudu v Jihlavě ze dne 22. května 2018, č. j. 7 Nc 5805/2017-109, ve výrocích II., IV. a V., se ruší a věc se v tomto rozsahu vrací Okresnímu soudu v Jihlavě k dalšímu řízení; jinak se dovolání posuzované zamítá. Odůvodnění: Okresní soud v Jihlavě (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 2. května 2018, č. j. 7 Nc 5805/2017-109 výrokem I. omezil posuzovanou ve svéprávnosti tak, že „není po dobu pěti let způsobilá nakládat majetkem movitým i nemovitým, právy majetkové i nemajetkové povahy, jejíž cena převyšuje 3 000 Kč v době právního jednání, nakládat s finančními prostředky nad částku 100 Kč denně, uzavírat smlouvy o finančních produktech, a smlouvy o poskytování sociálních služeb, kupní smlouvy s plněním převyšujícím částku 3 000 Kč, v případě smluv s opakujícím se plněním uzavírat smlouvy, kde plnění souhrnně převýší částku 3 000 Kč, darovat, přijímat dary větší hodnoty než 3 000 Kč a dary vzhledem k okolnostem darování neobvyklé, právně jednat v pracovněprávních vztazích o odměně za vykonanou práci, o odměně za pracovní pohotovost, odměně z dohod o provedení práce a o pracovní činnosti, jednat o odpovědnosti zaměstnance za svěřené hodnoty, rozhodovat o záležitostech svého zdravotního stavu, o přijetí či odmítnutí zdravotních služeb ve vztahu k jejímu duševnímu onemocnění, pořizovat pro případ smrti s majetkem převyšujícím hodnotu 3 000 Kč a být volena“. Výrokem II. soud prvního stupně na dobu tří let omezil posuzovanou ve svéprávnosti v oblasti rodičovské odpovědnosti za její nezletilé děti AAAAA a BBBBB s tím, že posuzované bylo zachováno právo osobního styku s oběma syny. Dále jmenoval posuzované opatrovníka a vymezil jeho práva a povinnosti (výrok III.) a rozhodl o nákladech řízení (výroky IV. a V.). K odvolání posuzované Krajský soud v Brně – pobočka v Jihlavě (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 20. prosince 2018, č. j. 72 Co 209/2018-162, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I., II. a III. Omezil svéprávnost posuzované po dobu 5 let tak, že není způsobilá svým právním jednáním nakládat s finančními prostředky nad částku 100 Kč denně, nakládat s majetkem movitým i nemovitým, právy majetkové i nemajetkové povahy jejichž cena převyšuje 100 Kč v době právního jednání, uzavírat smlouvy o finančních produktech, o poskytování sociálních služeb, jakékoliv smlouvy s plněním v hodnotě převyšující 100 Kč, smlouvy znějící na opakující se finanční plnění, právně jednat v pracovněprávních vztazích o odměně za vykonanou práci a o odpovědnosti zaměstnance za svěřené hodnoty, rozhodovat o přijetí či odmítnutí zdravotních služeb ve vztahu ke své duševní chorobě, pořizovat pro případ smrti, učinit prohlášení o vydědění a být volena (výrok I.). Korigoval stanovenou dobu tří let omezení svéprávnosti v oblasti rodičovské odpovědnosti v případě nezletilého AAAAA, a to do doby nabytí jeho zletilosti, tj. do 16. 9. 2021 (výrok II.). Tomuto omezení svéprávnosti odpovídajícím způsobem vymezil práva a povinnosti opatrovníka (výrok III.), potvrdil část, ve které bylo opatrovníkem jmenováno statutární město Jihlava (výrok IV.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky V. a VI.). Po doplněném dokazování (směřujícím k zjištění, zda v mezidobí nedošlo k právně významné změně skutkového stavu) skutková zjištění a právní posouzení akceptoval jako správné. Vypořádal se s tím, proč nebyl zpracován revizní znalecký posudek a proč (vzhledem k zjištěním z dalších důkazních prostředků) nosným vyhodnotil znalecký posudek MUDr. M. Skačániho, a uzavřel, že posuzovaná trpí závažnou duševní poruchou, která není jen přechodná. Mírnějších opatření nelze v tomto případě použít, přičemž existuje hrozba závažné újmy a omezení svéprávnosti je v jejím zájmu. Dílčí korekce se týkala jak rozsahu omezení svéprávnosti, neboť výrok ohledně stanoveného limitu 3 000 Kč a denního limitu 100 Kč pro jednotlivá právní jednání považoval za vnitřně rozporný, tak redukce doby 3 let v případě omezení svéprávnosti v oblasti rodičovské odpovědnosti za nezletilého AAAAA, a to do doby jeho zletilosti, což nastane před jejím uplynutím. Proti rozsudku odvolacího soudu podala posuzovaná (dále též „dovolatelka“) prostřednictvím svého advokáta včasné dovolání. Z obsahu dovolání [§ 41 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)] vyplývá jak otázka hmotněprávní, dále označovaná jako otázka (1.), tak procesněprávní, dále označovaná jako otázka (2.). Přípustnost dovolání v případě (1.) právní otázky, zda vymezí-li soud omezení způsobilosti posuzované samostatně právně jednat pro oblast majetkoprávních vztahů negativním výčtem stanovením peněžního limitu, musí při stanovení peněžního limitu zohlednit náklady na běžné záležitosti každodenního života a v kladném případě jak tomu dostát, spatřuje v tom, že tato právní otázka hmotného práva nebyla doposud v rozhodovací praxi dovolacího soudu řešena. Přípustnost dovolání v případě (2.) právní otázky, zda v řízení o omezení svéprávnosti v oblasti rodičovské odpovědnosti posuzované matky nezletilých synů lze pominout (neprovést) jejich výslech, aniž by tomu bránily překážky, spatřuje v odchýlení se od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu představované rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 19. září 2018, sp. zn. 30 Cdo 412/2018. Důvodem dovolání v případě obou právních otázek vyplývajících z jeho obsahu je nesprávné právní posouzení (§ 241a odst. 1 o. s. ř.). Zejména v případě (1.) právní otázky argumentovala tím, že soud stanovením peněžního limitu částkou 100 Kč denně fakticky zabránil posuzované, aby si obstarávala běžné záležitosti každodenního života, a to tím spíše byla-li soudu známa její závislost na nikotinu, v důsledku čehož částku 100 Kč použije na nákup cigaret. Konečně uplatnila námitku extrémního nesouladu mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými zjištěními. Nesouhlasila s tím, že pro odvolací soud byl zásadním důkazním prostředkem pro zjištění o trvalé duševní poruše posuzované znalecký posudek zpracovaný MUDr. M. Skačánim. Vytkla mu, že se nedostatečně vypořádal s rozpory, které vyplývají jak z tohoto důkazního prostředku samotného, tak tehdy, je-li tento důkazní prostředek hodnocen ve vztahu s důkazy ostatními. Navrhla, aby rozsudky odvolacího soudu, jakož i soudu prvního stupně, byly zrušeny a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Vyjádření k dovolání bylo podáno Krajským státním zastupitelstvím v Brně – pobočkou v Jihlavě, stálým a kolizním opatrovníkem a I. H.. Krajské státní zastupitelství v Brně – pobočka v Jihlavě ve svém vyjádření k dovolání uvedlo, že námitky, které dovolatelka směřovala vůči znaleckému posudku vypracovanému MUDr. M. Skačánim, nejsou opodstatněné, rozpory se odvolací soud zabýval a řádně se s nimi vypořádal, a protože jak skutková zjištění, tak navazující právní posouzení považuje za správné, navrhlo, aby bylo nedůvodné dovolání zamítnuto. Obdobně shodně, co do výroku ve věci samé, vyznělo vyjádření stálého opatrovníka posuzované. Kolizní opatrovník nezletilých poukázal na to, že rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 9. února 2017, č. j. 6 Nc 8410/2016-102, který nabyl právní moci dne 11. dubna 2017, byli nezletilí svěřeni do péče otce, posuzované byla uložena povinnost přispívat na jejich výživu. V rámci řízení o úpravě styku byla provedena šetření 2. února 2018 a 3. dubna 2019. Oba nezletilí byli seznámeni s řízením o omezení svéprávnosti matky v oblasti rodičovské odpovědnosti, přičemž nezletilý BBBBB není vzhledem k svému věku schopen předmět tohoto řízení pochopit a nezletilý AAAAA se s matkou nevídá a ani vídat nechce. I. H. ve vyjádření k dovolání uvedl, že oba nezletilí byli vyslechnuti v řízení „o úpravu styku“, přičemž z výpovědi AAAAA vyplynulo „opakované napadání (dětí) dovolatelkou pěst