Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 867 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 867 občanského zákoníku stanovuje, že soud musí před rozhodnutím, které se týká dítěte, poskytnout dítěti informace a umožnit mu vyjádřit svůj názor, přičemž názoru dítěte věnuje patřičnou pozornost.
§ 867
(1) Před rozhodnutím, které se dotýká zájmu dítěte, poskytne soud dítěti potřebné informace, aby si mohlo vytvořit vlastní názor a tento sdělit.
(2) Není-li podle zjištění soudu dítě schopno informace náležitě přijmout nebo není-li schopno vytvořit si vlastní názor nebo není-li schopno tento názor sdělit, soud informuje a vyslechne toho, kdo je schopen zájmy dítěte ochránit, s tím, že se musí jednat o osobu, jejíž zájmy nejsou v rozporu se zájmy dítěte; o dítěti starším dvanácti let se má za to, že je schopno informaci přijmout, vytvořit si vlastní názor a tento sdělit. Názoru dítěte věnuje soud patřičnou pozornost.
Paragraf 867 občanského zákoníku stanovuje, že soud musí před rozhodnutím, které se týká dítěte, poskytnout dítěti informace a umožnit mu vyjádřit svůj názor, přičemž názoru dítěte věnuje patřičnou pozornost.
Co to znamená v praxi
Soud má povinnost informovat dítě o tom, co se bude rozhodovat, aby si dítě mohlo vytvořit vlastní názor.
Dítě má právo sdělit soudu svůj názor na projednávanou věc.
Pokud dítě není schopno informace přijmout nebo názor sdělit, soud informuje a vyslechne osobu, která je schopna zájmy dítěte ochránit a jejíž zájmy nejsou v rozporu se zájmy dítěte.
U dětí starších dvanácti let se předpokládá, že jsou schopny informace přijmout, vytvořit si názor a sdělit ho.
Příklad
Soud rozhoduje o tom, u kterého rodiče bude dítě bydlet po rozvodu. Soud si předvolá dítě, vysvětlí mu situaci a zeptá se ho na jeho přání a názor.
Na co si dát pozor
Soud nemusí informovat a vyslechnout dítě, pokud zjistí, že dítě není schopno informace přijmout, vytvořit si názor nebo ho sdělit.
Názor dítěte je pro soud důležitý, ale není pro něj závazný. Soud mu věnuje patřičnou pozornost, ale může rozhodnout jinak.