24 Cdo 3218/2020 – Nejvyšší soud

24 Cdo 3218/2020-125 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Davida Vláčila a JUDr. Mgr. Marka Del Favera, Ph.D., v právní věci žalobkyně G. M., narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené Mgr. Jaroslavem Hanusem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Žižkova tř. 183/33, za účasti Stavebního bytového družstva České Budějovice, se sídlem v Českých Budějovicích, Krčínova č. 1107/30, IČO 00037745, zastoupeného JUDr. Rudolfem Hrubým, advokátem se sídlem v Lišově, Nám. Míru č. 140/1, o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí a o nahrazení rozhodnutí katastrálního úřadu, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 11 C 8/2018, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 28. května 2020, č. j. 4 Co 239/2019-82, takto: I. Dovolání žalobkyně se odmítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit účastníkovi Stavebnímu bytovému družstvu České Budějovice na náhradě nákladů dovolacího řízení 4 114 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Rudolfa Hrubého, advokáta se sídlem v Lišově, Nám. Míru č. 140/1. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.): Katastrální úřad pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště XY, rozhodnutím ze dne 15. 8. 2018, č. j. XY, zamítl návrh žalobkyně na vklad vlastnického práva v její prospěch do katastru nemovitostí k bytové jednotce č. XY v budově čp. XY, XY, XY na pozemku parc. č. XY se spoluvlastnickým podílem o velikosti 6903/214009 na pozemcích parc. č. XY, XY, XY a XY všech v katastrálním území XY, podaný na základě smlouvy mezi žalobkyní a dalším účastníkem tohoto řízení o bezúplatném převodu vlastnictví družstevní bytové jednotky do vlastnictví člena družstva (podle § 24 zákona č. 72/1994 Sb.) ze dne 17. 4. 2018. K návrhu na vklad byla přiložena fotokopie rozsudku o uložení povinnosti uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu vlastnictví dotčených nemovitostí a vypořádacím podílu. Vkladovou listinou je smlouva o bezúplatném převodu, dosavadní zápisy v katastru nemovitostí však svědčí o tom, že převodce vlastní na parcelách č. XY a XY podíl pouze ve výši 87964/9202387, což je méně než 6903/214009, který by měl na žalobkyni být podle vkladové listiny převeden. Převodce převádí víc než vlastní, z čehož plyne, že navrhovaný vklad ohledně uvedených pozemků nenavazuje na dosavadní zápisy. Právní jednání ve vkladové listině je nedělitelné, přinejmenším proto, že je uzavřena tak, jak ukládá tuto povinnost převodci přiložený rozsudek, navíc jsou oba pozemky funkčními celky s budovou, v níž se nalézá jednotka, a bez nich tedy není zajištěn vstup do budovy a jednotky. Krajský soud v Českých Budějovicích výrokem I. rozsudku ze dne 15. 5. 2019, č. j. 11 C 8/2018-55, zamítl žalobu na povolení vkladu vlastnického práva k v rozsudečném výroku specifikovaným jednotce a spoluvlastnickému podílu na pozemcích do katastru nemovitostí a na nahrazení rozhodnutí katastrálního úřadu. Výrokem II. ohledně návrhu, kterým se žalobkyně domáhala nahrazení správního rozhodnutí a povolení vkladu změny vlastnictví ke spoluvlastnickému podílu na společných částech budovy čp. XY, XY, XY na pozemku parc. č. XY, soud řízení zastavil a v tomto rozsahu postoupil věc Katastrálnímu úřadu pro Jihočeský kraj. Výrokem III. žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Dospěl k závěru, že vkladovou listinou je smlouva o bezúplatném převodu, nikoli rozsudek ukládající uzavření převodní smlouvy, jak namítala žalobkyně. Bytová jednotka je umístěna konkrétně v budově č. p. XY, převodní smlouva mj. deklaruje, že spoluvlastnický podíl k pozemkům je odvozen od vlastnictví jednotky a nemůže být samostatným předmětem převodu na jinou osobu. Soud vyšel z výpisů z katastru nemovitostí k datu 4. 7. 2018 a 15. 8. 2018, z nichž zjistil, že další účastník řízení (převodce) je veden jako vlastník jednotky č. XY – způsob využití byt s podílem na společných částech domu a pozemku 6903/214009, vymezené v budově č. p. XY, XY, XY na parcele č. XY a XY, kdy jako funkční celek s vlastnictvím jednotky je uvedena parcela č. XY, XY. Uvedené je zapsáno na listu vlastnictví č. XY. Převodce je zapsán jako spoluvlastník podílu 658617/9202387 na parcelách č. XY a XY. Práva k nemovitostem jsou dotčena změnou, jsou vedena 4 další vkladová řízení. K datu 15. 8. 2018 (datum rozhodnutí katastrálního úřadu) je na listu vlastnictví č. XY zapsán spoluvlastnický podíl převodce o velikosti 87964/9202387. Přezkum vkladových listin je omezen pouze na zákonem taxativně vymezená hlediska uvedená v ustanovení § 17 katastrálního zákona. Soud konstatoval, že žalobkyně si je přesně vědoma důvodu situace, když poukazuje na vklad prohlášení vlastníka k domu č. p. XY – XY a první jednotky v něm, kdy nabyvatelům bylo převedeno něco, co jim nenáleželo. Její obsáhlý popis dřívějších převodů družstevních bytů je nadbytečný, neboť těmito skutečnostmi se soud v řízení podle části páté o. s. ř. a ani v předchozím řízení katastrální úřad nemohou zabývat. Případná pochybení bytového družstva při vymezování spoluvlastnických podílů a na základě toho v minulosti uzavřených převodních smluv, ani údajná dřívější pochybení katastrálního úřadu nelze napravovat v tomto řízení ani za situace, že tyto dřívější převodní smlouvy soudy následně prohlásily za neplatné, pokud se jejich neplatnost nepromítla do zápisů v katastru nemovitostí v podobě obnovení původních vlastnických vztahů. Platí vyvratitelná domněnka souladu zápisů se skutečným právním stavem, údaje v katastru nemovitostí jsou závazné i pro katastrální úřad. Navrhovaný vklad nenavazuje na dosavadní zápisy v katastru, když ke dni podání návrhu vlastnil převodce nižší spoluvlastnický podíl na pozemcích parc. č. XY a XY, než který je převáděn. Po odečtení podílu žalobkyně 6903/214009 by zůstal záporný podíl stavebního bytového družstva 208865/-9202387, jak bylo ověřeno nahlédnutím do informačního systému katastru nemovitostí. Ke dni rozhodování soudu náleží převodci podíly na obou sporných pozemcích o velikosti 87964/9202387, oba pozemky jsou stále vedeny jako funkční celek s vlastnictvím jednotky. Nejedná se o vadu odstranitelnou v tomto řízení ani o logickou mezeru mezi stávajícím zápisem a navrhovaným vkladem, překonatelnou předložením listin podle § 17 odst. 1 písm. g) katastrálního zákona. Pokud by bylo návrhu vyhověno, došlo by fakticky k duplicitnímu zápisu vlastnictví na základě soudního rozhodnutí, což je zcela nežádoucí a de lege lata již nepřichází v úvahu, k tomu odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 5799/2016, a uvedl, že nejdříve je nutné rozsudkem deklarovat existenci spoluvlastnického vztahu dotčených osob (účastníků řízení), dále odkázal na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 10/16 a navázal, že právní úprava umožňuje odstranění nesouladu mezi zapsaným a skutečným právním vztahem. Prostředkem nápravy je zde žaloba na určení vlastnictví, na základě takového rozhodnutí může dojít k výmazu práv osob, jimž vlastnické právo ve skutečnosti nesvědčí, ve prospěch skutečných vlastníků. Právní jednání je neoddělitelné, neboť parcela č. XY je zastavěná bytovým domem, v němž se jednotka nachází, a parcela č. XY je přístupem k tomuto domu. Oba jsou nadto evidovány jako funkční celek s vlastnictvím jednotky a už jen z tohoto důvodu je není možné převádět do vlastnictví jiné osoby, než té nabývající jednotku. Ohledně návrhu na vklad změny vlastnictví ke spoluvlastnickému podílu 6903/214009 na společných částech budovy čp. XY, XY, XY na pozemku parc. č. XY, rozhodnutí katastrálního orgánu takový výrok neobsahuje, tohoto se žalobkyně ve vkladovém řízení před katastrálním úřadem nedomáhala, soud se zabývá pouze rozsahem výroku správního orgánu, obsahově se proto jedná o návrh na vklad práva do katastru nemovitostí, a proto soud pro nedostatek pravomoci řízení v této části zastavil a postoupil katastrálnímu úřadu. K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 28. 5. 2020, č. j. 4 Co 239/2019-82, potvrdil rozsudek soudu I. stupně, a uložil žalobkyni zaplatit dalšímu účastníkovi náhradu nákladů odvolacího řízení. Ztotožnil se se skutkovými závěry a právním posouzením soudu I. stupně a doplnil, že katastrální úřad nemůže pominout skutečnosti objektivně bránící povolení vkladu, jež nemají původ ve vkladové listině. Výše podílu účastníka byla nižší, než výše podílu, jehož vlastníkem se stala žalobkyně. Tato objektivní skutečnost nastalá nezávisle na vůli účastníků brání provedení vkladu, neboť by se hodnota podílu účastníka ocitla v záporných číslech, což z logiky věci nelze. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně dovolání, v němž akcentuje, že katastrální úřad při dřívějších převodech bytových jednotek nepostupoval správně, když na základě převodních smluv zavkladovával převody vyšších spoluvlastnických podílů pozemků (určených jako funkčně souvisejících s budovou), než k jednotkám podle zákona č. 72/1994 Sb. mohly náležet. Důsledkem tohoto postupu je tvrzená „nemožnost“ jednotk