24 Cdo 784/2025 — Nejvyšší soud

24 Cdo 784/2025 citace  Právní věta:Funkce vykonavatele závěti není omezena jen na dobu řízení o pozůstalosti, ale trvá až do doby splnění všech povinností na základě poslední vůle zůstavitele. Návrh na odvolání vykonavatele závěti podaný po pravomocném skončení pozůstalostního řízení soud projedná a rozhodne o něm v rámci tzv. sporného řízení. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:20. 5. 2025 Spisová značka:24 Cdo 784/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:24.CDO.784.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Vykonavatel závěti (o. z.) Dědické řízení Vady řízení Obsazení soudu Dotčené předpisy:§ 1560 o. z. § 229 odst. 1 písm. f) o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:5. 6. 2025 Publikováno ve sbírce pod číslem:31 / 2026 Anotace:Soud prvního stupně zamítl návrh navrhovatele R. V. na odvolání vykonavatele závěti ze dne 27. 9. 2024. Vycházel přitom ze zjištění, že pozůstalostní soud usnesením ze dne 11. 2. 2021, které nabylo právní moci dne 9. 3. 2021, potvrdil nabytí dědictví jedinému dědici ze závěti, pozůstalému vnukovi F. V., který uplatnil výhradu soupisu. Dospěl k závěru, že podle § 188 z. ř. s. právní mocí rozhodnutí o dědictví a) zaniká závěra pozůstalosti a všechna opatření, která byla přijata k zajištění pozůstalosti, b) zaniká správa pozůstalosti; povinnosti uložené ustanovením § 190 odst. 2 nejsou dotčeny, c) je skončeno řízení o pozůstalosti. Soud prvního stupně proto uzavřel, že řízení po zůstaviteli právní mocí usnesení ze dne 11. 2. 2021 skončilo, čímž zanikla i funkce vykonavatele závěti a správa pozůstalosti přešla na příslušného dědice. K odvolání R. V. odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud se neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že skončením pozůstalostního řízení bez dalšího zaniká funkce vykonavatele závěti. Naopak uvedl, že funkce vykonavatele závěti spočívá v jeho činnosti péče o řádné splnění poslední vůle zůstavitele, že má oprávnění a povinnosti jak hmotněprávní, tak procesní, že vykonavatel závěti přestává vykonávat svoji působnost teprve poté, co vykonal všechna práva a splnil všechny povinnosti, které mu z titulu této funkce náležely, že jeho funkce není spojená jen s účastí v pozůstalostním řízení, ale trvá až do doby splnění všech povinností na základě poslední vůle zůstavitele, tedy např. do okamžiku vypořádání odkazů, a proto uzavřel, že funkce vykonavatele závěti není časově omezená jen na dobu probíhajícího pozůstalostního řízení. Ve vztahu k odvolání vykonavatele závěti odvolací soud dospěl k závěru, že pozůstalostní soud má oprávnění rozhodovat o odvolání vykonavatele závěti podle § 1560 o. z. jen v době probíhajícího řízení o pozůstalosti, a tedy že mimo probíhající pozůstalostní řízení se ustanovení § 1560 o. z. z povahy věci nemůže uplatnit a v období po skončení pozůstalostního řízení, proto pozůstalostní soud nemůže do výkonu funkce vykonavatele závěti zasáhnout. V dané situaci tedy odvolací soud schválil zamítnutí návrhu na odvolání vykonavatele závěti s tím, že rozhodnutí soudu prvního stupně lze považovat za určitou formu odklizení návrhu, který v daný okamžik nelze úspěšně podat. Proti tomuto usnesení podal R. V. dovolání k Nejvyššímu soudu, kterému byla k zodpovězení předložena otázka, zda lze k návrhu odkazovníka rozhodnout o odvolání vykonavatele závěti, který má dbát na řádné plnění zůstavitelem zřízených odkazů, bylo-li již pozůstalostní řízení po zůstaviteli pravomocně skončeno, a v jakém řízení má být o tomto návrhu rozhodnuto. Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 24 Cdo 784/2025-605 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Davida Vláčila ve věci navrhovatele R. V., zastoupeného Mgr. Michalem Kubišem, advokátem se sídlem v Praze, Plynární č. 1617/10, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 9 D 19/2019, o návrhu na odvolání vykonavatele závěti R. Š., o dovolání R. V. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 2. prosince 2024, č. j. 24 Co 304/2024-588, takto: Usnesení krajského soudu a usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne 9. října 2024, č. j. 9 D 19/2019-577, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v Příbrami k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Řízení o pozůstalosti po J. V., zemřelém dne 23. 12. 2018 (dále jen „zůstavitel“), bylo zahájeno usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne 4. 1. 2019, č. j. 9 D 19/2019-3. Provedením úkonů v řízení o pozůstalosti po zůstaviteli jako soudní komisař byla pověřena Mgr. Marie Trčková, notářka v Příbrami (§ 101 odst. 2 zákona o zvláštních řízeních soudních). 2. Okresní soud v Příbrami usnesením ze dne 11. 2. 2021, č. j. 9 D 19/2019-527, které nabylo (podle potvrzení ve spise) právní moci dne 9. 3. 2021, nahradil soupis pozůstalosti prohlášením jediného dědice ze závěti o pozůstalostním majetku ze dne 15. 12. 2020 (výrok I.), stanovil ke dni smrti zůstavitele obvyklou cenu majetku a jiných aktiv pozůstalosti částkou 638 387 616,82 Kč, výši dluhů a dalších pasiv pozůstalosti částkou 51 187 Kč a čistou hodnotu pozůstalosti částkou 638 336 429,82 Kč (výrok II.), a potvrdil nabytí (ve výroku specifikovaného) dědictví „jedinému dědici ze závěti, pozůstalému vnukovi F. V., který uplatnil výhradu soupisu“ (výrok III.), dále rozhodl o odměně a náhradě hotových výdajů včetně DPH notářky Mgr. Marie Trčkové, jako pověřené soudní komisařky, a jejich zaplacení uložil dědici ze závěti do tří dnů od právní moci usnesení (výrok IV.) a že účastník nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.). Dále Okresní soud v Příbrami uvedl, že „byla nařízena dědická posloupnost zřízením svěřenského nástupnictví“, že „dědictví v případě, že závětní dědic zemře dříve, než uplyne lhůta pro výplatu odkazů, jak je uvedeno v závěti ze dne 15. 10. 2018 (NZ 715/2018, N 794/2018), přejde na následného dědice, kterým je pozůstalá vnučka D. V.)“, a že „přední dědic může s dědictvím volně nakládat“. V odůvodnění předmětného usnesení Okresní soud v Příbrami uvedl, že zůstavitel „pro případ své smrti pořídil, zanechal závěť sepsanou notářským zápisem notáře v Příbrami JUDr. Ivana Houdka ze dne 15. 10. 2018, N 794/2018, NZ 715/2018“, v níž „za dědice celé své pozůstalosti povolal svého vnuka F. V., pro případ, že by vnuk nežil nebo z jiného důvodu nedědil, povolal mu za náhradníka vnučku D. V.“, že „v závěti také zřídil svěřenské nástupnictví“, že dále „zřídil odkaz ve formě peněžité renty“ svým vnučkám D. V. a V. J. a svému synovi R. V., „kterou je povinen jim vyplácet dědic vnuk F.“, přičemž „obsahem tohoto práva na odkaz je zejména: povinnost dědice vnuka F. pravidelně vyplácet každému z odkazovníků peněžitou částku ve výši 10% (slovy: deset) procent z dividend či vyplaceného zisku, nebo prodeje akcií nebo podílů, které v daném roce obdrží jako akcionář nebo společník právnických osob, jejichž akcionářem nebo společníkem se děděním stane, po odečtení nákladů na správu pozůstalosti (do doby skončení pozůstalostního řízení) odměny a hotových výdajů vykonavatele závěti a v případě, že bude prodej akcií či podílů předmětem daně z příjmů, tak po odečtení této daně, a to počínaje kalendářním rokem následujícím po mé smrti a konče 25. (slovy: dvacátým pátým) rokem po mé smrti; pokud však souhrnná výše vyplacených částek dosáhne ¾ (slovy: tři čtvrtin) hodnoty pozůstalosti již v průběhu této doby, končí tato povinnost rokem, kdy se tak stane; jednotlivé roční dávky jsou pak splatné vždy do 30. 9. (třicátého září) daného roku“, a dále že zůstavitel odkazovníkům stanovil rozvazovací podmínku, povolal jim náhradníky, jakož ohledně odkazů dále zřídil svěřenské nástupnictví, a že „za správce pozůstalosti povolal svého vnuka F.“ a „za vykonavatele závěti povolal R. Š.“, a pro „pokud by pan R. Š. nežil nebo funkci vykonavatele závěti odmítl, povolal za náhradního vykonavatele závěti pana P. K., advokáta“, s tím že „vykonavatel závěti je zejména povinen a) kontrolovat úplnost a přesnost rozdělení příjmů mezi odkazovníky, b) kontrolovat včasnost výplaty odkazovníkům a c) zajistit nápravu v případě zjištěných nesrovnalostí“, a že „vykonavateli závěti náleží za výkon funkce odměna ve výši 100 000 Kč (slovy: jedno sto tisíc korun českých) ročně a náhrada jeho hotových výdajů“, přičemž „odměna vykonavatele závěti bude každoročně upravována o index spotřebitelských cen a životních nákladů za posledních dvanáct (12) měsíců předcházejícího roku, zvěřejněný Českým statistickým úřadem, popř. jiným subjektem, který jej nahradí; při stanovení výše takto upravené odměny se vychází z poslední předcházející výše roční odměny; odměna bude upravována vždy ke dni výplaty odkazovníkům a bude obsahovat rozdíl vznikl