Nejvyšší soud 25 Cdo 1167/2026 – Ochranu osobnosti

Městský soud v Praze usnesením ze dne 6. 11. 2025, č. j. 68 Co 149/2025-282, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 9. 4. 2025, č. j. 28 C 124/2017-275, jímž nebylo žalobci přiznáno osvobození od soudního poplatku z dovolání a kterým nebyl žalobci ustanoven zástupce z řad advokátů.

Proti usnesení soudu prvního stupně a odvolacího soudu podal žalobce – nezastoupený advokátem – dovolání, ve kterém navrhl napadená rozhodnutí zrušit a současně navrhl odklad jejich právní moci a vykonatelnosti.

Podle § 238 odst. 1 písm. i) a písm. j) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „o. s. ř.“) není dovolání přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek, a proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.

S ohledem na jednoznačnou dikci citovaného ustanovení, které vylučuje přípustnost dovolání proti poplatkovým rozhodnutím i proti rozhodnutím o žádosti o ustanovení zástupce, je dovolání žalobce objektivně nepřípustné. Nejvyšší soud ho proto podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, aniž by se zabýval podmínkami dovolacího řízení spočívajícími v povinném zastoupení advokátem (§ 241 a § 241b odst. 2 část věty za středníkem o. s. ř.) a ve splnění povinnosti uhradit soudní poplatek z podaného dovolání [§ 4 odst. 1 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích].

Dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (§ 236 odst. 1 o. s. ř.). Opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání, pokud to zákon nevylučuje (§ 201 o. s. ř.). Občanský soudní řád proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí. Tím, že žalobce směřoval dovolání výslovně též proti usnesení soudu prvního stupně, uvedenou podmínku dovolacího řízení opomenul.

Protože je nedostatek funkční příslušnosti neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o dovolání proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 9. 4. 2025, č. j. 28 C 124/2017-275, podle § 104 odst. 1 věty první o. s. ř. ve spojení s § 243b o. s. ř. zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Vzhledem k tomu, že o dovolání bylo rozhodnuto bezprostředně, nebylo třeba samostatně rozhodovat o návrhu na odklad právní moci a vykonatelnosti napadených rozhodnutí (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).