25 Cdo 1597/2024 – Nejvyšší soud

25 Cdo 1597/2024-427 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Martiny Vršanské a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně: FIRESTAV s. r. o., IČO 27422861, se sídlem Kamenická 2113, Černošice, zastoupená Mgr. Marcelou Valtrovou, advokátkou se sídlem Malátova 633/12, Praha 5, proti žalovaným: 1. L. O., a 2. M. O., oba zastoupeni Mgr. Martinem Čermákem, advokátem se sídlem Veveří 365/46, Brno, o 1 225 255 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. 5 C 21/2018, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 15. 11. 2023, č. j. 21 Co 122/2023-392, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: 1. Okresní soud Praha – západ rozsudkem ze dne 1. 3. 2023, č. j. 5 C 21/2018-350, uložil žalovaným povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni 1 290 752 Kč s 8,05% úrokem z prodlení od 20. 11. 2017 do zaplacení, ohledně částky 58 975,45 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky a vůči státu. 2. Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 15. 11. 2023, č. j. 21 Co 122/2023-392, potvrdil výrok rozsudku soudu prvního stupně o platební povinnosti v rozsahu 1 225 255 Kč s 8,05% úrokem z prodlení od 20. 11. 2017 do zaplacení a ohledně částky 65 497 Kč s 8,05% úrokem z prodlení od 20. 11. 2017 do zaplacení jej změnil tak, že žalobu zamítl, potvrdil jej ve výrocích o náhradě nákladů řízení a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Ve sporu o zaplacení části ceny díla podle smlouvy o dílo z 10. 8. 2017 (předmětem bylo zhotovení hrubé stavby rodinného domu v XY), za užití § 2002 odst. 1, § 2004 odst. 1, § 1982 odst. 1 a § 1987 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „ o. z.“, dospěl odvolací soud k závěru, že žalobkyně od smlouvy platně odstoupila dopisem ze dne 1. 11. 2017, neboť žalovaní odmítli převzít 3. dílčí plnění pro nesouhlas s výměrami vykázanými žalobkyní, což však není vada díla. Odmítnout převzít 3. dílčí plnění proto oprávněni nebyli, čímž porušili smlouvu (postupovali-li by žalovaní v souladu se smlouvou, 3. dílčí plnění by převzali a poté by mohli namítat nesprávnost vykázaných výměr). Vzápětí však odstoupili od smlouvy i žalovaní, tudíž není sporu o tom, že smlouva byla zrušena a že účastníci jsou povinni se vzájemně vypořádat podle zásad platných pro bezdůvodné obohacení. Výši bezdůvodného obohacení, kterého se žalovaným skutečně provedenými pracemi na 3. etapě díla dostalo, určil soudem ustanovený znalec Ing. Václav Krofta ve svém znaleckém posudku částkou 1 065 455 Kč (bez DPH). Odvolací soud shledal tento znalecký posudek jasným, logickým a bez jakýchkoliv nesrovnalostí a znalec si jej při svém výslechu obhájil, proto nebyly žádné důvody pro zadání revizního znaleckého posudku. Znalec vycházel z rozměrů, které účastníci učinili nespornými, shodli se na nich, což nahrazovalo vlastní měření. Soud shledal nedůvodnou námitku započtení vznesenou žalovanými, neboť jde o pohledávky nejisté, objektivně sporné (žalobkyně má proti nim relevantní věcné argumenty a jejich prokázání by si vyžádalo rozsáhlé a velmi složité dokazování, které by vedlo k neúměrnému prodloužení přezkoumávaného řízení). 3. Do části výroku ve věci samé (v rozsahu 1 225 255 Kč s příslušenstvím) a do výroků o náhradě nákladů řízení rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní dovolání, v němž vymezují jedenáct otázek k dovolacímu přezkumu – doslovně citováno: „1. Byl odvolací soud (ale i soud 1. stupně) oprávněn rozhodnout o oprávněnosti odstoupení od Smlouvy o dílo pro opakované bezdůvodné nepřevzetí díla žalovanými, aniž by zkoumal, zda bylo dílo způsobilé k předání a zda bylo skutečně opakovaně a bezdůvodně nepřevzato žalovanými? 2. Bylo dle Smlouvy o dílo pro předání díla nutné podepsat písemný předávací protokol (jednalo se o hmotněprávní podmínku předání díla)? 3. Byla žalobkyně oprávněna odstoupit od smlouvy o dílo? 4. Měl vzít odvolací soud (ale i soud prvního stupně) při posouzení věci do úvahy i ustanovení smlouvy uvedené v čl. 1.2 smlouvy o dílo, 5.1 Smlouvy o dílo, 5.2 Smlouvy o dílo a 5.8 Smlouvy, ve které bylo prohlášení žalobkyně o rozsahu díla, kompletnosti cenové nabídky a možnosti navýšení ceny díla pouze z důvodu víceprací? 5. Byla cena za dílo dohodnutá ve Smlouvě o dílo pouze orientačně? 6. Byla žalobkyně oprávněna měnit bez písemného dodatku rozsah a cenu díla? 7. Byla žalobkyně zodpovědná za správnost a úplnost jí vyhotovené cenové nabídky, pokud měla 3 měsíce předem projektovou dokumentaci? 8. Byl odvolací (ale i soud prvního stupně) soud oprávněn odmítnout provedení více než 60 důkazů s obecným poukazem na skutečnost, že tyto důkazy měly prokazovat tvrzení mezi stranami nesporná (či konstatování soudu prvního stupně, že ostatní důkazy měl hodnotit znalec v rámci stavby)? A je takové konstatování soudu odvolacího soudu pravdivé a odpovídající navrženým důkazům? 9. Měl být proveden revizní znalecký posudek a měl se soud odvolací či soud l. stupně vyjádřit k námitkám žalovaných ke znaleckému posudku nebo je dostačující obecné konstatování odvolacího soudu, že posudek je jasný, logický a bez jakýchkoliv nesrovnalostí? 10. Měl soud odvolací (ale i soud prvního stupně) přijmout jako důkaz i znalecký posudek Ing. Tomáše Jandy a měl soud odvolací (ale i soud prvního stupně) zkoumat k námitce žalovaných, jestli měl Ing. Václav Kroft odbornost pro vypracování znaleckého posudku, kdy vycházel z projektové dokumentace? 11. Měl odvolací soud (ale i soud prvního stupně) také zkoumat procesní obranu žalovaných spočívající v uplatnění jí vzniklých škod a nároků na smluvní pokuty a spravedlivě posoudit také širší souvislosti celého smluvního vztahu, vzniklo-li z téhož vztahu více vzájemných pohledávek?“ Dovolatelé odvolacímu soudu vytýkají nepřezkoumatelnost rozhodnutí s tím, že jim bylo odepřeno provedení jimi navrhovaných důkazů včetně návrhu na revizní znalecký posudek a odmítnutí odstoupení od smlouvy z 14. 11. 2017 bez náležitého odůvodnění. Odvolací soud se náležitě nezabýval tím, zda odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně bylo učiněno po právu (zcela opomenul, že žalovaní byli povinni převzít podle smlouvy dílo jen bezvadné plnění, že kromě ve smlouvě výslovně uvedených důvodů pro nepřevzetí díla existují i zákonné důvody). Přesto, že opětovně namítali vady a nelogické závěry znaleckého posudku, soudy se jimi nezabývaly a nevyhověly požadavku na zpracování revizního znaleckého posudku. Dovolatelé dále nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu o nedůvodnosti námitky započtení. Jimi vyúčtované smluvní pokuty vznikly z téhož právního vztahu a jsou vzájemně započitatelné; důkazy k oprávněnosti vyúčtování smluvních pokut jsou součástí soudního spisu. Navrhli, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 4. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobami k tomu oprávněnými – účastníky řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), zastoupenými advokátem ve smyslu § 241 o. s. ř., není však přípustné podle § 237 o. s. ř. 5. Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. 6. Z této úpravy dovolání jako mimořádného opravného prostředku vyplývá, že jedním z předpokladů přípustnosti dovolání je i to, že v dovolání vymezenou otázku odvolací soud řešil a že jeho rozhodnutí na jejím řešení závisí, jinak řečeno, že je pro napadené rozhodnutí určující (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sen. zn. 29 NSČR 53/2013), naopak pokud na dané otázce napadené rozhodnutí nezávisí, nemůže přípustnost dovolání založit (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2021, sp. zn. 25 Cdo 276/2020). Dovolací soud je instancí toliko přezkumnou a nikoliv nalézací, jeho přezkum se proto podle zákona týká jen otázek právních, případně za podmínky § 241b odst. 2 o. s. ř. procesních vad, avšak nepřísluší mu přezkoumávat správnost skutkových zjištění. I v rámci úvahy, je-li dovoláním pokládaná otázka způsobilá založit přípustnost dovolání, tak Nejvyšší soud vychází právě ze skutkových závěrů nalézacích soudů, aniž by je jakkoliv přehodnocoval. 7. Rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na závěru, že smlouva o dílo zanikla – odstoupením ze strany žalobkyně (podle nalézacích soudů šlo o platné právní jednání) či následným odstoupením ze strany žalovaných, proto se strany vypořádají podle zásad o bezdůvodném obohacení. Dovolací námitka (a otázky č. 1 a 3) o neplatnosti odstoupení žalobkyně od smlouvy o díl