Nejvyšší soud 25 Cdo 683/2026 – Zaplacení 32 953 Kč s příslušenstvím
Nejvyšší soud · 12. 5. 2026 · kategorie E
Shrnutí rozhodnutí
Řízení: Nejvyšší soud rozhodoval o dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 30. 1. 2025.
Předmět sporu: zaplacení 32 953 Kč s příslušenstvím.
O co šlo: K odvolání žalovaného Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 30. 1. 2025, č. j. 75 Co 228/2024-126, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 6. 6. 2024, č. j. 18 C 96/2024-86, jímž tento soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 32 953 Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Výsledek: Dovolání se odmítá. (Soud podání odmítl a věcí se meritorně nezabýval – podání bylo opožděné.)
Význam: Podání přišlo po lhůtě, soud se jím proto věcně nezabýval – rozhodnutí ukazuje význam dodržení lhůty.
Nejvyšší soud rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Hanou Tichou v právní věci žalobkyně: Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, IČO 63998530, se sídlem Pobřežní 665/23, 186 00 Praha 8, zastoupená advokátem JUDr. Tomášem Hlaváčkem, se sídlem Kořenského 1107/15, 150 00 Praha 5, proti žalovanému: M. B., o zaplacení 32 953 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 18 C 96/2024, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 30. 1. 2025, č. j. 75 Co 228/2024-126, takto:
Dovolání se odmítá.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění
K odvolání žalovaného Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 30. 1. 2025, č. j. 75 Co 228/2024-126, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 6. 6. 2024, č. j. 18 C 96/2024-86, jímž tento soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 32 953 Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Rozsudek odvolacího soudu byl žalovanému doručen dne 7. 3. 2025.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dne 3. 3. 2026 dovolání.
Podle § 240 odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (dále jen „o. s. ř.“), účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání lhůty k dovolání nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího soudu nebo dovolacího soudu (§ 240 odst. 2 o. s. ř.).
Podle § 57 odst. 2 věty první a druhé o. s. ř. lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
V posuzovaném případě podal žalovaný (dovolatel) nezastoupený advokátem dovolání dne 3. 3. 2026 osobně u soudu prvního stupně (č. l. 164), přičemž z obsahu spisu nevyplývá, že by nejpozději dne 7. 5. 2025 bylo podáno u jiného příslušného (odvolacího nebo dovolacího) soudu. Dovolání tak bylo podáno opožděně, neboť zákonná dvouměsíční lhůta k jeho podání uplynula marně dne 7. 5. 2025 (středa), tedy před podáním dovolání.
Proto Nejvyšší soud opožděně podané dovolání podle § 243b ve spojení s § 218a a s § 243f odst. 2 o. s. ř. odmítl.
Pro úplnost lze dodat, že i včas podané dovolání by muselo být odmítnuto pro nepřípustnost podle § 243c odst. 1 o. s. ř., neboť částka 32 953 Kč, která je předmětem řízení, nepřevyšuje limit (50 000 Kč) stanovený v § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a v řízení nejde o vztah ze spotřebitelské smlouvy ani o pracovněprávní nárok.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 5. 2026
JUDr. Hana Tichá
předsedkyně senátu