26 Nd 373/2024

Žalobkyně napadla dovoláním rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 22. 2. 2024, č. j. 22 Co 202/2023-125, kterým potvrdil výrok rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 1. 8. 2023, č. j. 27 C 240/2021-89, o zamítnutí žaloby na ochranu osobnosti, změnil výrok o náhradě nákladů řízení a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Podáním ze dne 6. 8. 2024 navrhla, aby soudce soudního oddělení 25 Cdo JUDr. Petr Vojtek byl vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci, neboť jako předseda senátu Nejvyššího soudu vydal usnesení ve věci sp. zn. 25 Cdo 1100/2022 (na nějž dovoláním napadané rozhodnutí odvolacího soudu odkazuje), jež podle ní „trpí vážnými nedostatky, z nichž lze usuzovat na jistou míru podjatosti soudce k předmětu řízení, který je současně předmětem řízení žalobkyně“.

Soudce JUDr. Petr Vojtek ve vyjádření ze dne 16. 8. 2024 uvedl, že žalobkyni osobně nezná, k účastníkům, jejich zástupcům, ani k věci nemá žádný vztah, a dodal, že i když účastníci řízení mají právo polemizovat s předchozími rozhodnutími v jiných věcech, nelze na výhradách k nim stavět námitku podjatosti soudce.

Podle § 14 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

V předmětné věci nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by vyplývalo, že je důvod pochybovat o nepodjatosti soudce Nejvyššího soudu JUDr. Petra Vojtka. K věci ani k účastníkům (jak vyplývá z jeho vyjádření) nemá z hlediska § 14 odst. 1 o. s. ř. žádný vztah, který by mohl představovat důvod k jeho vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci. Takový vztah nelze dovodit ani z tvrzení žalobkyně, jež netvrdí žádné konkrétní skutečnosti, které by zakládaly podjatost uvedeného soudce, který je členem senátu, jemuž byla věc přidělena podle rozvrhu práce.

Důvodem vyloučení soudce nemohou být úvahy o správnosti dosud vydaných rozhodnutí v téže či jiné soudem projednávané věci, neboť to výslovně vylučuje § 14 odst. 4 o. s. ř. (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. 2 Cdon 828/96).

Jelikož námitka podjatosti není důvodná, rozhodl Nejvyšší soud (§ 16 odst. 1 věta druhá o. s. ř.), že soudce JUDr. Petr Vojtek není vyloučen z projednání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 25 Cdo 2023/2024. Protože nebylo prováděno dokazování, bylo o námitce podjatosti uplatněné žalobkyní rozhodnuto bez nařízení jednání (§ 16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).