27 Cdo 3108/2020 — Nejvyšší soud

27 Cdo 3108/2020 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:11. 11. 2021 Spisová značka:27 Cdo 3108/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:27.CDO.3108.2020.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Procesní nástupnictví Dotčené předpisy:§ 107 odst. 3 o. s. ř. § 20j odst. 1 obč. zák. § 20a odst. 2 obč. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:23. 1. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 27 Cdo 3108/2020-514 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje, příspěvkové organizace, se sídlem v Praze 5, Zborovská 81/11, PSČ 150 00, identifikační číslo osoby 00066001, zastoupené Mgr. Janem Matějíčkem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Římská 1222/33, PSČ 120 00, proti žalovanému BEKO-TACO, se sídlem v Praze 4, Jeremenkova 763/88, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 70935254, o zaplacení 860.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 51 C 234/2017, o dovolání BEKO spol. s r. o., se sídlem v Praze 4, Jeremenkova 763/88, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 48113221, zastoupené Mgr. Janem Válkem, advokátem, se sídlem v Praze 8, Vítkova 247/7, PSČ 186 00, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 7. 2020, č. j. 18 Co 127/2020-488, takto: Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 7. 2020, č. j. 18 Co 127/2020-488, jakož i usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 18. 3. 2020, č. j. 51 C 234/2017-464, se ruší a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odůvodnění: [1] Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 18. 3. 2020, č. j. 51 C 234/2017-464, rozhodl, že na místo dosavadního žalovaného BEKO-TACO, zájmového sdružení právnických osob (dále též jen „sdružení“), bude v řízení pokračováno na straně žalovaného se společností BEKO spol. s r. o. (dále též jen „BEKO“) jako jeho procesním nástupcem. [2] Městský soud v Praze k odvolání BEKO v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně. [3] Přitom vyšel z toho, že: 1) Podle úplného výpisu ze spolkového rejstříku byly členy sdružení BEKO a společnost TACO styl interier HK, s. r. o., se sídlem v Hradci Králové, Kladská 916, PSČ 500 03, identifikační číslo osoby 25940431 (dále též jen „TACO“). 2) Podle části VI. odst. 2 stanov sdružení (dále též jen „stanovy“) členství ve sdružení zaniká mimo jiné zánikem právnické osoby. 3) Podle části VI. odst. 3 stanov ke dni ukončení účasti člena ve sdružení se provede vzájemné majetkové vypořádání mezi vystupujícím členem a sdružením způsobem a formou, o kterém rozhodne členská schůze sdružení. 4) Podle části IX. odst. 1 stanov o zrušení sdružení rozhoduje členská schůze. Zániku předchází zrušení s likvidací, jestliže celé jmění sdružení nepřechází na právního nástupce. O způsobu zrušení a naložení s eventuálním likvidačním zůstatkem rozhoduje členská schůze. 5) Dne 9. 6. 2006 zanikla TACO výmazem z obchodního rejstříku. 6) Dopisem ze dne 17. 12. 2007 adresovaným sdružení oznámil bývalý jednatel TACO zánik TACO, a to bez likvidace. Dále uvedl, že nežádá podle části VI. odst. 3 stanov „majetkové vypořádání z důvodu zániku TACO“. 7) Usnesením Městského soudu v Praze (dále též jen „rejstříkový soud“) ze dne 24. 2. 2016, č. j. L 58561/RD2/MSPH, Fj 70407/2016/MSPH, bylo sdružení ke dni 29. 2. 2016 vymazáno z obchodního rejstříku. Mezi „ostatní skutečnosti“ rejstříkový soud mimo jiné zapsal, že sdružení „fakticky zaniklo, jelikož jeho členem by byla pouze jedna právnická osoba, ale podmínkou pro existenci zájmového sdružení právnických osob je trvání členství alespoň dvou právnických osob. Stanovy sdružení obsahují v souladu s § 20h zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ustanovení týkající se zániku člena sdružení a vypořádání majetkových práv, kterými se zánik sdružení a majetkové vypořádání řídí. TACO v souvislosti se svým zánikem a v souladu se stanovami sdružení učinila prohlášení o tom, že nepožaduje majetkové vypořádání a souhlasí se zánikem sdružení bez likvidace, případný majetek tedy získala BEKO. Sdružení tedy již fakticky několik let neexistuje, majetková práva sdružení jsou vyrovnána a tento návrh směřuje k uvedení faktického stavu do souladu se zapsaným stavem, což se stane okamžikem výmazu neexistujícího sdružení“. [4] Na takto ustaveném základě odvolací soud uzavřel, že BEKO vstoupila po zániku sdružení do jeho práv a povinností ve smyslu § 107 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“). [5] Odvolací soud uvedl, že „před zánikem zájmového sdružení je třeba provést likvidaci, ledaže jmění přejde na právního nástupce … Pokud jde o případ zániku zájmového sdružení právnických osob bez likvidace, nejsou zákonem … stanovena žádná kritéria pro osobu právního nástupce tohoto sdružení. Otázku právního nástupnictví sdružení v souvislosti se zrušením sdružení neřeší ani stanovy sdružení, ani zde není rozhodnutí příslušeného orgánu sdružení“. Podle odvolacího soudu je tak na místě postupovat podle zásady, že „likvidace se provádí vždy obligatorně s výjimkou případů, kdy zákon stanoví jiný způsob vyrovnání majetkových poměrů … a v opačném případě jsou právními nástupci zaniknuvší obchodní společnosti ti, na něž přešlo její jmění“. [6] Protože v projednávaném případě likvidace sdružení provedena nebyla, uzavřel odvolací soud, že majetkové poměry sdružení „nemohly být řešeny jinak, než že jmění zaniklého sdružení přešlo na právního nástupce“. Jelikož bývalý jednatel TACO nepožadoval majetkové vyrovnání z důvodu zániku členství ve sdružení, byl „veškerý majetek (práva a závazky) sdružení“ předmětem „úvahy zbývajícího člena sdružení – BEKO“. Jestliže BEKO nepřistoupila k likvidaci, „převzala majetek sdružení a je tedy právním nástupcem zaniknuvšího sdružení. Takto je nutné rozumět i zápisu ve spolkovém rejstříku, že ‚případný majetek získala BEKO‘, přestože zápis pojem ‚procesní nástupnictví‘ neobsahuje“. [7] K zápisu ve spolkovém rejstříku odvolací soud doplnil, že shora citované rozhodnutí rejstříkového soudu bylo vydané „v řízení o zápisu výmazu právnické osoby ze spolkového rejstříku, jež je řízením ve statusové věci právnické osoby. Výsledkem tohoto typu řízení je soud vázán (§ 135 odst. 1 o. s. ř.)“. To znamená, že „soud v jiném řízení není oprávněn řešit dílčí otázky, na jejichž posouzení vydané statusové rozhodnutí spočívá“. [8] Podle odvolacího soudu by závěr, podle něhož „neprovedení likvidace … neimplikuje bez dalšího přechod jmění na právního nástupce“, vedl k nespravedlivému následku, který by spočíval v tom, že „při využití formy zájmového sdružení právnických osob k podnikání lze vyloučit odpovědnost podnikatele za závazky prostým zrušením (rozpuštěním) sdružení bez likvidace“. [9] Proti usnesení odvolacího soudu podala BEKO dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 o. s. ř., majíc za to, že dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu „závisí na vyřešení nejen otázky hmotného, ale fakticky i procesního práva, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny“. Jedná se o otázku, „za jakých podmínek dochází k zániku zájmového sdružení právnických osob bez likvidace“, a otázku, zda „může právní nástupnictví bývalého člena v zájmovém sdružení právnických osob zaniklého bez likvidace založit zpětné prohlášení bývalého jednatele již zaniklého jiného bývalého člena daného zájmového sdružení právnických osob“. [10] Dovolatelka namítá, že oznámení bývalého jednatele TACO nemůže být „právně relevantní, potažmo nemůže představovat vůli TACO“. Oznámení je ze dne 17. 12. 2007, TACO však zanikla již ke dni 9. 6. 2006. [11] Dovolatelka též upozorňuje na to, že odvolací soud zaměňuje pojem „majetek“ a „jmění“. Je-li ve spolkovém rejstříku uvedeno, že „případný majetek získala BEKO“, nelze tím rozumět jmění. Částka 860.000 Kč s příslušenstvím „zasahuje do sféry případného jmění a nikoliv majetku žalovaného“. Dále dovolatelka uvádí, že „není ani zřejmé, o čí majetek se má jednat“, a zdůrazňuje, „že žádný majetek, natožpak jmění“, na ni nepřešly. [12] Podle dovolatelky je nesprávný závěr odvolacího soudu, podle něhož mohla sama přistoupit k likvidaci. Tím, že sdružení zaniklo výmazem z obchodního rejstříku, ztratilo též právní osobnost. Podle dovolatelky však „nelze přistoupit k likvidaci neexistujícího subjektu“. K likvidaci nemohla přistoupit ze stejného důvodu ani dříve, když sdružení „neexistovalo již se zánikem TACO ke dni 9. 6. 2006“, neboť „nebyl naplněn jeden z pojmových znaků zájmového sdružení právnických osob …, a to minimální počet členů v rozsahu dvou právnických osob“,