Z rozhodnutí: Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na w…
28 Cdo 1684/2005
citace
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:31. 8. 2005
Spisová značka:28 Cdo 1684/2005
ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:28.CDO.1684.2005.1
Typ rozhodnutí:ROZSUDEK
Dotčené předpisy:§ 241 odst. 3 písm. b) předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Zveřejněno na webu:31. 12. 2009
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
28 Cdo 1684/2005
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc., a JUDr. Ludvíka Davida, CSc., o dovolání O., státního podniku (v likvidaci), proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, ze 4. 12. 2001, sp. zn. 12 Co 207/99, vydanému v právní věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 16 C 175/91 (žalobců: 1. J. D., 2. L. Ř., 3. J. Z. a 4. P. D., zastoupených advokátem, proti žalovanému O., státnímu podniku, zastoupenému advokátem, o vydání nemovitostí podle zákona č. 403/1990 Sb.), takto:
I. Zrušují se rozsudek Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, ze 4. 12. 2001, sp. zn. 12 Co 207/99, i rozsudek Okresního soudu v Olomouci z 30. 10. 1998, čj. 16 C 175/91-157.
II. Věc se vrací Okresnímu soudu v Olomouci k dalšímu řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobci se domáhali žalobou, podanou u soudu 26. 6. 1991 (v průběhu řízení upravovanou), aby žalovanému podniku bylo uloženo vydat jim dům čp. 191 v O. (do kterého byl rekonstrukcí začleněn vedlejší dům) a pozemek parc. č. 612 v O. Tyto nemovitosti byly podle rozhodnutí finančního odboru bývalého Okresního národního výboru v O. z 30. 12. 1960, č. j. Fin.maj.I-448/88-1959-Řa, převedeny podle vládního nařízení č. 15/1959 Sb. do vlastnictví státu a byly dne 25. 10. 1961 převzaty do operativní správy Podniku bytového hospodářství v O. Právním předchůdcům žalobců – jejich rodičům a prarodičům byla vyplacena částečná náhrada 41.700,- Kč. Žalobci vyzvali Podnik bytového hospodářství v O. (jehož právním nástupcem je žalovaný podnik) dne 1. 1. 1991 (s doručením dne 4. 1. 1991) o vydání uvedených nemovitostí, ale bezvýsledně.
Žalovaný podnik navrhl zamítnutí žaloby s tím, že dům čp. 191 v O. vznikl generální rekonstrukcí a následným sloučením dvou domů a došlo také ke sloučení dvou pozemků. Stavební práce na této rekonstrukci byly prováděny na základě stavebního povolení v období 1972 až 1974. Důvodem rekonstrukce byl havarijní stav obou objektů. Část původního objektu byla demolována a stavba, která po rekonstrukci vznikla, už není původní stavbou. Proto byli žalobci odkázání se svými nároky na vyplacení peněžní náhrady od Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR, protože jimi požadovanou nemovitost nelze vydat.
Okresní soud v Olomouci vynesl dne 30. 6. 1994 pod č. j. 16 C 175/91-67, rozsudek, jim především zastavil řízení o žalobním návrhu žalobkyně D. D. Žalovanému podniku bylo uloženo uzavřít se žalobci J. D., L. Ř., J. Z. a P. D. dohodu o vydání domu čp. 191 v O. (se stavební plochou parc. č. 612), a to J. D. jednou čtvrtinou, L. Ř. jednou čtvrtinou, J. Z. jednou čtvrtinou a P. D. také Jednou čtvrtinou. Dalším výrokem rozsudku soudu prvního stupně bylo uloženo žalovanému podniku zaplatit žalobcům (s výjimkou žalobkyně D. D.) na náhradu nákladů řízení 2.8401,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalovanému podniku bylo také uloženo zaplatit na účet Okresního soudu v Olomouci na náhradu státem placených nákladů řízení 714,- Kč a na úhradu soudního poplatku 500,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
K odvolání žalovaného podniku Krajský soud v Ostravě usnesením z 25. 1. 1995, sp. zn. 12 Co 936/94-83, zrušil rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadených výrocích rozsudku, označených II., III. a IV., a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Odvolací soud ukládal soudu prvního stupně, aby bylo v dalším řízení objasněno, zda výzva k vydání nemovitostí byla žalobci J. D., L. Ř., J. Z. a P. D. učiněna včas a zda tato výzva byla právnímu předchůdci žalovaného podniku doručena ve lhůtě stanovené v § 19 zákona č. 4013/1990 Sb. Dále odvolací soud ukládal, aby v dalšímu řízení bylo zevrubněji objasněno, zda stavebním propojením domů čp. 190 a čp. 191 v O. vznikla skutečně jedna nová stavba anebo zda zůstaly i přes provedení stavební úpravy zachovány dvě samostatné nemovitosti, a pokud vznikla jediná nemovitá věc, je nutno v řízení objasnit, zda se dům čp. 191 stal součástí původního domu čp. 190 v O. anebo naopak.
V dalším průběhu řízení Okresní soud v Olomouci svým rozsudkem z 30. 10. 1998, č. j. 16 C 175/91-157, zamítl žalobu žalobců, aby bylo žalovanému státnímu podniku uloženo uzavřít se žalobci dohodu o vydání domu čp. 191 na pozemku parc. č. 612 v O. a část parcely č. 612, vyznačené na geometrickém plánu č. 160/97 ze dne 9. 1. 1997 zeměměřičem Ing. Z. B., a to J. D. jednou ideální čtvrtinou, L. Ř. jednou ideální čtvrtinou, J. Z. jednou ideální čtvrtinou a P. D. rovněž jednou ideální čtvrtinou. Žalobcům bylo uloženo zaplatit společně a nerozdílně žalovanému státnímu podniku na náhradu nákladů řízení 4.145,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Bylo také rozhodnuto, že stát nemá právo na náhradu jím placených nákladů řízení.
V odůvodnění žalobu zamítajícího rozsudku soudu prvního stupně bylo uvedeno, že žaloba žalobců nebyla shledána důvodnou.
Žalobce pokládal soud prvního stupně za oprávněné osoby podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 403/1990 Sb. Nemovitosti, uváděné v žalobě žalobců, přešly na stát rozhodnutím finančního odboru bývalého Okresního národního výboru v O. z 30. 12. 1996 podle vládního nařízení č. 15/1959 Sb. a původním vlastníkům nemovitostí V. a L. D. byla vyplacena náhrada za tyto nemovitosti částkou 41.700,.- Kč. Žalovaný státní podnik (v likvidaci) byl soudem prvního stupně posuzován jako povinná osoba podle § 4 odst. 1 zákona č. 403/1990 Sb. Výzva k vydání nemovitostí byla v daném případě učiněna řádně a včas ve smyslu ustanovení § 19 odst. 1 zákona č. 403/1990 Sb., dovozoval soud prvního stupně přičemž žalobkyně L. Ř. a J. Z. zmocnily žalobce J. D. k podání této výzvy za ně. Z oprávněných osob však J. D., podle názoru soudu prvního stupně, výzvu k vydání nemovitostí nepodepsal, takže jeho nárok na vydání podílu na nemovitostech podle názoru soudu prvního stupně zanikl. Ostatní tři žalobci podali včas žalobu u soudu. Na základě provedeného znaleckého posudku dospěl soud prvního stupně k závěru, že při rekonstrukci domu čp. 191 v O. dokončené v roce 1974, došlo ke vzniku nové stavby, a to jak podle občanskoprávních předpisů, tak i podle stavebněprávních předpisů. Tato nová stavba je charakterizována rozhodnutími, vydaným ve stavebním řízení, a to zejména stavebním povolením kolaudačním rozhodnutím a povolením k užívání stavby; nedošlo tu k demolici žalobci požadované nemovitosti, ale došlo tu ke změně venkovních rozměrů požadovaných nemovitostí stavebním propojením domů čp. 190 a čp. 191 v O.; došlo u těchto domů k nastavení jednoho poschodí, k výměně střechy nad oběma objekty a nový dům má pouze jedno schodiště. V tomto případě by oddělení nemovitostí bylo finančně velmi náročné a muselo by dojít i k funkční změně při přestavbě domu zpět na původní nemovitosti; pokud jde o pozemek, použil soud prvního stupně ustanovení § 10 odst. 4 zákona č. 403/1990 Sb. (ve znění zákona č. 137/1991 Sb.), protože v daném případě ke vzniku nové stavby došlo až po převzetí pozemku státem a takový pozemek se podle uvedeného ustanovení nevydává. Proto soud prvního stupně žalobu žalobců zamítl. O nákladech řízení bylo soudem prvního stupně rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 148 odst. 1 občanského soudního řádu.
O odvolání žalobců proti uvedenému rozsudku soudu prvního stupně rozhodl Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozsudkem ze 4. 12. 2001, sp. zn. 12 Co 207/99. Tímto rozsudkem odvolacího soudu byl (po připuštění dílčí změny žalobního návrhu) změněn rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalovanému O., státnímu podniku (v likvidaci), se sídlem v O., J. č. 8, bylo uloženo uzavřít se žalobci J. D., L. Ř., J. Z. a P. D. dohodu o vydání domu čp. 191 na pozemku parc. č. 612 o výměře 178 m2 (zapsaných na listu č. 15 katastru nemovitostí pro obec O.), a to J. D. jednou ideální čtvrtinou, L. Ř. jednou ideální čtvrtinou, J. Z. jednou ideální čtvrtinou a P. D. také jednou ideální čtvrtinou. Žalovanému podniku bylo uloženo zaplatit žalobcům na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně 26.800,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalovanému podniku bylo dále uloženo zaplatit žalobcům na náhradu nákladů odvolacího řízení 6.550,- Kč do tří dnů od právní moci roz
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.