Z rozhodnutí: Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci navrhovatelky Somang, s. r. o., se sídlem v Praze 6, Lindleyova 2686/1, PSČ 160 00, identifikační číslo osoby 26708299, zastoupené JUDr. Vladimírem Čarňanským, advokátem, se sídlem v Praze 1, Vodičkova 791/41, PSČ 110 00, o návrhu na zápis změny do…
NEJVYŠŠÍ SOUDČESKÉ REPUBLIKY 29 Cdo 1104/2016
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci navrhovatelky Somang, s. r. o., se sídlem v Praze 6, Lindleyova 2686/1, PSČ 160 00, identifikační číslo osoby 26708299, zastoupené JUDr. Vladimírem Čarňanským, advokátem, se sídlem v Praze 1, Vodičkova 791/41, PSČ 110 00, o návrhu na zápis změny do obchodního rejstříku, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. C 88757/MSPH, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. září 2015, č. j. 14 Cmo 634/2014-RD27, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. září 2015, č. j. 14 Cmo 634/2014-RD27, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. července 2014, č. j. C 88757-RD2/MSPH, Fj 223963/2014, se ruší a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Návrhem ze dne 22. července 2014, doručeným Městskému soudu v Praze (dále jen „rejstříkový soud“) dne 24. července 2014 (podání číslo F 223963/2014), se navrhovatelka domáhá zápisu údaje o podřízení navrhovatelky zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) [dále též jen „z. o. k.“], jako celku postupem dle § 777 odst. 5 z. o. k. do obchodního rejstříku.
Rejstříkový soud usnesením ze dne 31. července 2014, č. j. C 88757-RD2/MSPH, Fj 223963/2014, návrh zamítl, uzavíraje, že ke změně společenské smlouvy podle § 777 odst. 5 z. o. k. je nezbytný souhlas všech společníků podle § 171 odst. 2 z. o. k., neboť se jím zasahuje do práv a povinností všech společníků. Jelikož na valné hromadě nebyl přítomen (a s usnesením o změně společenské smlouvy nevyslovil souhlas) společník J. S. S., nebyly splněny zákonem požadované předpoklady pro přijetí „předmětné změny“ společenské smlouvy.
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 2. září 2015, č. j. 14 Cmo 634/2014-RD27, k odvolání navrhovatelky rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.
Odvolací soud poukázal na dopady podřízení se zákonu o obchodních korporacích jako celku podle § 777 odst. 5 z. o. k. do postavení společníků, zdůrazňuje, že v důsledku této změny společenské smlouvy dochází ke změně úpravy práv a povinností společníků a tzv. generální opt-in se „nutně týká práv a povinností všech společníků“.
Nebyla-li splněna podmínka souhlasu všech společníků s touto změnou společenské smlouvy, předvídaná ustanovením § 171 odst. 2 z. o. k., nebyly ani „splněny zákonné předpoklady pro platné přijetí (…) usnesení valné hromady podle § 777 odst. 5 z. o. k.“.
Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), majíc za to, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, a to otázky aplikace § 171 odst. 2 z. o. k. při podřízení se obchodní společnosti zákonu o obchodních korporacích jako celku postupem dle § 777 odst. 5 z. o. k.
Dovolatelka vyjadřuje přesvědčení, že nová právní úprava „nepřináší takové změny, které by vyžadovaly postupovat při rozhodování o změně společenské smlouvy podle § 171 odst. 2 z. o. k.“ K přijetí rozhodnutí valné hromady proto v projednávané věci stačily hlasy přítomných společníků.
Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř., neboť napadené usnesení závisí na vyřešení dovolatelkou otevřené otázky, v rozhodování dovolacího soudu dosud neřešené.
Podle § 171 odst. 2 z. o. k. se k přijetí rozhodnutí o změně společenské smlouvy, kterým se zasahuje do práv nebo povinností pouze některých společníků, vyžaduje jejich souhlas. Zasahuje-li se změnou společenské smlouvy do práv a povinností všech společníků, vyžaduje se souhlas všech společníků.
Podle § 777 z. o. k. se má za to, že obsahem společenských smluv obchodních korporací, které vznikly před účinností tohoto zákona, jsou i dosavadní ustanovení obchodního zákoníku, která upravovala práva a povinnosti společníků, pokud nejsou v rozporu s donucujícími ustanoveními tohoto zákona nebo se od nich společníci neodchýlili ve společenské smlouvě (odstavec čtvrtý). Obchodní korporace uvedené v odstavci 4 se mohou nejpozději do 2 let ode dne účinnosti tohoto zákona změnou svých společenských smluv podřídit tomuto zákonu jako celku. Údaj o tom zapíše obchodní korporace do obchodního rejstříku. Změna společenské smlouvy nabývá v tomto případě účinnosti až zveřejněním zápisu o podřízení se tomuto zákonu jako celku v obchodním rejstříku (odstavec pátý).
Výkladem ustanovení § 777 odst. 4 a 5 z. o. k. se Nejvyšší soud zabýval již ve stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. ledna 2015, Cpjn 204/2015, uveřejněném pod číslem 31/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 31/2016“), pod bodem I.
V něm vysvětlil, že § 777 odst. 4 z. o. k. upravuje výjimku z pravidla zakotveného v § 775 z. o. k. (podle něhož se obchodní korporace a jejich vnitřní poměry s účinností od 1. ledna 2014 řídí zákonem o obchodních korporacích), a to pro práva a povinnosti společníků obchodních korporací vzniklých před 1. lednem 2014. Označené ustanovení je projevem respektu zákonodárce ke smluvní autonomii společníků. Práva a povinnosti společníků těch obchodních korporací, které do zakladatelských právních jednání „neopsaly“ zákonnou úpravu práv a povinností společníků ze zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“) [bez ohledu na to, zda se společníci od ní odchýlit nechtěli či nemohli], spoléhajíce se na znění zákona, se tak i nadále řídí stejnými pravidly, která pro ně platila do 31. prosince 2013. Nově však již nejde o pravidla zákonná, ale – díky právní domněnce upravené v § 777 odst. 4 z. o. k. – o pravidla smluvní. Předpokladem je, že tato pravidla neodporují donucujícím ustanovením zákona o obchodních korporacích.
Ustanovení § 777 odst. 4 z. o. k. se nedotýká statusových otázek, jako například vymezení jednotlivých orgánů obchodních korporací a jejich působnosti, rozhodování orgánů (tj. zejména svolání, usnášeníschopnosti, hlasovacích většin, osvědčování rozhodnutí veřejnou listinou) atd. Ty se řídí od 1. ledna 2014 zákonem o obchodních korporacích (§ 775 z. o. k.).
Podřídí-li se obchodní korporace vzniklá před 1. lednem 2014 postupem podle § 777 odst. 5 z. o. k. zákonu o obchodních korporacích jako celku, přestávají být ustanovení obchodního zákoníku uvedená v § 777 odst. 4 z. o. k. „součástí“ jejího zakladatelského právního jednání. Změna zakladatelského právního jednání spočívající v podřízení obchodní korporace zákonu o obchodních korporacích jako celku je účinná od zveřejnění zápisu o podřízení se do obchodního rejstříku, tj. ode dne, kdy je zápis této změny uveřejněn v obchodním rejstříku způsobem umožňujícím dálkový přístup podle zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (§ 776 odst. 1 z. o. k., § 13 odst. 1 a § 16 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a § 3 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, dále též jen „z. v. r.“) [viz R 31/2016, bod I., odst. 3 a 4).
Jinými slovy, jediným důsledkem podřízení obchodní korporace zákonu o obchodních korporacích (pro které se v odborné literatuře vžilo označení „generální opt-in“) je, že se nadále (od účinnosti této změny zakladatelského právního jednání) neuplatní domněnka zakotvená (pro korporace vzniklé před 1. lednem 2014) v § 777 odst. 4 z. o. k.
K podřízení obchodní korporace zákonu o obchodních korporacích jako celku dochází změnou zakladatelského právního jednání. Ustanovení § 777 odst. 5 z. o. k. pro tuto změnu sice stanoví lhůtu dvou let od účinnosti zákona o obchodních korporacích (tj. od 1. ledna 2014), nicméně – jak Nejvyšší soud uvedl již v R 31/2016, bodu I., odst. 4 – jde (s ohledem na shora popsanou podstatu změny společenské smlouvy podle § 777 odst. 5 z. o. k.) toliko o lhůtu pořádkovou, s jejímž marným uplynutím není spojen zánik možnosti obchodní korporace provést „generální opt-in“. I po 1. lednu 2016 tedy společnosti, které chtějí (jednoznačně) vyloučit domněnku upravenou v § 777 odst. 4 z. o. k., mohou postupovat podle § 777 odst. 5 z. o. k.
Odvolacímu soudu lze přisvědčit potud, že změna společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným předvídaná v § 777 odst. 5 z. o. k. může zasáhnout do práv a povinností všech společníků, neboť zákon o obchodních korporacích upravuje částečně některá práva a povinnosti společníků odlišně, než jak to činil obchodní zákoník (viz např. odvolacím soudem přiléhavě uváděná ustanovení § 115 obch. zák. a § 207 a § 208 z. o. k., jde-li o převoditelnost podílu na jiného společníka či na třetí osobu). Rozhoduje-li v takovém případě o změně společenské smlouvy valná hromada, tedy není-li společenská smlouva měněna dohodou všech společníků (viz zejména § 147 odst. 1 z. o. k.), je k přijetí usnesení valné hromady třeba souhlasu všech společníků podle § 171 odst. 2 in fine z. o. k.
Odpověď na ot