29 Cdo 2179/2023

Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem ze dne 15. března 2017, č. j. 43 C 78/2016-26, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 210.000 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady nemajetkové újmy, a uložil žalobci zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč.

K odvolání žalobce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 26. října 2017, č. j. 58 Co 187/2017-43, rozsudek soudu prvního stupně:

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání a zároveň požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta pro dovolací řízení.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 13. srpna 2018, č. j. 58 Co 285/2018-76, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 29. května 2018, č. j. 43 C 78/2016-62, jímž soud prvního stupně nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků a zamítl návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů.1.

Proti oběma usnesením uvedeným v předcházejícím bodě podal žalobce dne 16. listopadu 2018 žalobu pro zmatečnost (č. l. 93 spisu).

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 26. března 2021, č. j. 4 Co 15/2021-153, potvrdil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. července 2020, č. j. 58 Co 285/2018-127, kterým Městský soud v Praze zastavil řízení o žalobě pro zmatečnost směřující proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. srpna 2018, č. j. 58 Co 285/2018-76, pro nezaplacení soudního poplatku a uložil žalobci zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Proti usnesením uvedeným v předcházejícím bodě podal žalobce dovolání a zároveň požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta pro dovolací řízení (č. l. 212 spisu).

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 7. prosince 2022, č. j. 5 Co 208/2022-252, potvrdil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. prosince 2021, č. j. 58 Co 285/2018-224, jímž Městský soud v Praze nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků a neustanovil mu zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.

Proti usnesením uvedeným v předcházejícím bodě podal žalobce dovolání a zároveň požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta pro toto dovolací řízení (č. l. 279 spisu).

Dovolání je ve smyslu § 236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Z uvedeného vyplývá, že dovoláním rozhodnutí soudu prvního stupně úspěšně napadnout nelze. Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí krajského soudu vydaného v řízení v prvním stupni je podle ustanovení § 201 o. s. ř. odvolání, pokud to zákon nevylučuje. Občanský soudní řád proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí.

Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o „dovolání“ proti rozhodnutí soudu prvního stupně podle § 243b věty před středníkem a § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolání proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl jako objektivně nepřípustné podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. i/ a j/ a § 243c odst. 1 o. s. ř.

Podle § 238 odst. 1 písm. i/ o. s. ř. není dovolání přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek.

Dle § 238 odst. 1 písm. j/ o. s. ř. není dovolání přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.

Dovolání směřuje proti rozhodnutí, kterým odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o návrhu dovolatele na osvobození od soudního poplatku a ustanovení zástupce z řad advokátů; jeho přípustnost tak vylučuje ustanovení § 238 odst. 1 písm. i/ a j/ o. s. ř.

S přihlédnutím k důvodu odmítnutí dovolání se Nejvyšší soud nezabýval tím, zda dovolatel splňuje podmínku povinného zastoupení podle § 241 o. s. ř. (srov. § 241b odst. 2 o. s. ř.). K poplatkové povinnosti dovolatele v případě odmítnutí dovolání nepřípustného podle § 238 o. s. ř. pak srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. července 2021, sp. zn. 25 Cdo 1697/2021.1.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Pro dovolací řízení je rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění.