29 Cdo 4921/2015 — Nejvyšší soud

29 Cdo 4921/2015 citace  Právní věta:Zakladatel nadace nemohl postupem podle § 3049 odst. 2 o. z. snížit nadační kapitál v rozporu s ustanoveními § 344 a násl. o. z. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 5. 2017 Spisová značka:29 Cdo 4921/2015 ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:29.CDO.4921.2015.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Nadace (o. z.) [ Korporace (o. z.) ] Dotčené předpisy:§ 344 odst. 1 o. z. § 347 odst. 1 o. z. § 3049 odst. 2 o. z. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:20. 6. 2017 Publikováno ve sbírce pod číslem:134 / 2018 Anotace:Ve sledovaném usnesení se Nejvyšší soud zabýval odvolatelem formulovanou otázkou, zda zda lze postupem podle § 3049 odst. 2 o. z. snížit nadační kapitál ve větším rozsahu, než připouští § 344 o. z. Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Cdo 4921/2015 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci navrhovatelky Nadace OKD, se sídlem v Karviné, Karola Śliwky 149/17, PSČ 733 01, identifikační číslo osoby 27832813, zastoupené prof. JUDr. Janem Dědičem, advokátem, se sídlem v Praze, Jungmannova 745/24, PSČ 110 00, o návrhu na zápis změny do nadačního rejstříku, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. N 280/KSOS, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. července 2015, č. j. 5 Cmo 49/2015-104, takto: Dovolání se zamítá. O d ů v o d n ě n í: Krajský soud v Ostravě (dále jen „rejstříkový soud“) usnesením ze dne 2. prosince 2014, č. j. N 280/RD76/KSOS, Fj 90437/2014, k návrhu Nadace OKD (dále též jen „navrhovatelka“) rozhodl o výmazu dvou stávajících členů správní rady, zápisu dne zániku jejich funkce a o zápisu dvou nových členů správní rady (výrok I.) a zamítl návrh na zápis snížení výše nadačního kapitálu a změny výčtu nadačního majetku (výrok II.). V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Olomouci k odvolání navrhovatelky potvrdil rozhodnutí rejstříkového soudu ve výroku II. Soudy vyšly (mimo jiné) z toho, že: 1) Nadace OKD vznikla ke dni 25. ledna 2008 podle zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech). Jejím zakladatelem byla společnost OKD, a. s. (dále jen „zakladatel“). 2) Původní výše nadačního jmění (500.000 Kč) byla postupně zvyšována až na 53.000.000 Kč; tato výše byla do nadačního rejstříku zapsána ke dni 22. února 2011. Nadační jmění tvoří peněžní prostředky uložené na bankovním účtu. 3) Zakladatel rozhodl dne 25. listopadu 2014 (ve formě notářského zápisu) podle § 3049 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), o změně nadační listiny, a to mimo jiné i v části výše nadačního kapitálu tak, že se nadační kapitál snižuje (o 52.500.000 Kč) na 500.000 Kč „za účelem přizpůsobení se zákonu a prosazení zájmu na hospodárnějším naplňování účelů nadace“. Odvolací soud, shodně s rejstříkovým soudem, dovodil, že ani cestou změny zakladatelského právního jednání podle § 3049 odst. 2 o. z. nelze obcházet kogentní ustanovení § 344 o. z., podle kterého lze nadační kapitál snížit „nanejvýš o částku odpovídající jedné pětině výše nadačního kapitálu v průběhu pěti let“. Snížení nadačního kapitálu o 52.500.000 Kč přitom „hrubě převyšuje zákonem stanovenou mez“. Odvolací soud uzavřel, že pro navrhovaný zápis změny výše nadačního kapitálu a změny výčtu nadačního majetku do nadačního rejstříku nebyly splněny předpoklady vyžadované zákonem. Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), majíc za to, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení (dovolacím soudem dosud neřešené) otázky, zda lze postupem podle § 3049 odst. 2 o. z. snížit nadační kapitál ve větším rozsahu, než připouští § 344 o. z. Dovolatelka zdůrazňuje, že nadace vzniklé před 1. lednem 2014 se považují za nadace vzniklé podle nového občanského zákoníku (§ 3049 odst. 1 o. z.). S ohledem na tuto fikci svěřuje § 3049 odst. 2 o. z. zakladateli právo rozhodnout o změně obsahu zakladatelského právního jednání. Jde přitom v kontextu nadačního práva o ustanovení výjimečné, což reflektuje též omezená doba dvou let od účinnosti nového občanského zákoníku, po níž lze tohoto postupu využít. Oproti povinnosti přizpůsobit svá zakladatelská právní jednání nové právní úpravě, zakotvené v § 3041 odst. 2 o. z., upravuje § 3049 odst. 2 o. z. právo (nikoliv povinnost) svědčící pouze zakladateli (nikoliv nadaci samotné). Jeho smyslem je podle dovolatelky umožnit zakladateli korigovat (ex post) svoji historickou vůli, kterou projevil při založení nadace (a kterou odráží zakladatelské právní jednání), a umožnit mu změnit zakladatelské právní jednání nadace do podoby, jakou by mohlo mít, kdyby nadace byla skutečně (a nikoliv jen podle fikce upravené v § 3049 odst. 1 o. z.) založena podle nového občanského zákoníku (tj. s vědomím nové právní regulace). Nejde tudíž o vynucenou reakci na novou právní úpravu, ale o nové nastavení pravidel reflektující změnu právní úpravy. Podle názoru dovolatelky může zakladatel revidovat obsah zakladatelského právního jednání v celém rozsahu, a tedy i ve výši nadačního kapitálu. Ke snížení nadačního kapitálu přitom dochází přímo v důsledku rozhodnutí zakladatele o změně obsahu nadační listiny (zakladatelského právního jednání). Zakladateli je tak dána možnost reagovat na novou úpravu nadačního kapitálu a nadační jistiny, která nahrazuje dosavadní úpravu nadačního jmění. Zásadní je především nově zavedené omezení možnosti snížení nadačního kapitálu podle § 344 odst. 1 o. z., jež předchozí právní úprava neobsahovala a jež zakladatel před účinností nového občanského zákoníku (či přinejmenším před jeho přijetím) nemohl předvídat. Kdyby mu toto omezení bylo známo, určil by výši nadačního jmění (kapitálu) odlišně. Ustanovení § 3049 odst. 2 o. z. má zakladateli umožnit na tuto změnu reagovat. Pokud by dovolatelka postupovala podle § 344 o. z., dosáhla by snížení základního kapitálu na 500.000 Kč nejdříve v roce 2116, což by bránilo plnění jejího základního poslání. Dovolatelka vyjadřuje přesvědčení, že ustanovení § 3049 odst. 2 o. z. zakládá zvláštní „právní důvod změny pravidel fungování nadace, proti kterému nemůže být namítána obecná úprava těchto procesů s odkazem na svoji kogentnost, protože ta ve vztahu k němu představuje lex specialis“. Proto navrhuje, aby Nejvyšší soud změnil napadené usnesení tak, že návrhu na zápis změny výše nadačního kapitálu a změny výčtu nadačního majetku vyhoví. Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř., neboť usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení dovolatelkou otevřené otázky hmotného práva, která nebyla doposud v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešena. Podle § 3049 o. z. nadace vzniklé podle dosavadních právních předpisů se považují za nadace vzniklé podle tohoto zákona; byla-li nadace zřízena závětí, použijí se § 311 a 312, i když byla závěť pořízena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud řízení o dědictví nebylo ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ukončeno. Byla-li nadace založena jinak než nadační listinou, zejména vydáním statutu, platí pro takové právní jednání a pro jeho změny ustanovení tohoto zákona o nadační listině v rozsahu náležitostí stanovených v § 310 pro nadační listinu (odstavec první). Zakladatel nadace může zakladatelské právní jednání přizpůsobit úpravě nadační listiny podle tohoto zákona, pokud rozhodnutí, kterým zakladatelské právní jednání mění, doručí tomu, kdo vede veřejný rejstřík, u něhož je nadace zapsána, nejpozději však ve lhůtě dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Zemřel-li nebo zanikl-li zakladatel přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, může na návrh nadace změnit zakladatelské právní jednání soud (odstavec druhý). Právní úprava nadací, obsažená v zákoně o nadacích a nadačních fondech a účinná do 31. prosince 2013, byla založena (mimo jiné) na zásadě nezměnitelnosti nadační vůle; po vzniku nadace nebylo možné nadační listinu změnit (srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2011, sp. zn. 29 Cdo 4508/2009, a tam citovanou literaturu). Oproti tomu občanský zákoník účinný od 1. ledna 2014 umožňuje i po vzniku nadace změnit nadační listinu v rozsahu a způsobem, který zakladatel v nadační listině výslovně vyhradil pro sebe nebo některému z orgánů nadace (§ 317 o. z.), a za podmínek § 318 o. z. i tehdy, jestliže si zakladatel právo změnit nadační listinu nevyhradil. Jelikož zákon o nadacích a nadačních fondech takovou možnost nepřipouštěl, neobsahují