29 Cdo 919/2024

Městský soud v Praze usnesením ze dne 6. dubna 2022, č. j. 1 Nc 277/2022-5, odmítl žalobu pro zmatečnost podanou povinným proti usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 26. srpna 2021, č. j. 22 EXE 541/2021-35, a usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 1. prosince 2021, č. j. 20 Co 317/2021-49, pro vady, které povinný k výzvě soudu neodstranil a pro které nebylo možné v řízení pokračovat (bod I. výroku), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod II. výroku).

K odvolání povinného Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 22. srpna 2022, č. j. 4 Co 122/2022-14, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

Proti usnesení odvolacího soudu, jakož i proti usnesení soudu prvního stupně, podal povinný dovolání a zároveň požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta pro dovolací řízení.

Usnesením ze dne 22. května 2023, č. j. 1 Nc 277/2022-29, soud prvního stupně nepřiznal povinnému osvobození od soudních poplatků a neustanovil mu zástupce z řad advokátů. Odvolací soud usnesením ze dne 7. prosince 2023, č. j. 4 Co 183/2023-34, potvrdil usnesení soudu prvního stupně.

Jelikož při podání dovolání nebyl dovolatel zastoupen advokátem, ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání (§ 241 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu – dále též jen „o. s. ř.“), soud prvního stupně ho usnesením ze dne 7. února 2024, č. j. 1 Nc 277/2022-35, (mimo jiné) vyzval, aby nedostatek povinného zastoupení odstranil ve lhůtě patnácti dnů od doručení tohoto usnesení.

Dovolání je ve smyslu § 236 odst. 1 o. s. ř. mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Z uvedeného vyplývá, že dovoláním nelze úspěšně napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně. Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí krajského soudu vydaného v řízení v prvním stupni je podle ustanovení § 201 o. s. ř. odvolání, pokud to zákon nevylučuje. Občanský soudní řád proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí.

Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o „dovolání“ proti rozhodnutí soudu prvního stupně podle § 243b věty před středníkem a § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Ustanovení § 241 o. s. ř., které upravuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanoví § 241 odst. 2 písm. a/ o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.

Podle § 241b odst. 2 o. s. ř. platí, že není-li splněna podmínka uvedená v § 241, postupuje se obdobně podle § 104 odst. 2; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání podle § 238 přípustné.

Dle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví (v případě neodstranění nedostatku podmínky uvedené v § 241 o. s. ř. viz též § 241b odst. 3 věta třetí a § 243c odst. 3 věta třetí o. s. ř.).

V projednávané věci dovolatel nedostatek povinného zastoupení neodstranil (přes poučení o následcích nečinnosti) ve lhůtě určené ve výzvě soudu prvního stupně ani později. Nejvyšší soud proto podle § 241b odst. 2, § 243c odst. 3 věty třetí, § 243f odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. řízení o jeho dovolání proti usnesení odvolacího soudu zastavil.

Absence výroku o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněna tím, že žaloba pro zmatečnost je (pouze) mimořádným opravným prostředkem podaným proti rozhodnutí vydanému v exekučním řízení [srov. § 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekučního řádu) a o změně dalších zákonů].

Pro dovolací řízení je rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění.