29 ICdo 170/2024 – Nejvyšší soud

KSCB 46 INS 16496/2021 42 ICm 3581/2023 29 ICdo 170/2024-79 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužníků R. Š., a V. Š., vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. KSCB 46 INS 16496/2021, o žalobě pro zmatečnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. července 2023, č. j. KSCB 46 INS 16496/2021, 3 VSPH 311/2023-B-58, podané věřiteli 1/ J. D. a 2/ E. D., oběma zastoupenými Mgr. Kateřinou Lukešovou, advokátkou, se sídlem v Mladé Boleslavi, Klaudiánova 135/1, PSČ 293 01, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 42 ICm 3581/2023, o dovolání věřitelů proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. května 2024, č. j. 42 ICm 3581/2023, 102 VSPH 175/2024-39 (KSCB 46 INS 16496/2021), takto: Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. května 2024, č. j. 42 ICm 3581/2023, 102 VSPH 175/2024-39 (KSCB 46 INS 16496/2021), se mění takto: Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. ledna 2024, č. j. 42 ICm 3581/2023-24, se mění tak, že usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. července 2023, č. j. KSCB 46 INS 16496/2021, 3 VSPH 311/2023-B-58, se zrušuje ve výroku o odmítnutí odvolání. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Usnesením ze dne 22. září 2021, č. j. KSCB 46 INS 16496/2021-A-8 (zveřejněným v insolvenčním rejstříku téhož dne), Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „insolvenční soud“) [mimo jiné]: Zjistil úpadek dlužníků (R. Š. a V. Š.) [bod I. výroku], povolil jim oddlužení (bod II. výroku) a insolvenčním správcem dlužníků ustanovil ADL Insolvence, v. o. s. (bod III. výroku). 2. Usnesením ze dne 24. února 2023, č. j. KSCB 46 INS 16496/2021-B-49, insolvenční soud (mimo jiné): [1] Určil, že dlužníci jsou oprávněni podat návrh na povolení oddlužení (bod I. výroku). [2] Schválil oddlužení dlužníků plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty (bod II. výroku). [3] Uložil dlužníkům, aby vydali insolvenčnímu správci ke zpeněžení přeplatek z daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2021 ve výši 37.524 Kč (bod V. výroku). 3. O odvolání věřitelů [1/ J. D. (dále jen „J. D.“) a 2/ E. D. (dále jen „E. D.“), společně též jen „věřitelé“] (proti bodu II. výroku usnesení insolvenčního soudu ze dne 24. února 2023) a dlužníků (proti bodu V. výroku usnesení insolvenčního soudu ze dne 24. února 2023) rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 27. července 2023, č. j. KSCB 46 INS 16496/2021, 3 VSPH 311/2023-B-58, tak, že: [1] Odmítl odvolání J. D. a E. D. (první výrok). [2] Zrušil usnesení insolvenčního soudu ze dne 24. února 2023 v bodě V. výroku a věc v tomto rozsahu vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení (druhý výrok). 4. Odvolací soud – vycházeje z § 218 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), a z § 406 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) – odůvodnil odmítnutí odvolání J. D. a E. D. tím, že tito věřitelé nejsou k podání odvolání subjektivně oprávněni, jelikož nevyužili možnosti hlasovat proti přijatému způsobu oddlužení (plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty); v předložených hlasovacích lístcích (z 9. května 2022, B-17) pouze vyznačili (hlasovali), že nedoporučují vyhovět žádosti dlužníků o nižší splátky, když navržení nižší splátky není nijak odůvodněno, a zejména nesouhlasí se schválením oddlužení jako celku, když jím je sledován zjevně nepoctivý záměr. Nehlasovali však (nevyznačili svůj hlas) „pro“ ani „proti“ žádnému ze způsobů oddlužení. 5. Odvolací soud se neztotožnil s námitkou věřitelů, že za jejich „hlasování“ je třeba považovat jakýkoli jejich projev vůle směřující proti schválení oddlužení. Stanovil-li zákonodárce (výslovně) jako podmínku přípustnosti odvolání proti rozhodnutí o schválení oddlužení předchozí hlasování věřitele proti přijatému způsobu oddlužení (jako specifický formalizovaný způsob projevu vůle), zároveň tím vyjádřil, že projev vůle jinou formou než hlasováním není postačující pro naplnění této podmínky. 6. Samotné hlasování o přijetí způsobu oddlužení mimo schůzi věřitelů se realizuje prostřednictvím hlasovacích lístků (§ 401 a násl. insolvenčního zákona), které obsahují pro hlasování o způsobu oddlužení příslušné kolonky „pro“ a „proti“ ve vztahu ke každému možnému způsobu oddlužení. Hlasování je realizováno zaškrtnutím jedné z kolonek, čímž věřitel projevuje svou vůli co do možných způsobů oddlužení. Tato forma projevu vůle je ve vztahu k onomu hlasování jediná přípustná. Nepřichází v úvahu, aby soud následně dovozoval vůli věřitele z dalšího písemného obsahu hlasovacího lístku, natož z jeho dalších podání. 7. Proti prvnímu výroku usnesení odvolacího soudu ze dne 27. července 2023 podali J. D. a E. D. dne 15. listopadu 2023 žalobu pro zmatečnost, majíce za to, že byli oprávněni k podání odvolání. 8. Usnesením ze dne 9. ledna 2024, č. j. 42 ICm 3581/2023-24 (zveřejněným v insolvenčním rejstříku 17. ledna 2024), insolvenční soud žalobu pro zmatečnost zamítl. 9. Insolvenční soud – vycházeje z § 229 odst. 4 o. s. ř. a z § 398 odst. 1, § 401 odst. 1, § 403, § 404, § 405 odst. 1 a § 406 odst. 1 insolvenčního zákona – dospěl k následujícím závěrům: 10. Právní úpravu rozhodování o schválení oddlužení lze vyložit pouze tak, že věřitelé nemají možnost ovlivnit hlasováním rozhodnutí soudu o tom, zda oddlužení schválí; s jejich námitkami proti případnému schválení oddlužení je soud povinen se vypořádat pouze tehdy, jestliže hlasovali o přijetí způsobu oddlužení. 11. Žalobou pro zmatečnost napadené usnesení je správné. Věřitelé na hlasovacím lístku nehlasovali o způsobu plnění oddlužení a zároveň v žádném jiném svém podání v insolvenčním řízení neprojevili vůli, která by byla vyložitelná tak, zda (ne)souhlasí s některým ze třech zákonem stanovených způsobů plnění oddlužení (zpeněžení majetkové podstaty, plnění splátkového kalendáře, plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty). Jedinou vůli, kterou projevili, bylo, aby soud oddlužení neschvaloval (o čemž podle zákonné úpravy nehlasují a hlasovat nemohou). 12. K odvolání věřitelů Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 22. května 2024, č. j. 42 ICm 3581/2023, 102 VSPH 175/2024-39 (KSCB 46 INS 16496/2021), potvrdil usnesení insolvenčního soudu ze dne 9. ledna 2024. 13. Odvolací soud – vycházeje z § 229 odst. 4 o. s. ř. a z § 406 odst. 4 insolvenčního zákona – dospěl po přezkoumání napadeného usnesení k následujícím závěrům: 14. Odvolací soud se ztotožňuje se skutkovými zjištěními i právními závěry insolvenčního soud, když ani v odvolacím řízení nevyšlo najevo nic, co by je mohlo zpochybnit. 15. Aktivní legitimaci k podání odvolání proti usnesení o schválení oddlužení má: [1] Věřitel, který hlasoval proti tomu způsobu oddlužení, který byl nakonec schválen. Od věřitele je vyžadováno aktivní hlasování proti danému způsobu oddlužení a nepostačí, že se hlasování zdrží nebo se jej nezúčastní; srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. června 2018, sen. zn. 29 NSČR 114/2016 [jde o usnesení uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročníku 2019, pod číslem 99, které je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu]. [2] Věřitel, který uplatnil námitky a současně hlasoval pro nebo proti přijetí „způsobu provedení oddlužení“. [3] Věřitel, který nebyl v důsledku nesprávného procesního postupu (soudu) zařazen do distribučního schématu schváleného splátkového kalendáře, i když nehlasoval o způsobu oddlužení; srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. dubna 2016, „sp. zn.“ (správně sen. zn.) 3 VSPH 2109/2015. 16. Insolvenční soudy též nejsou povinny poučovat věřitele, že pro právo podat odvolání je nutná jeho aktivní účast při hlasování; srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. ledna 2016, sen. zn. 29 NSČR 83/2014 (jde o usnesení uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 10, ročníku 2016, pod číslem 127). 17. V poměrech dané věci je patrno, že věřitelé nemají legitimaci podle § 406 odst. 4 insolvenčního zákona. 18. Ještě před povolením a schválením oddlužení podali věřitelé návrh na zrušení oddlužení (B-2), odůvodněný nepoctivým záměrem dlužníků. Následně (se stejnou argumentací) navrhovali neschválení oddlužení (B-16). 19. Z hlasovacích lístků věřitelů (B-17) pak jednoznačně vyplývá, že žádný z nich nehlasoval o způsobu oddlužení (hlasovací lístek nebyl v uvedených kolonkách zaškrtnut). Věřitelé pouze v kolonce pro stanovení jiné výše měsíční splátky uvedli, že: „nesouhlasí s navrženým snížením splátky, které není nijak odůvodněno a zejména nesouhlasí se schválením oddlužení jako celku, když tímto je sledován zřejmě nepoctivý záměr“. 20. Tím, že v určených kolonkách hlasovacího lístku „nevyplnili“ stanovisko ke způsobu oddlužení, nesplnili podmínku přípustnosti odvolání dle § 406 odst. 4 insolvenčního zákona. (nehlasovali o způsobu oddlužení). Splně